Jednoduchý plán

Docela drsný starší kousek od Sama Raimoho. Trochu mi to zvraty a prostředím připomněl Frago. Bill Paxton a Billy Bob Thornton tu předvádí skvělé výkony. Film hezky ukazuje, jak může pár lidí rozhádat hromada peněz a jaké problémy jim dokáže nadělat. Nakonec to všem jen ztížilo život. Některé scény jsou dost drsné. "Kde jsou ty prachy?!" (05.01.2019)

Prachy vládnou světu, prvním rádcem je chamtivost a druhým slepota mísená nerozumem. Lidé se ženou vpřed za vidinou šťastného života, přičemž jediným prostředkem, kterak toho dosáhnout, jsou pro ně peníze, chechtáky, žetony, prachy a nic než prachy! Nechají se tak snadno opít rohlíkem, dokáží tak snadno podlehnout svodu ďáblu, umí tak lehce strhnout další, jen aby se vina rozlila z hrnečku do hrnce. Poté je přeci každý očištěn. Jak bych se zachoval já? Nevím, opravdu nevím. Rozhodně bych ale měl na paměti tento příběh. Poněvadž je potřeba pochopit, že být knihovnicí široce se usmívající na zákazníky, to je pravý život. Ne chorobná hamižnost po zlatém pírku, co nám prolétne za okny. Kde jsem to jen zaslechl; neměli bychom se užírat tím, co nikdy mít nebudeme, ale radovat se z toho, co máme. Protože život, ten je tady a teď. Boba Thortona neřadím mezi své oblíbence proto, protože často hraje podivíny, duševně choré nebo bláznivé. Zároveň však je toto nejlepší zárukou kvality. (21.08.2011)

Ono se ten film zdá být dlouhý, ale budete-li namáhat hlavu sebevíc, nevyberete ani jednu jeho část, která by tam být nemusela. Všechno tam sedí. Je to takový malý nenápadný film, o kterém jsem nikdy předtím, než se mi dostalo DVD do ruky, neslyšel vůbec nic, o němž jsem si nečítal ve filmových časopise a nevídal trailery a upoutávky všude možně. A pak si ho pustíte a on vás rozseká na kousky. Thorton tu zahrál svou nejnechutnější roli, co jsem od něj viděl, i úchylný santa je proti tomu miloučké medvídě k pomazlení. Pro Bridget Fonda mám slabost, ona není nějak extra moc hezká (ale přesto bych jí to dělal déle než de Nirovské tři minuty :-) ) a oscarová charakterní herečka to taky zrovna není, ale má v sobě něco, pro co jí mám rád, čím mě dokáže zaujmout. I ostatní sedí. Navíc mám rád zimní filmy. Prostě další příběh posranej až za ušima z jehož konce máte chuť si prohnat hlavou kulku. (23.06.2012)

Jednoduché plány vypadají geniálně, dokud se nepotkají s realitou, pak se obvykle vše otočí vulvou ke zdi. O této pravdě se přesvědčí jeden obyčejný, hodný chlap, když nechá promluvit své blbé já ve formě lehce zpomaleného bratra, své vychcané já ve formě bráchova sockokámoše a své hamounské já ve formě manželky. Své vlastní, dobré já nechá umlčet, neposlechne ani nesouhlasně mlčícího psa, proto se kolotoč pochybností, sporů a výbuchů násilí může spustit na plné obrátky. Jakkoliv "Jednoduchý plán" není nudný, pořád se v něm něco děje, události se vyvíjejí (očekávaným směrem) a divák by měl být lapen v pavučině napětí, podařilo se mi třikrát usnout a musela jsem film sledovat jako seriál. I tak si čtvrtou hvězdičku zaslouží, protože mě nenapadá nic, do čeho bych měla kopnout (možná s výjimkou toho závěru s bráchou, to mi přišlo hodně přemrštěné, stejně jako fakt, že by vyšetřovatelé ze stop nevyčetli pravdu). Jo, a pokud by se uvažovalo o nové filmové verzi "Růže pro Algernon", pak toho degena může hrát jedině Billy Bob Thornton, ten se pro tu roli narodil! 72% (02.09.2011)

Raimiho přímočará odpověď na černohumorné Fargo bratří Coenů? Nikoliv. To pár let před tím usednul ke svému psacímu stroji američan Scott B. Smith, nadepsal si velkými písmeny „v jednoduchosti (situace) je síla“ a rozvinul prostou zápletku, kterou si narozdíl od nejdivočivějších konspiračních teorií svých bratříčků, dokáže lehce představit každý divák resp. čtenář. Pár let poté zasedl znovu, aby knihu přepsal v plnohodnotný filmový scénář a společně se S. Raimim divákům naservírovali mrazivý (nejen kvůli roční době, v které se odehrává) thriller, postupně se měnící v plnokrevné, minimalisticky vystavěné, psychologické drama, s neustále přítomnou hutnou atmosférou (otázkou), zavrtávající se hluboko do vaší mysli jako červotoč do voňavého čerstvého dřeva a sice „jak byste naložili vy osobně s.....“. Navíc s řádně žhnoucím závěrem, kdy i nejzapálenější matematik-teoretik, rochnící si v nejdivočivější kombinatorice, pod tíhou faktů, pouze svěsí ramena, rezignuje, neomylně sáhne po kamarádovi ZIPPákovi, promne ruce a dopřeje si (nejdražšího) tepla z domácího krbu, v jehož světle se faktura od ČEZu jeví jako vítaný příjemný present. Navíc s hmatatelným přesahem aneb co je horší? Být mrtev nebo umírat (ve vzpomínkách) zaživa? K úplné spokojenosti (vyjma absence zapojení mozkových závitů vyšetřovacího týmu) mi tam snad už pouze scházel velký nadšenec (pod)zimních zahradních prací P. Stormare, nad jehož nefalšovaným zápalem, umem a citem pro věc, by jistě zaplesalo nejedno amatérské kutilské srdíčko. To je zase ale jiný příběh a kdoví, třeba se ještě, někdy v budoucnu, dočkáme volného pokračování. Třeba v podobě kraťasu od tvůrců nápaditých reklamních spotů Hornbachu, pod názvem „a co po sobě (ne)zanecháš ty“?! 85% (16.01.2014)