Agatha Christie's Poirot - Season 5 (1993) (séria)
Silnejší vyhráva
Outsider
The Underdog
Obsahy(1)
Poirota pozvú na večeru do domu šéfa chemickej spoločnosti Ruebena Astwella, ktorý vlastní zbierku belgických miniatúr. Astwella však ktosi zavraždil. Lenže vražda je len jednou časťou hádanky, ktorú musí Poirot vyriešiť. Zistí, že spoločnosť vyvinula syntetickú látku, ktorej zloženie chcel niekto ukradnúť, keď sa vlámal do budovy firmy. Astwell sám bol pripravený predať zloženie látky hocikomu za najvyššiu cenu. Aj nacistom... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (34)
Že nemáte vystudovanou University of Chemical Technology and Metallurgy v bulharské Sofii? Vem to čert! Chemické poučky náš pižmoň neřeší - raději se věnuje dílům podezřelých belgických mistrů v oblasti lití olova! A tato nadutost způsobí, že nechá hlavního ignoranta skapat úplně stejně jako vařící černý čaj ze samovaru kdes v zasněženém Pitěru. Budoucí brigádní generál Hastings pořád nemá práci, rytířský titul ani babu. A právě proto každého překvapuje, že auta a kvádra mění stejně intenzivně jako David během působení v pařížském PSG. Vzorně nudné, avšak obrýlené! 73% ()
Tento díl z průměru nevytáhne ani hypnotická paní Citronová se svým kyvadélkem ani závěrečné Hastingsovo hole-in-one. Poirot opět slintá nad sbírkou belgických miniatur ("Belgické jsou nejlepší, protože jsou největší!") a vyšetřuje vraždu obhroublého továrníka-chemika, kaučukového dědka, kterého nikdo neměl rád, ale aspoň dokázal dost přesně předvídat průběh druhé světové války. ()
Jakmile se někde ocitne politika, už to pro mě není tak zajímavé, ale v případě Poirota to až tak moc nevadí. Když dáte jako mrtvého člověka, který byl pěkně hnusný, skoro máte pocit, že si to i zasloužil. Vyšetřování je rychlé, zajímavě provedené, ale stejně se neubráníte pocitu, že tohle je jeden z těch méně úchvatných dílů. Alespoň je ale místy dost zábavný. ()
Poirot je zavolán k případu vraždy neoblíbeného člena rodiny, který na všechny kolem jen řve, a navíc se snažil obchodovat s Němci (předválečná doba!). Tradičně je zde jeden výrazně podezřelý, kterého Poirot musí očistit a přijít na skutečného vraha. Díl jede v zajetých kolejích, nic zvláštního se zde neodehraje. Přesto určitě jeden z nadprůměrných dílů. ()
Jako vrahy jsem tipovala úplně jiné osoby. Všichni by měli nějaký motiv. Nakonec to Hercule Poirot opět brilantně vyřešil. Docela mě překvapilo, že se nechal hypnotizovat. Od něho bych to rozhodně nečekala. Považuju ho za velmi racionálního člověka, který má přece jenom k takovým praktikám daleko. Ovšem, někdy je potřeba využít i jiných možností, jak postoupit ve vyšetřování. ()
Reklama