Halloweensky večierok (S12E02)

Tvůrci opět nezklamali a nabídli hodinku a půl poctivé filmařiny, plné výborného herectví, v čele se stále skvělým Davidem Suchetem. Tradiční je ovšem i moje brblání na adresu předlohy. Ta sice rozhodně nepostrádá některé velmi originální nápady, ale v celku opět působí dosti násilně. To je ostatně dobře vidět právě v "naší" filmové adaptaci (to, že papír snese víc než filmový pás, ostatně není nikterak originální postřeh). Ač se herci snažili sebevíc, scéna "oběti" v závěru je pravděpodobná asi tolik, jako universitní skripta uložená v knihovničce mé babičky... celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Klariska (já to říkám pořád, že dabovaný Suchet je bezmála poloviční ;o) (22.12.2010)

Asi nejstrašidelnější Poirot, dost rozdíl například od "Posledního víkendu", kdy je děj zasazen do krásného podzimního anglického venkova, všude červené listí a záběry na barevné stromy. Tady jsou záběry na aleje v noci, převalující se mlha, čísi tiché kroky, rychlý ustrašený pohled za rameno, takové ty zkresleně natočené hororové sekvence vražd apod. Příběh je mimořádně ještě zamotanější, než je zvykem. Takhle silně na mě zapůsobilo jen Pět malých prasátek. A ke konci ten Poirotův akční zásah neměl chybu, tak mě to překvapilo, že jsem čekala, že se snad začne prát. Dost mě zajímá, jestli tohle dílo trumfne Orient expres.... (30.12.2010)

Do teď si pamatuju na knižní předlohu, ve které Poirot na důchod pěstoval dýně a s vraždami nechtěl mít nic společného, přesto ho starý kamarád přesvědčil, aby s ním odjel na místo, kde se stala vražda. Stejně tak si pamatuji, že celý příběh působil pomalým, rozvláčným tempem, které odráželo fyzické možnosti Poirota důchodce, nikoliv však duševní. A tak mě velmi potěšilo, když jsem shledal, že tento příběh je tajemný, čarovný, okouzlující a hlavně vcelku drsný. Dýchala z toho dušičková párty až za humna a to nemluvím o jakýchsi podivných gordických propletencích, které z nepochopitelných důvodů nebylo na samém konci potřeba rozseknout mečem, ale malými šedými buňkami. (29.12.2014)

Klasický Poirot. Tentokrát jde ale o vraždu dítěte za podivných okolností, což příběhu dodává zajímavou atmosféru. Navíc je příběh zajímavý tím, že se v něm objevuje spisovatelka píšící o finském detektivovi, jehož jméno mi teď vypadlo, že mi trochu autobiografie? S také zmínka o Československu potěšila. A zločin současný provázaný s zločinem minulým, v tomto díle jsem byl prostě spokojen. (21.09.2016)

Hudba: Christian Henson / Scénář: Mark Gatiss Hercule Poirot byl opět kouzelný a s ohledem na mé frankofilství se mi líbily jeho drobné výrazy např. Regardez… Calmez vous madame… či Pas de tout. Vím, že nedáte dopustit na to Vaše teoretizování a psychologické kejkle, ale měl byste to raději nechat na nás, profesionálech. My ho vypátráme, žádnej strach řekl inspektor, ale kdo vlastně nakonec objasní proč musela jedna dívka zemřít, a jak to vlastně vše bylo, zkuste uhodnout ?… nevím zda se mi líbí Halloween … (28.12.2010)