Detektív Poirot: Vražda v Orient exprese (S12E03)

Nečekaný zvrat ve vyprávění činí z tohoto dílu obtížně hodnotitelný film. Chybělo mi trochu toho vtipu (zaznamenala jsem jeden knírový), na druhou stranu to absencí humoru a naopak zvláštní psycho hudbou získalo úplně jinou podobu, než jakákoliv jiná Poirotovka. Poirot zvážněl, skoro se nesměje a na konci se rozzuří jako nikdy předtím. Ale líbilo se mi to. I přes to, že nikdy nebyl takhle nábožně založený a pohled na něj, jak třímá růženec, je všelijaký, tak závěrečná scéna je mimořádně působivá. Navíc už předloha je moje hodně oblíbená, ačkoliv tam Poirot na konci tak nemoralizoval ani neváhal, ale prostě to rozlouskl a hned na místě pořešil. Všechny postavy jsou skvělé a skvěle zahrané, typově odpovídají a potěší zejména přítomnost Davida Morrisseye. Zcela jiný Poirot, nejvážnější a nejpůsobivější. (30.12.2010)

Tak jsem se se svým 'Poirot maratonem' dostal až na úplný závěr (zbývají už jen rozlučkové Velká čtyřka a Opona) a jak vidno, to nejlepší jsem si nechal na konec. Vražda v Orient Expresu je (nejspíš spolu se Smrtí na Nilu) nejslavnější detektivka od královny Agathy Christie. Tudíž zaděláno na kvalitní film tu bylo. Filmaři naštěstí nezklamali, naopak, po všech těch epizodách, co měli za sebou, se vycizelovali, předloze dělají čest a mě radost. Protože tohle bylo vážně výtečné. Pro někoho možná málo humorné (rozhodně nejtemnější Poirot vůbec), ale jak atmosféra (Poirotovo morální dilema), tak herci, to je prostě symfonie. Vím, že nezůstane u jediné projekce (na rozdíl od verze z r. 2017), je několik dílů, ke kterým se budu rád vracet, a Vražda v Orient Expresu k nim bezpochyby patří. (02.08.2023)

Morálně nejsilnější a nejtíživější poirotovka, kterou jsem (zatím) viděl. Nad slavnou a hvězdně obsazenou verzí ze 70. let tato vítězí především dokonale vyhroceným závěrem, jenž vás opravdu donutí zamyslet se nad podstatou spravedlnosti a toho, kam až by měla mít "civilizovaná" společnost právo zajít v rámci jejího naplnění. Vidět (obvykle zcela sebejistého) geniálního detektiva takto vnitřně rozpolceného a nuceného volit mezi dvěma "zly" je zážitek v podstatě nezapomenutelný... 90 % (25.03.2016)

S12E03. Kdyz jsem videl "Expres" poprve, byl jsem z toho uplne paf, protoze je to dost jine nez ostatni poirotovky. Jednak to zpracovani s jakymsi "psycho" nadechem - zima, osamoceny svistici vlak, bodava a dramaticka hudba - a pak hlavne pointa a cely moralni presah pribehu. Hlavne v tom poslednim je podle me toto zpracovani mnohem lepsi, nez klasicka verze z r. 1974 s podivnym A. Finneym jako Poirotem a oscarovou I. Bergmanovou (ktera tam pronesla jen par vet, tak doted nechapu, za co to tehdy dostala :) Suchet zde hraje Poirota trochu zniceneho, nahlodaneho. Hned na zacatku je svedkem sebevrazdy, nasledne vidi lyncovani, a v tom vsem se snazi zachovat svou katolickou viru pro pravdu a pravo. Tento jeho postoj, velmi zasadoveho a vericiho cloveka pak v zaveru dostane nejvetsi ranu, protoze se musi rozhodnout, zda stat mermomoci na strane "bezneho prava", nebo zdanlive moralne prohrat a akceptovat, ze ma spravedlnost nekdy jinou formu. Forma vrazdy je tu totiz velice netradicni a tvurci spravne pochopili, ze udelat konec (po odhaleni vraha) hlavne ve filosoficke rovine je spravna cesta. Emocne jeden z nejlepsich dilu serie. (10.12.2015)

Pro mě naprosto jednoznačně nejlepší Poirot! Atmosféra by se dala krájet, smrtící tajemno je v úzkých chodbách vlaku na každém kroku, a husí kůže startuje pokaždé, když se něco děje. A to nepřetržitě od začátku až do fascinujícího, brilantního, a uzemňujícího finále. Bravo, pane Poirote. A tobě taky Agatho. (03.10.2016)