Môj ružový život

Jemně a citlivě nám předložil Alain Berliner příběh malého Ludovica, který má trochu odlišný pohled na svůj svět, než by si představovali jeho rodiče. Ono se o tom jednoduše píše a odsuzuje se pokrytectví dospělých, ale setkal se s tím někdo z vás ve skutečnosti? Já ano. Na maturitním plese u našeho stolu seděla dívka, která se cítila být klukem. Za sebe mohu říct, že je to opravdu zvláštní pocit, mluvit s takovým člověkem. A i když jsem se snažila být přirozená, tak někde uvnitř se ozýval ten hlas, který stejně říká, že je to přece nenormální a divné. Toho pocitu jsem se nezbavila, ani když se nechala operativně a s hormonální léčbou změnit v kluka. Být skutečně tolerantní a mít empatiti je někdy nesmírně obtížné a to nemluvím o rodičích, kde jsem s nimi silně soucítila a svým způsobem i chápala. Po herecké stránce byl Ludovico úžasnou volbou, takže nešlo nesoucítit s dítětem, který sám neví, co se s ním vlastně děje. (06.08.2014)

Tak hloupě jásavé uchopení vcelku vážného tématu, že jsem pro jistotu zacouvala na úvodní titulky, jestli si nějakým hrozným omylem nepouštím Strašidla ze Spessartu. Přes veškerou snahu nemělo trápení girlboye Ludovica šanci mě zasáhnout a svou odlehčující složkou bohužel ani pobavit... nadhled a ironii zastoupila bezradná, nepoctivostí zavánějící stylizace a řada nepravděpodobných situací mě jen utvrdila v přesvědčení, že bez srdce to bylo natočené, ne zhlédnuté. (02.09.2014)

Ke zhlédnutí filmu mě nalákalo zajímavé téma a zdejší vysoké hodnocením ostatních uživatelů. No, ale jak už se mi tak občas stává, má volba mi moc radosti neudělala. Téma je zpracováno neuvěřitelně povrchně a hloupě. Celou dobu mě rozčilovaly především tupé předvídatelné dialogy, jež mezi sebou vedly nesympatické postavy, pohybující se v blízkém okolí nebohého hlavního hrdiny a spolu s nimi scény, zachycující snění malého Ludovica o panenkách, šatičkách a růžovoučkém životě...Tohle není odsudek menšinové společnosti. Jen některé filmy o ní stojí za starou belu. Tohle je bohužel jeden z nich. (28.10.2008)

Pravdou je, že mi tie dobre mienené fantazijné vsuvky s poletujúcou ružovou barbinou moc nesadli. Ale okrem toho výborná práca, oceňujem hlavne toho chlapca, ktorý svoju postavu transgender dieťaťa zvládol priam fantasticky, určite má leví podiel na úspechu tohto filmu. Ale ani ostatné stránky filmu nesklamali. Citlivo a realisticky natočené a so všetkými možnými charakterovými aspektami, ktoré k tejto téme patria. Hlavne to pokrytectvo okolo chlapca bolo smutné. Na druhú stranu sa mi ale zdalo charakterové rozvrstvenie jednotlivých členov rodiny a najbližších susedov chlapca až moc okato nalinajkované. Celkovo však veľká spokojnosť, slušný nadpriemer. 80/100 (24.05.2017)

Drama o nesnášenlivém světě dospělých se především v závěru nevyhne sentimentálním scénám. Ovšem jinak je ve filmu krásně zpracováno pokrytectví, které za maskou přátelského úsměvu, touží nejen po smrti sousedovic kozy. A co nejhůř, jak sami sebe začínáme vidět optikou svého okolí a přestáváme být sami sebou. Vždyť právě v odlišnosti je krása světa, kdybychom všichni vypadali stejně, pohybovali se stejně a dělali to stejné, vystačil by si na světě jeden exemplář. A já bych tady fakt nerada zbyla sama. (05.05.2014)