Schôdzka so smrťou (S11E04)

Ach, Sýrie. Stará dobrá Sýrie! (No dobře, zde tedy Maroko, ale tím si to nebudeme kazit.) Exkluzivní exteriéry a vynikající obsazení (Curry a Gatiss) dělají z tohoto dílu nadtelevizní laskominu. Leč co naplat, příběh je provařený, směřuje k nepřekvapivému rozuzlení ve večerním pouštním stanu, kde si divák zase jednou připadá jako na konci konverzační komedie Oscara Wilda (kdo je čí teta, strýc, dcera, švagr a děda). (10.01.2016)

Exotické prostředí blízkého východu měla Agatha evidentně ráda a milují je zjevně i tvůrci této filmové série. Což o to, záběry jsou vskutku excelentní a kamera doslova čaruje. Také hudba je výtečná a vlastně by tomu nebylo co vytknout, kdyby tu nebylo jedno malé ale... Zdá se mi, že ve všem tom opulentním plýtvání krásnými záběry, temnými údery bubnů, palmami a dromedáry, snědými Araby a krásnými ženami jemných rysů a ustaraných tváří, nějak ztrácí samotný příběh, a to přes všechny snahy o jeho dramatizaci pomocí množství různých doplňků a změn oproti knižní předloze... Tím spíš ovšem asi vynikne naprostá nepravděpodobnost celého příběhu. Škoda, ale kouká se na to moc hezky... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Agatha, Cimr PS: To poučení na závěr je mi velmi sympatické ;o) (19.11.2010)

Někdy je těžké vybrat nějaké originální prostředí, zvláště když Schůzka se smrtí je už 61. zfilmovanou akcí s Davidem Suchetem v roli "malého, vlezlého Belgičana". Takže tato epizoda nemusí evokovat jen Vraždu v Mezopotámii, ale také třeba Záhadu egyptské hrobky nebo i do jisté míry Smrt na Nilu. Osobně jsem byl zvědavý, jak si režisér Pearce (točil už Smrt staré posluhovačky) poradí se změnou prostředí, a je pravda, je tu na mě dýchla inspirace některými dalšími vykopávkovými filmy. Každopádně bych ale řekl, že v záplavě některých jiných nekonečných "skvostů" jde stále o značný nadstandard a Suchet je pořád výborný - a pokud si začal barvit vlasy, rozhodně mi to vadí méně, než některé daleko mladší, ale o to více překarosované dámy. (02.02.2009)

A man is sitting in a tavern in Damascus. He looks up from his wine and sees Death staring at him across the room. He cries out, "But this cannot be my time!" He flees Damascus, he rides his horse fast, right across the desert to Samarra. When he arrives, he's thirsty. Standing before him at the well is Death. On seeing Death for the second time, the man cries out, "This cannot be! For I escaped you in Damascus." And Death, he lays his hand upon the shoulder of the man and says, "I also was surprised to see you in Damascus for my appointment with you, it was always to be here in Samarra." (29.10.2018)

Jestli je Orient Express numero jedna, tak tohle je jednoznačně dva! Začátek tomu ani tolik nenasvědčuje, ale po několika starších dílech je návrat k těm novějším a propracovanějším víc než příjemný. Tady jde vidět, že si tvůrci dali záležet se zpracováním a herci i mimo Sucheta to berou vážně. Třešničku na dortu tomu ale dává až úplný konec, kde se toho dovídáme mnohem víc než v co jsme doufali. Překvapivé a dá se říct až dojemné zakončení, kde pan Pearce posledními sekundami dokazuje, že je Pan režisér. ... Týrané adoptované děti, tlustá megera, vykopávky, příběh o smrti, hmyz, malárie, jeptiška. (12.02.2014)