Detektív Poirot: Vražda v Orient exprese (S12E03)

Ke shlédnutí na Youtube. No, od plného počtu mě odradila náhlá změna detektivova charakteru... k horšímu. Postupem času se začal Agátě její výtvor natolik protivit, že z něj udělala arogantního moralizujícího pedanta, který se povahou jejímu ranému detektivovi silně vzdaluje. Proč jen se Suchet musel tak striktně držet předlohy? (25.04.2010)

Asi nejlepší díl ze všech s Davidem Suchetem, možná proto, že se od ostatních dost liší. S blížícím se koncem seriálu a stárnoucím Suchetem jsou díly stále vážnější a temnější. Vražda v Orient expresu se však syrovostí a ponurostí zalézající jak zima za nehty vymyká.  Velice dobře pointovaný závěr. Suchetův mistrovský herecký výkon hlavně v momentech, kdy musí bojovat s vlastním přesvědčením... (05.06.2021)

Bezmála geniální adaptace románu a navíc skvostná aktualizace už trochu okoukaného seriálu. Poirot dovedený eticky ad absurdum, od "whodunit" detektivky do svíravého a místy až nesnesitelně intenzivního dramatu o spravedlnosti. Nebýt pár odporných digitálních kašírek je to mistrovská stavba, kterou podpírá Suchetova temná strana síly a dost netradiční instance boha, který tentokrát zvítězí nad silou detektivovy racionality. Ještě nikdy nebyl Poirot tak zranitelný tím, co vyšetřuje - a ještě nikdy nebyl tak důsledně bezmocný a poražený. Philip Martin odvedl brilantní práci a pro mě zcela bez pochyb natočil nejvyjímečnější a nejodlišnější poirotovku, která mě osobně svou syrovostí, temnotou a rozbitím pevného rámce tradiční detektivky naprosto dostala. (15.01.2011)

Tak tomuto poviem Poirotovská dokonalosť, formálne ešte o kus lepšie ako Lumetova verzia z r. 1974. Dokonalé skĺbenie formálnej stránky (tu vyčnievala predovšetkým úžasná hudba) a zaujímavej detektívnej zápletky. Dosiahla sa tak jedinečná ponurá atmosféra sústavného upodozrievania a neistoty, ktorá bola na záver podtrhnutá famózne zahranou morálnou dilemou. David Suchet je kráľ! (06.10.2016)

Královská disciplína adaptací madam Agathy - Vražda V Orient Expresu (ten spojovník nepochopím...) v troufám si říct naprosto nedostižném provedení. Je jiné než dřívější verze, působí realističtěji (zimu ve stojícím vlaku je skoro cítit na vlastní kůži), a také podstatně temněji a osobněji. Tísnivosti atmosféry napomáhá i hudba Christiana Hensona. Jsou tu drobné změny v rozložení úloh, a také přibyly velmi silné rozhovory na téma boží, zákonné a lidské spravedlnosti. A z iluze pozvolna se exponujících fotografií dokreslovaných popisem Casettiho skutku z Poirotových vzpomínek tentokrát tuhne krev v žilách, stejně jako z proslovu nejmenovaného vraha k jeho oběti. Zmínil jsem to kdysi u Stalo Se Za Bílého Dne - vražda dítěte byla ještě nepříliš dávno zcela oprávněně vnímána jako nepředstavitelně odporný zločin, ale my už jsme značně otupěli. Tento Poirot dokáže ty krajně nepříjemné pocity vzbudit, a o to je vzácnější. Nemůžu jinak - za ten sevřený žaludek v poledne horkého letního dne - 100%. (11.08.2014)