Detektív Poirot: Spona na topánke (S04E03)

"Nástrahy zubařského křesla" jsou herecky, režijně, filmařsky brilantním zpracováním spíše podprůměrné detektivky. Výsledkem je cosi, co spolehlivě zapadá do "šedého průměru" Poirotovských příběhů. Na jedné straně můžeme sledovat řadu výborných hereckých výkonů, na straně druhé skutečně neuvěřitelnou, zcela nepravděpodobnou zápletku. Přitom nelze říci, že by příběh byl špatně napsán. Problém je totiž právě v tom, že promyšlen až příliš. Děj tak připomíná spíše složitě vybudovanou konstrukci než reálně možný a uskutečnitelný zločin... Můžete namítnout (a právem), že tohle jednoduše patří k britské detektivkářské škole. Koneckonců Christie takové křížovku připomínající konstrukce vytvářela dosti často. Problém je spíše v tom, že "Nástrahy" jsou svým způsobem nedotažené, plné detektivkářských klišé obecně a těch poirotovských zvláště. Spíše než mimořádné dílo tak jde o značně šablonovitě utvářenou "chlebovku", jejíž podstatné rysy jsme už viděli mnohokrát zpracované jinde a jinak. Přes všechnu rafinovanost tu vlastně úplně chybí překvapivé vyústění. Kdo je vrah a proč svůj ohavný čin provedl je totiž v podstatě jasné od počátku. Spíše jde o to, jakým způsobem se tak konkrétně stalo, což je ovšem na slušnou detektivku samo o osobě dosti málo. 80% (17.09.2009)

Vlast obrýleného šprta práv přezdívaného Gándhí je dějištěm úvodních minut - v Novém Dillí se ve VIP divadle scházejí všichni účastníci budoucích excesů. Jako malý jsem rád skákal panáka a přitom prozpěvoval přisprostlé básničky, AVŠAK neustálý pohled na dívčiny skákající a zpívající jakýsi otřesný popěvek ve stylu "mám sladké lízátko" (nezaměňovat s přisprostlým popěvkem od rapera, jež dělal OST k Step Up 2!) mne odradil od dalšího bedlivého sledování. Naštěstí přišly na řadu vraždy, během niž se divákovi poštěstil pohled na Beefeatera, kterak nešťastně vyráží dveře z futer. Hercule je bohužel monstr šovinisticko-narcistická primadona - závěrečná ONE MAN SHOW je ohraná jako přehrávání videa na youtube, kde kočka žere pozorujícímu psovi žrádlo z misky! 82% (15.07.2013)

V čekárně u zubaře jsem nikdy nespřádala vražedné myšlenky, zato sebevražedné mnohokrát. Taky jsem měla víckrát pocit, že z toho Prokrustova křesla živá už nevstanu. Je potěšující vědět, že ani člověk tak dokonalý jako Poirot, který i v soukromí domova chodí v obleku, není vůči přízemním životním aspektům (třeba plombám) imunní. V příběhu jsem se ale trochu ztrácela, snad tím, že mou pozornost příliš zaměstnávalo libé vrnění vrtačky. (18.07.2015)

Serie a epizoda: S04E03. [spoilery!] Navsteva u zubare muze byt vase smrt. Bez metafor :) Standardne dobry dil, ktery ma ovsem tu malou vadu, ze je zde jako v nekterych jinych pribezich nekdo prevlecen (zamaskovan), coz muze bystry divak mozna odhalit a pak pro nej zapletka nebude az tak zajimava. Zapletka ma koreny v minulosti, podivame se letmo i do Indie s nekolika dobovymi zabery a uvidime Poirota hezky nervozniho pri navsteve asi nejmene oblibeneho doktora, cili zubare. Priznam se ale, ze jsem vubec nepochopil tu nahodu, ze vrah ke svemu stesti zjisti, ze jeho vyderac se objednal ke stejnemu zubari. V chronologii scen totiz nebylo mozne, aby to vedel a podle me je to vina scenaristy. Amberiotis se objednaval k zubari az pote, co u nej byl Blunt. Protoze az tehdy mu o zubari rekla slecna Sealova. Jak tedy mohl Blunt z knihy navstev vedet, kdy tam Amberiotis prijde? Z toho, co je divakovi ukazano vyplyva, ze to proste neni mozne. Proto davam za tento obri fail nakonec tri hvezdy. Co se tyce angl. rikanky, ktera se line celym filmem, je jasne ze se vztahuje ke stope, ktera Poirota "trkne" jako prvni - spony na bote. Proc jsou ale holcicky na chodniku pokazde, kdyz jde nekdo k zubari, to je trochu divne. Kazdopadne je to jeden z tech dilu, kdy nam Hercule odhali na konci trochu ze sve motivace a postoje, za coz si u me ziskava vzdy respekt. (24.10.2015)

Jeden z nejlepších případů, který Hercule vyšetřuje. Zprvu se zdá vše jasné a zřetelné, a jen málokdo pozná, že není všechno zlato co se třpytí. Příběh je brilantní, samotný jsem podezříval zprvu zahradního pomocníka (Franka Cartera), který byl ve fašistické brigádě a připisoval jsem vraždy politickému motivu. Navíc když Allister Blunt řekl, že je poslední ze staré gardy, který drží mír a prosperitu Anglie, a proto je plno lidí, kteří by ho chtěli zabít. Velké překvapení bylo pro mě to, když Hercule jako vždy v místnosti rozplétá před všemi zapeklitý případ a ukáže jak jsem se šeredně mýlil. Každou setinu sekundy jsem hltal tento napínavý příběh, zkoušel jsem namáhat šedé buňky mozkové, ale na tohoto brilantního skvělého detektiva z Belgie jsem nestačil. Díky za krásně strávené brzké ráno Lady Christie. (27.10.2013)