Obsahy(1)
Veselé příhody měšťanské pražské rodiny Žemličkových, jejíž snahou je dobře provdat jedinou dceru Amálku. Amálka je pohledná dívka a není tedy divu, že se zalíbí i Vendelínu Hromovi, který se s ní seznámil při nedělním výletu celé Žemličkovy rodiny. Při návratu domů všichni zmoknou a tak je Vendelín pozván Žemličkovými do bytu, aby se usušil, povečeřel a také přespal. Otec s matkou vymýšlejí plány, jak nesmělého Vendelína polapit a Amálku za něho provdat. Podaří se jim to až po usilovné snaze Theofila Drmoly, "pivního bratra" Vincence Žemličky. Po svatbě se oba mladí těší ve svém novém bytě na první manželské radosti, avšak návštěva jakési podivné tetičky jim překazí plány. Než zjistí, že paní hledá někoho jiného, dorazí do nového bytu zbytek rodiny Žemličkových. Dříve nesmělý a bojácný Vendelín nyní všechny bez milosti z bytu vykáže. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (8)
Velice zábavná pozdní němá komedie hrubšího zrna, která sice udělala svým formátem krok zpět, ale na druhou stranu nám dopřála plynule doznít jednu velkou éru a stala se tak předposledním premiérovaným němým filmem u nás. Posledním byly Opeřené stíny ještě po dalších dvou měsících, tedy 13. března 1931. Pro velkou část herectva to musel být zvláštní zážitek, protože v té době už měli za sebou zkušenosti ze zvukového Lamačova Maršálka (24. října 1930) - Jiří Hron, Máňa Ženíšková, Theodor Pištěk, Helena Monczáková, Milka Balek - Brodská i Roza Schlesingerová. A konečně při premiéře Vendelína už to byl skoro rok od uvedení prvního českého zvukového filmu vůbec - Tonky Šiběnice (27. února 1930). ()
Pěkná němá komedie o bláznivé rodince, do které se rozhodne přiženit nesmělý popleta Vendelín. Je tu hodně jednoduchého humoru, který nijak neurazí a překvapivě zajímavé lokace, jako restaurace Sakura v Roztokách u Prahy v celé kráse. Zajímavá je i závěrečná část, kdy po svatbě mladí touží po chvíli klidu, ale ten jim pořád někdo narušuje. ()
Režisér legendárního němého Batalionu (uveden na MFF Karlovy Vary 2003) natočil celkem průměrnou komedii s už tehdy tahákem Theodorem Pištěkem v titulní roli. Mileneckou dvojici sehráli Jiří Hron a Pištěkova manželka Máňa Ženíšková. Film však úplně zapadl. Přemysl Pražský udělal totiž tu chybu, že film natočil ještě jako němý. Do kin se dostal až po legendárním C. a K. polním maršálkovi, takže se nelze divit, že na něj diváci nechodili. ()
Naprosto okouzlující lidová komedie, velice se odlišující od produkce následných zvukových let třicátých především velkou mírou obhroublé nadsázky a velmi pivního humoru. Musím říct, že s kolegou jsme se při projekci na filmové vědě FF MU velice bavili. Doporučuji si pustit film s nějakou pěknou, svižnou doprovodnou hudbou. ()
"My sme s panem manželem bírbrůdři vod Fleků! Já jsem ňákej Drmola.“ Stejnojmenný román Eduarda Kučery staršího posloužil režisérovi Přemyslu Pražskému k vytvoření jednoho z posledních filmových odkazů němé éry. Pražský však narazil na fakt, že česká kinematografie tehdy razantně přejímala zvukovou aparaturu; mnohé ještě němé filmy tak bývaly často dodatečně dozvučeny. Tato pružnost však Pražskému scházela. Film se premiéry dočkal až v lednu 1931, tedy v době, kdy veřejnost již několik měsíců skandovala zvukovému »C. a k. polnímu maršálkovi«. Samotný dějový rámec spočívá v tom, jak dostat již dospělou dceru pod čepec. Způsob, jak tohoto cíle dosáhnout velmi nápadně připomíná herrmannovské motivy, čemuž odpovídá struktura scén i typy jednotlivých postav. Žoviální pantatínek, energická manželka, spořádaná dceruška, nemotorný a nesmělý nápadník, potrhlá babička, drzý raubíř. Závěr filmu je pak neúnosně natahovaný a dětinský, i když poměrně průlomově zobrazoval život po svatbě (většina podobných filmů končí polibkem u oltáře). Z hereckého hlediska je poměrně zajímavé sledovat společná partnerství Theodora Pištěka a Máni Ženíškové, kteří v reálu byli manžely, ale ve filmech se objevovali výhradně v opačných pozicích jako otec a dcera. Pro současníky cennou dokumentární hodnotou je zachycení tehdy populární zahradní restaurace Sakura v Roztokách u Prahy (později se objevila ještě ve Fričově válečné komedii »Valentin Dobrotivý«). ()
Zaujímavosti (1)
- Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach v Prahe a v meste Roztoky. (dyfur)
Reklama