Detektív Poirot: Tragédia v troch dejstvách (S12E01)

I kdyby byl příběh sebenepravděpodobnější a sebevyumělkovanější, stojí za to jej shlédnout jednak kvůli Suchetovi, druhak kvůli prostředí. Obojí by bylo na pět hvěz. Nicméně - motiv je příliš nepravděpodobný, ale za to nemohou tvůrci filmu. Úchvatná je scéna na jevišti. Ale poutavost jiných dílů byla pro mne větší, (22.11.2014)

Tento díl je velmi zajímavý. Má moderní (nevšední) kameru. Hrátky se světlem a hudbou, krásně navozují atmosféru na scéně. Jeden z hlavních aktéru mi byl velmi povědomí, je to Martin Shaw, které ho jsem pravidelně obdivovala v seriálu Profesionálové, pěkně zestárl. A kde má tu kudrnatou hřívu? Jiskra v oku mu vydržela. Dojemné a tragické. Když se nevraždí kvůli penězům tak kvůli lásce. A to jsou hlavní 2 motivy vražd. Myslím, že nejen já jsem uhodla vraha? excellence ! (05.11.2013)

S12E01. Priznam se, ze uz jsem to kdysi videl, a tak proste nedokazu posoudit sikovnost pointy - prekvapivost pri prvnim zhlednuti, nebot se mi vrah v pulce vybavil. Cele je to stylizovane od zacatku do konce jako divadelni predstaveni - mame oponu, divadlo, znameho herce jako Poirotova pritele, nekolik vrazd.... Dokonce i nasviceni protagonistu je bodove, podobne jako pri predstaveni - pri jejich portretech nebo rozhovorech s nimi se jakoby ztmavi pozadi, aby to cele pusobilo intimneji. Je to trochu zvlastni styl, ale mne nevadil, sedi k tematu. [spoilery!] Vrazdy samy o sobe jsou take pomerne netradicni - ve svych motivech. Sice to provedeni je podobne jako ve starsim dilu "Zluty Iris" (S05E03), takze nekdo muze uhadnout vraha, ale zajimave je, ze vlastne jen jedna z nich je podstatna. Zbyvajici jsou dalobyserict "funkcni", nebo dokonce jen k odvedeni pozornosti - to zas trochu evokuje slavne "Vrazdy podle abecedy" (S04E01). Zaverecna vysvelujici scena je ale perfektni a vse vysvetli, ba je i zvlastnim zpusobem dojemna a posledni Poirotova replika je sice ocekavatelna, ale trefna. Zavery u Poirota jsou proste dokonale. Ale pravda je, ze kdyz se nad tim vsim clovek zamysli, je to samo o sobe teatralni a naivni od vraha, mermomoci zatahovat nejslavnejsiho detektiva na svete tak moc do vysetrovani, aniz by tu byla nejaka vyraznejsi snaha to na nekoho svest. Strkat hlavu do lvi tlamy je pri zpetnem premitani docela podivne. Navic je tu ta zminena podobnost s jinymi dily, coz (nevim jestli zamerne nebo z lenosti) jeste podtrhuje prime pouziti nekterych zaberu z jinych epizod (viz Zajimavosti). (07.09.2016)

Přestože ke konci je velmi rychle jasné, kdo byl vrahem tří osob, je konec tak geniálně poskládán, že napětím při čtvrt hodinovém vysvětlení, co se vlastně stalo, ani nedýcháme. Jinak jde o tradiční poutavý příběh, který zaujme tím, že Poirot si znenadání zařve a rozčílí se, a zase kolem sebe trousí moudra typu "ještě horší by bylo, kdyby sklenici s jedem vypil Hercule Poirot." Prostě díl, který beze zbytku stojí za vidění. Hudba: Christian Henson (22.12.2010)

No a pak že Martin Shaw nikdy nezahrál pořádně nic než Raye Doylea:) Ehm, tedy, vlastně pokud bych měl soudit jen podle této Poirotovské eskapády, tak sice zahrál dobře, ale v příšerně zmatlané detektivce, které se mi nechtělo věřit ani na vteřinu, že je míněna vážně. Prý si tehdy Agatha Christie holt vybrala slabší chvilku;) Že jsou klíčové momenty schválně teatrální, to bych byl schopen přijmout. Ale on je celý ten příběh úplně šílený. Takže zůstávají obvyklé klady v podobě svědomité výtvarné a kostýmní práce, přinášející zážitek z doby, na kterou se (pokud jde o vizuálno) nedá hledět jinak než s libými pocity. 60% (24.03.2019)