Tess
Tess
Réžia:
Roman PolańskiHudba:
Philippe SardeHrajú:
Nastassja Kinski, Peter Firth, Tom Chadbon, Leigh Lawson, Richard Pearson, Suzanna Hamilton, John Barrett, Pascale de Boysson, Arielle Dombasle (viac)Obsahy(1)
Adaptácia románu Thomasa Hardyho o osude jednoduchého vidieckeho dievčaťa Tess, ktorú otec posiela na šľachtické sídlo po tom, čo sa dozvedá, že sú so šľachtickou rodinou možno príbuzensky spriaznení. Tu ju mladý šľachtic zvedie, Tess otehotnie a po smrti svojho dieťaťa odchádza pracovať na mliečnu farmu, kde sa zoznamuje so svojou životnou láskou Angelom. Angel sa však nedokáže vyrovnať s jej minulosťou a v svadobnú noc ju vyháňa. Zúfalá Tess sa vracia k svojmu šľachtickému milencovi a postupne smeruje k svojej záhube.... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (7)
Recenzie (80)
Úplně jsem cítil, jak si Polanski to filmování mezi menhiry a uprostřed rurární Anglie užíval. Obrazově povedené, jenže ve své délce a výstavbě charakteristiky hlavní postavy proklaté nudné. Děj je poměrně málo rafinovaný a překvapivý obrat přijde až docela pozdě. Hrozně tu chybí erotika, což při účasti mladičké Nastassji lze považovat za smrtelný filmařský hřích. ()
Hlavne diky Polanskimu rezii je tenhle film snesitelnej. Protoze nebudem si nic nalhavat, ve filmu jsou tak 4 silny momenty a jinak se vlastne celou dobu nic nedeje, jen sledujem, jak si Tess zije, chvily doji na farme mliko, pak zas okopava turiny a pri trihodinovy delce by to fakt bylo smrtici, ale Polanski to natocil s takovou prijemnou atmosferou, nektery zabery jsou paradni a dej, i kdyz se nic nedeje, celkem odsejpa a do toho sem tam zazni nejaka pekna melodie. Co se tyce hercu, tady ma cenu zminit jen hlavni hrdinku, pro Kinski tohle asi byla jedna z nejlepsich roli, je tady fakt desne mladicka a celou dobu, i v momentech, kdy je jakoze spokojena, se tvari desne neprijemne, chova se misty protivne, je naivni a jednoducha, az me s tim misty srala. A i kdyz spatne nehraje, zadnej velkej zazrak to neni. Skoda, ze film nemel jen dve hodiny, to bych sel na 4*, ale takle je tu misty fakt spousta zbytecnejch scen. ()
Feminismus a soudobá anglická vesnice pozdní viktoriánské Anglie jsou hlavními obsahovými i ideovými dominantami frankobritského oscarového filmu z roku 1979. Důkladná krajinomalba i neméně vyčerpávající pohledy do tehdejších interiérů spolu s důkladnou výpravou jsou úspěšným Polanského úsilím o postižení tresti Hardyho stejnojmenné literární předlohy. Přemýšlivé, ale jinak prosté venkovské děvče přes svou houževnatost postupně podléhá svodům, kterým je dlouhodobě vystavováno, a konfrontováno s bídou, kterou si nezasloužilo, se posléze v absolutním zoufalství a beznaději utíká do nerovnoprávnéího konkubinátu s původním milencem. Pozdní snoubencovo procitnutí přichází do fatální situace, jíž Tess čelí zmatenou, více pudovou než promyšlenou vraždou s vědomím nenávratného trestu. Osvobozující gesto je tak současně cestou ke zkáze, v níž hluboké náboženské přesvědčení, v němž Tess byla vychována, zcela selhává. V druhém plánu je Tessin osud nevábným zrcadlem mravních i charakterových kvalit obou osudových mužů jejího života. Kritika prudérie pro prudérii, konvenčního pokrytectví, jež je jen fasádou latentního společenského rozvratu, zhruba tak lze popsat film, jemuž vedle Polanského dominuje skvělá Nastassja Kinská v titulní úloze. TESS, připomínající tolstojovskou ANNU KARENINU či Baudelairovu PANÍ BOVARYOVOU (obě díla byla rovněž kvalitně převedena do filmové řeči) nebo mrštíkovskou MARYŠU, zcela jistě neuspokojí milovníky klipově pojatých akčních filmů. Na faktu, že našim předkům plynul čas pomaleji a že Polanski tuto "nudu" do svého uměleckého záměru nemohl nevložit, to však nedokáže nic změnit. Jedno je jisté: TESS si vždy své vděčné diváky najde. ()
