Hra snov

Jenom několik zajímavostí pro ty, kdo se v baseballu až zase tolik neorientují. PERFECT GAME je situace, kdy nadhazovač nepřipustí ani jeden "Hit" soupeřových pálkařů, ale navíc nesmí pálkaři dopustit ani automatický postup na 1. metu pomocí "Walk" (4 špatné nadhozy), "Hit by pitch" (trefení pálkaře nadhozem) nebo jako následek "Error" (chyby v poli, bez které by došlo k vyautování. Tyto 3 předchozí situace se nepočítají jako "Hit", ale i tak nesmí u Perfect Game nastat! Pokud nadhazovač nedopustí "Hit", ale přesto se na základě výše zmíněných situací posune jeden či více pálkařů na metu, nejedná se už o Perfect Game, ale o tzv. NO HITTER. Zaznamenat Perfect Game je pro nadhazovače nesmírně obtížné, s trochou nadsázky by se dalo říci, že i skoro nemožné. Během 133 sezon MLB (Major League Baseball) se to povedlo pouhopouhým 17 nadhazovačům, což dává průměr přibližně 1 Perfect Game za 8 let nebo 1 Perfect Game na 11 000 zápasů!!! Tohle samo o sobě hovoří o její naprosté raritnosti. I přesto se však v roce 1880 stalo, že během 5 dnů byly zahrány 2 Perfect Games. Další však byla zahrána až za 24 let v roce 1904. Nejdelším obdobím mezi 2 Perfect Games je potom 34 let (1922-1956). 8.října 1956 zahrál Perfect Game nadhazovač Don Larsen v 5. zápase Světové Série (finále MLB) mezi New York Yankees a Brooklyn Dodgers, což je přesně ta Perfect Game, na kterou vzpomíná komentátor v tomto filmu. Je zde také vzpomínáno na Světovou Sérii 1984, ve které Detroit Tigers zvítězili. I ve skutečnosti tomu tak opravdu bylo, Detroit porazil 4:1 na zápasy San Diego Padres. Zatím poslední Perfect Game byla zahrána Randy Johnsonem (Arizona Diaminbacks) 18. května 2004. Již zmiňovaný NO HITTER je taktéž velmi ceněný a poměrně vzácný, ne však tak jako Perfect Game. Od roku 1875 do konce sezony 2008 jich bylo zahráno 257. (10.06.2009)

Tenhle film má celkem zajímavej příběh a na papíře to možná vypadalo dost dobře, ale výsledek neni nic moc. Chybí tu větší dynamičnost, rychlost, nějaké nečekané zvraty... Od začátku víte, o co půjde a zařadíte si tenhle film do kategorie filmů s podobnou tématikou... Myslim, že s tímhle příběhem se toho dalo vytáhnout fakt víc!! Neni to zrovna jeden z filmů, který by vás zarazil do židle a přinutil se soustředit jen na něj, neni to film, u kterého by vám nabíhala husí kůže nebo tak, ale přesto je to film, na který se dá koukat, a když nedávají zrovna nic lepšího tak se dá i dokoukat do konce... (05.03.2007)

Nebýt HIMYM, tak ani nevím, že něco takového existuje, takže... poděkujme scénáristům. Tento film mi ani nevím co měl přinést. Většinou se nad podobnou otázkou u filmů nezamýšlím, ale teď mě to napadlo. Tenhle film mi měl asi hlavně přinést strhující zážitek ze života baseballové hvězdy, což nakonec proběhlo. Film není špatný, ale chtělo to podle mě trochu víc než jen házení míčem a brečením u postele. Neříkám, že by mi tyhle části vadili, ale není to věc, za kterou se obvykle uděluje pět hvězd. (18.09.2014)

Stejně jako Hřiště snů, tak i film Hra snů je film, který přináší potěšení z prostřední baseballu a ukazuje nám zázraky. V případě tohoto filmu, tak děj filmu je jednoduchý, kdy baseballové legendě Billimu Chapelovi, v podání Kevina Costnera se zbortí život. Nejdříve přijde o milovanou přítelkyni Jane, která ho opustí a v jeho kariéře se mu taky zrovna nedaří a navíc mu hrozí vyhození z týmu. Vše se mění a začíná hra Detroit Tigers proti New Yorku Yankees a Billimu se začíná dařit, zároveň, i když má dokonalou hru, tak přemýšlí o životě a svých rozhodnutí. Film vznikl na základě knižní stejnojmenné předlohy For Love of the Game od Michaela Shaara, který ukazuje, že i zázraky se mohou dík a že dokonalá hra existuje. 80%  (29.08.2021)

Oni sportovní film ani milostné drama. Film neustále osciluje mezi těmi dvěmi krajními variantami a člověk si neužije ani jednouho. Kostner tu má nezvykle vážnou, zamyšlenou, sebezpytnou roli. Jako vrcholový sportovec je soustředěný na provozování sportu a zanedbává svoje blízké. Přítelkyni s její dcerou. Přesto prostě není ten egecentrickej přítel, co by na ni vysloveně kašlal. Proto když po nehodě propadne depresím a prodělává náročnou rekonvalescenci, působí jeho postava schizofrenicky a nedůvěryhodně. Příběh směřuje k soucítění s postavou, ale to se u mě rozhodně nepovedlo. V podstatě film o ničem pro nic. Sportovní scény jsou poměrně napínavé, zázrak to ale není, pač nejde v cele o sport. Je tam zadní proud odcházející lásky. (15.10.2003)