Agatha Christie's Poirot - Season 5 (1993) (séria)
Žlutý iris
Yellow Iris
Réžia:
Peter Barber-FlemingScenár:
Anthony HorowitzHudba:
Christopher GunningHrajú:
David Suchet, Hugh Fraser, Pauline Moran, David Troughton, Dorian Healy, Geraldine Somerville, Yolanda Vazquez, Joseph Long, Hugh Ross, Stefan Gryff (viac)Obsahy(1)
Poirot si spomína na prípad vraždy Iris Russellovej. Polícia prípad uzavrela ako samovraždu, no Poirot má i po rokoch nepríjemný pocit z neobjasneného prípadu. V Londýne otvárajú novú francúzsku reštauráciu a Poirot v deň jej otvorenia dostane žltý kosatec. Rovnaký, aký bol na stole, keď zomrela Iris Russellová. Jej manžel usporiadal spomienkovú večeru, pretože je presvedčený, že jeden z pozvaných zabil jeho manželku. Poirot si na ten istý večer rezervuje v reštaurácii stôl. Práve preto, aby zabránil ďalšej vražde... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (44)
Nesmírně bohatý kratší díl Poirota. Zažijeme s ním události vojenského převratu v Argentině, falešné obvinění, vyhoštění ze země a nedořešený případ vraždy. O dva roky později však Poirot dostane šanci znovu přijít na zákeřného vraha a napravit tak svou reputaci. Vynikající díl, který šlape jako Poirotovy hodinky. Additional Music & Lyrics: Neil Richardson, Music: Christopher Gunning ()
No tě prsk - Hercule Poirot má výpravu, jež přesáhne přes hranici toho Lamanče, Brity volaného Ingliš Čenl! Je evidentní, že léto se neúprosně blíží - Hercule nebaští, Hercule zobe jak kosák ptačí zob. Inu, nedivte se - tento obrýlený mrož chce zapůsobit na žemlbáby na koupáku! Ani povzbuzování očima nedotlačilo Hercula k intenzivnějšímu potlesku - takhle může tleskat jedině vetchá Alžběta ty jeden nádivo! (jen tak dál a můžeš zamířit do svatostánku příbramského fotbalu, kde je vskutku komorní atmosféra) Ale to nejlepší nakonec - Don Perignot z Misery s příměsí kyanidu draselného! Hercule tenhle francouzský ležák koštne a využije své znalosti nabyté studiem oboru Department of Chemical Engineering and Biotechnology na Princetonu, New Yersey. 81% ()
Poirot vzpomíná na svůj jediný nevyřešený případ, kdy byl v restauraci v Buenos Aires svědkem (sebe)vraždy Iris Russellové na večeři pořádané jejím manželem, vraha však neměl šanci dopadnout, protože byl obviněn ze špionáže a vyhoštěn. Nyní po dvou letech pan Russell opět pořádát večeři, kde se sejde stejná společnost jako v Argentině a Poirot tuší, že se schyluje k další vraždě... Pasáž, kdy se Poirot vrácí ve zpomínkách do převratem zmítané Argentiny, je rozhodně slušná a svým dějem převyšuje celý zbytek dílu, škoda, že se tam neodehrával celý příběh. Tak nám po jedné indicii je celkem jasné, kdo vrahem je, ale jinak se jedná, o řekl bych standardní díl, který na ty nejlepší sice nemá, ale pořád je to dobře strávených padesát minut. ()
Vražda to byla opravdu rafinovaná, ale zároveň to byla taková sázka do loterie. V jednom okamžiku jsem si říkala, že by to ten brilantní detektiv nechal zajít tak daleko. Jeho jednoduchý nápad jsem prostě neprokoukla a tak to má být, člověk si má počkat na objasnění až do konce. Pak se všechno krásně rozplete a všechno dostane skutečný rozměr, který bývá často velmi jednoduchý. ()
Hastings: „Je v anglickej kuchyni niečo, čo máte rád, Poirot?“ Hercule Poirot: „Angličania nemajú kuchyňu, priateľu, majú len jedlo.“ Hastings: „To je trochu kruté, ja...“ Hercule Poirot: „Mäso prepečené, zelenina príliš mäkká, syr nejedlý. A deň, keď Angličania vytvoria vlastné víno, je dňom, keď sa vrátim domov do Belgicka.“ Hm, tak Poirot nedokázal pred rokmi vyriešiť prípad! Je jasné, že to teraz napraví. Ako vždy, musí odhaliť, kto má zo smrti Iris Russellovej najväčší prospech. ()
Reklama