Četnícke humoresky - Season 3 (2007) (séria)
Réžia:
Pavlína MoskalykováScenár:
Pavlína MoskalykováKamera:
Radomír ŘezáčHudba:
Ivan KurzHrajú:
Tomáš Töpfer, Ivan Trojan, František Švihlík, Zdeněk Junák, Aleš Jarý, Jan Apolenář, Vlasta Peterková, Alena Antalová, Olga Krasko, Carmen Mayerová, Miroslav Donutil, Tatiana Dyková, Petr Kostka (viac)Obsahy(1)
Všechny zaměstná pátrání po okolnostech tragické smrti údajně zámožné paní Květy. Arazím se pohádá s Ludmilou, které se pak naskytne velmi zajímavá nabídka... Domkářka Menšíková (J. Bohdalová) se stará o sestru Květu (K. Fialová) postiženou zapomnětlivostí. O Květě se říká, že si našetřila slušné jmění, ale nikomu - ani své sestře - neprozradila, kde má peníze schované. Květinu náhlou smrt pod koly vlaku musí vyšetřit Arazím a jeho muži z Četnické pátrací stanice Brno, protože není jisté, jestli šlo o sebevraždu, vraždu nebo nešťastnou náhodu. Také rodinný život Arazímových je plný dramatických zvratů. Mezi Ludmilou a Arazímem dojde k hádce, která neskončí šťastně. Novinářka Kliková se s Ludmilou domluví na zajímavé práci. (Česká televize)
(viac)Recenzie (6)
Scéna na trati byla natáčena na již zrušené železniční trati Mutěnice – Kyjov, kde osobní přeprava skončila v roce 2004. V následujících letech zde projelo pouze několik příležitostných vlaků a v r. 2009 byla trať oficiálně zrušena. O tři roky později na jejím místě byla dokončena stavba cyklostezky. Vlak v příběhu se nazývá kolejový autobus M 120.417 hovorově "věžák" a je z roku 1931. Motorový vůz se řídil z nástavby na střeše uprostřed vozu. ()
Pusteno z nostalgie po panu Moskalykovi vzbuzenou Panoptikem. Tento dil vsak slabota, prilis malo muziky na prilis mnoho casu. Manzelske etudy nudily a zabiraly prostor patrani, ktere se stejne vlastne nekonalo. Herecky se taky moc nepovedl, strih taktez nic moc. Nostalgickych 20 pro ()
Abych se u ČH nudil, je tristní. První díl je slabý, přepálený, jednání postav nevěrohodné, chybí elegance a vtip. Co fungovalo dřív, tady nefunguje. Pak si uvědomíte, že za úspěšným počinem vždy stojí někdo, kdo ho ukočíruje, protože Moskalykové ten vůz ujel. Naštěstí Zedníček s Bohdalkou jsou pořád zábavní. Naopak Töpfer se do role ne a ne dostat a najednou působí křečovitě, nuceně. Nene, takhle to nepůjde... ()
Hodnocení : 5 * a 85 % . ()
Už od první chvíle mi přišlo, že tady něco nesedí. Töpfer je v roli Arazíma až přehnaně afektovaný a místy se chová zcela nelogicky. Rádoby humorné scény byly vyloženě na sílu a to je strašná škoda. Už zde bylo cítit, že pan Moskalyk a jeho režisérský cit nesmírně chybí. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (5)
- Výraz „ratejna“, který v epizodě zazní, byl velký přízemní dům, v němž bydlelo několik rodin. Každá rodina pro sebe měla prostor zhruba 12 m², který byl ohraničen jen několika kusy hrubého nábytku. Původně slovo označovalo čeledník, tedy dům či místnost pro čeleď, podle staršího slova rataj (oráč, čeledín). Dnes se tento pojem užívá přeneseně v souvislosti s velkými neútulnými vnitřními prostorami. (sator)
- Scéna na trati byla natáčena na již zrušené železniční trati Mutěnice–Kyjov, kde osobní přeprava skončila v roce 2004. V následujících letech zde projelo pouze několik příležitostných vlaků a v roce 2009 byla trať oficiálně zrušena. O tři roky později na jejím místě byla dokončena stavba cyklostezky. Vlak v příběhu se nazývá kolejový autobus M 120.417, hovorově „věžák“, a je z roku 1931. Motorový vůz se řídil z nástavby na střeše uprostřed vozu. (sator)
- Církev odmítá pohřbít na hřbitově domnělou sebevražedkyni Květu (Květa Fialová). Důvodem je, že na sebevraždu bylo již od středověku nahlíženo jako na vraždu a bylo tak porušeno jedno z biblického desatera „nezabiješ“. Jistý ústupek byl, že sebevrahy začali pohřbívat u vnějších zdí hřbitova. Sebevrah v rodině bylo velké stigma pro celou rodinu, případně i cech. Nařízením Josefa II. bylo pro pohřeb sebevrahů na hřbitově vyhrazeno místo v nejopuštěnějším koutě při zdi. Úpravou zákona v roce 1925 byl tento zákaz zrušen, ale církev tento zákaz de facto zrušila až v roce 1983. Sebevražda je dnes v teologii chápána jako hřích „in foro interno“, tedy jako čin, který na základě výsledků moderní psychologie nelze objektivně posoudit jako vždy hříšný. (sator)
Reklama