Bonboniéra (S05E06)

Další z detektivních příběhů podle slavné britské autorky Agathy Christie nabídl velmi dobrou podívanou. Nutno říct, že o tomto příběhl jsem nikdy před zhlédnutím neslyšel, takže nemohu srovnat s knižní předlohou. Hercule Poirot se ve vyprávění vrací do minulosti a popisuje inspektoru Jappovi případ za jeho mladších let, kdy ještě nosil policejní uniformu a sloužil v Belgii. Po několika letech se pak opět setkává s lidmi, kteří byli hlavními aktéry v tomto případu. Skvělý nápad, dobrá režie a nepřekonatelný David Suchet tvoří tento film velmi kvalitním... (07.02.2011)

Kouzelný díl, ve kterém se Poirot vrací do Belgie, kde doprovází nejvyššího inspektora Jappa. Ten zde přijme vysoké ocenění za své zásluhy. A Poirot při příležitosti setkání se se starými známými vzpomíná na svá mladá léta, kdy ještě jako obyčejný policista zahajuje svou soukromou detektivní kariéru svým prvním případem podivné smrti belgického ministra. Poirotovy vzpomínky jsou neskutečně kouzelné a zvláště jeho vizáž muže s vlasy a okouzlení do jedné z žen blízkých mrtvému ministrovi jsou úchvatné. Milý, nenáročný díl. (10.07.2012)

Skutečně lahodná bonboniéra s mladým Poirotem v uniformě belgické policie a také v tmavém převleku nočního lupiče, starým dobrým Bruselem a romantickým rámem, který ze zdi netečnosti vyrve i starého cynika. Stará láska holt nerezaví... Vzlyk. --- Je tu ale přece jen jedna podivnost. Christie tento příběh napsala roku 1923, v rámci své první Poirotovské vlny, která se datuje 1919 - 1923. Srovnáme-li jeho konec s notoricky známým koncem Vraždy v Orient expressu (napsán o 11 let později), vidíme dva naprosto odlišné Poiroty. Ve vlaku z Istanbulu detektiv zuří a div nepukne, že by měl tu partičku vrahů (jakkoli hnaných pomstou navýsost spravedlivou) nechat běžet. Kdežto zde? ... Je to trochu zvláštní postoj, v rámci Poirotovských příběhů téměř nevídaný... (09.01.2018)

Jde o první případ Hercula Poirota, ještě intendanta policie, kdy je podle všech indicíí zamilován do Virginie Mesnard (Anna Chancellor), ani se mu normální smrtelník nediví. Zaujala mě věta : Všichni spali, kromě Paula, otroka nespavosti. Japp je jmenován rytířem zlaté ratolesti a je ještě legračnější. Příběh byl moc dobrý, moc hezký, i přesto že byl i smutný ! (12.07.2012)

Serie a epizoda: S05E06. Velmi sympaticky dil z Poirotova mladsiho obdobi, kdy byl jeste belgickym policistou. Zde prijizdi do Belgie znovu, tentokrat s Jappem, ktery ma dostat vysoke policejni vyznamenani, a pri te prilezitosti mu vypravi o davnem pripadu, ktery podle jeho kolegy tehdy Poirot nevyresil. Retrospektivou tedy vykladana zapletka vrazdy clena vlady a zaroven decentni love story, kdy je Poirot najat krasnou Virginii, ktere se nezda, ze by Paul zemrel prirozenou smrti (selhani srdce). Pointa, kdo je vrahem a proc nebyl usvedcen, je pomerne melancholicka, zaver pak romanticky, coz spolu s tim, ze zde vidime Poirota mladeho nebo ze i vetsinou opomijeny Japp se docka uznani, dela tento dil pomerne unikatnim. (17.11.2015)