Ľudia krvi

Asi si to musím ještě nechat chvíli uležet. Příběh super, takové věci mám ráda, kdy se setkává přítomnost s minulostí, a lidé se s tím musí nějak vypořádat.  První část velice expresivní, chvílemi až bizardní. Některé scény, jejich vyjádření a vyznění, se mi velice líbily, pár bych jich vystřihla.  Druhá část, samotný příběh, pecka! (11.11.2021)

Málo filmů nedokoukám, ale tohle nemá šanci. Nevadí mi podivní zpracování, hlavní postava mumlající cosi, imbecil co jezdí v hasičském mundůru a místo na šichtu se jde toulat s nějakou fetkou a toluenem, ale co to je proboha za šílená zvěrstva v té jeskyni. Takovýhle fantasmagorie patří tak do malého Bobeše. Jestli takovéhle projekty podporuje ČT z peněz daňových poplatníků, tak se nedivím nechuti cokoliv jí zaplatit. (16.08.2022)

Líbil se mi začátek, který je taková česká verze Stalkera. Dva průvodci připravují umírajícího podnikatele Švarce na cestu do vzpomínek 2. světové války v Sudetech. Jakmile však film spadl do otravné haluzinogení sekvence s příšernou alternativní (punkovou?) hudbou, mě úplně ztratil. A bohužel mě pak úplně už nechytl. Což je škoda. (25.04.2022)

„Hoř jako oheň, co hoří ve vodě.“ Surrealistické putování k hranicím státu i vlastní minulosti je přestylizováno do natolik extrémního tvaru, že pro většinu diváků bude útrpným zážitkem; někdo však jistě ocení i odvahu a neotřelost, s nimiž se Miroslav Bambušek složitého tématu chopil. Více zde. (06.11.2021)

Bizarní a chaoticky vyprávěná směs halucinací, retro flashbacků, teatrálních výjevů, industriálních obrazů a animací, experimentálně zpracovávající téma traumat z poválečné krutosti v česko-německém pohraničí. Trochu Stalker a trochu Habermannův mlýn, leč realizovaný na úrovni psychedelického punkového videoklipu, zcela utopeného ve zmatené a nesrozumitelné symbolice. Je to hodně vybočující a nekonvenční, což může být teoreticky pro někoho plus, ale jakékoli jiné hodnoty v tom moc nalézt nelze. (03.11.2021)