Přepsáno v únoru 2020. Tess je odvrácenou tváří viktoriánského civilizačního pokroku. Tess je kritikou pokrytectví morálky v její puritánsky vyžadované cudnosti i v její podstatě rozkolu, neslučitelnou se skutečným stavem reality. Tess je živoucí olejomalbou na velkém malířském plátně a romantickou básní, kde vzájemné naplnění lásky je přísně omezeno nevinnosti nepřejícného času i zhýralostí cynicky znásilňujícího osudu. Roman Polanski velkoryse nakreslil anglickou dobu konce 19. století, skladby obrazů ctí estetiku starobylých krajinomaleb, kulisy a kostýmy nezanedbávají detaily, průmyslové novinky jsou již nedílnou součástí zemědělského života. Tess je hutnou podívanou na osamělost, muka osamělosti v bezútěšném čekání na vstřícný krok osudu jsou nejvýraznějším emočním prožitkem, vystupujících z pečlivě naaranžovaných obrazců. Hlavní obětí morálního pokrytectví je Tess Durbeyfield (velmi dobrá Nastassja Kinski), nejstarší dcera z chudobné rolnické rodiny a něžně křehké stvoření, vyvolávající mužskou žádostivost, surově uchvacující nevinnost. Cudnost je společenskou normou, vlastní morální zásady jsou zraňovány falší a přetvářkou a dobrovolně přijímají trestající útrapy chudoby. Krvavý zločin se nakonec stává symbolickým aktem vlastního očištění, je v něm pomsta, trest i vykoupení. Láska, oboustranně opětovaná, je cílem i niterným přáním, byť se realita s ironickým úšklebkem vysmívá. Hlavní mužskou postavou je Angel Clare (zajímavý Peter Firth), názorově pokrokový syn vesnického reverenda. Život nabízí své vnadné krásy, ale nejtěžší překážkou jsou vlastní předsudky a všeobecný stav pokrytectví. Narušení nevinnosti není tolerováno, byť by se nevinnost stala zneužitou obětí tělesného chtíče. Důležitou postavou je zde Alec Stokes alias Alexander d'Urberville (velmi zajímavý Leigh Lawson), neodbytný sukničkář a zbohatlík se zakoupeným šlechtickým titulem. Nevinnost vždy dráždí mužský chtíč, odmítavá křehká krása je schopna vyvolat částečnou sebereflexi, ale poživačnost a zhýralost se nechce, ani neumí vzdát všech svých požitků, ani způsobů. Rovnost na jakékoliv úrovni byla většinou jen slovním termínem. Z dalších rolí: Teresin chudobný otec a chronický pijan John Durbeyfield (John Collin), Tessina pragmaticky uvažující matka Joan Durbeyfield (Rosemary Martin), Tessina kolegyně z mléčné farmy i na pozdější zemědělské práce Marian (Carolyn Pickles), opatrný vesnický vikář v Marlottu (Richard Pearson), Angelův otec a ctihodný reverend Clare (David Markham), jeho též ctihodná manželka (Pascale de Boysson), do Angela zamilovaná mlaďoučká Tessina kolegyně z mléčné farmy Izz Huett (Suzanna Hamilton), do historie starých rodů zapálený reverend Parson Tringham (Tony Church), do drůbeže zamilovaná Alecova slepá matka (Sylvia Coleridge), rozverně veselý provozovatel mlékařské farmy Crick (Fred Bryant), či k Tessině křehkosti lehce nevraživý farmář Groby (Dicken Ashworth). Film Tess je úžasnou filmovou olejomalbou anglického venkova konce 19. století. Tématem je pokrytectví morálního stavu společnosti, věčný svár mezi přáním a realitou, a ze všeho tu stoupá sloup mlžného oparu bezútěšné osamělosti v útrpné touze po naplnění vznešených ideálů. Romance je působivá, stejně i kritika. Já jsem s Polanskiho filmovou podobou literární předlohy Thomase Hardyho spokojen. () (menej) (viac)
Jak ja som jej fandil a rád pomohol,ale bohužiaľ nemohol.Tess, pekná pôvabná,prirodzene inteigentná nemá vôkol seba žiadnu oporu, ktorá by jej v správnej chvíli dala správnu otázku.Čo z toho a dala aj správnu odpoveď.Nájde sa jeden manžel, ktorý pred ňou šmahom ruky zmaže svoj morálny poklesok, ale už neurobí ten istý šmah pre svoju ženu a tak ju odkopne na kraj priepasti.Neskoro z nejakej tramtárie pribehnuvší kajúcny mužiček-chlapíček namiesto toho, aby roztvoril krídla, ochránil ju a zachránil pre pádom, nasmeruje ju rovno do hrobu. ()
Galéria (78)
Zaujímavosti (8)
- Snímek získal tři ceny americké akademie (nejlepší výprava, kamera, kostýmy). Ocenění za kameru bylo rozděleno mezi Geoffreye Unswortha, jenž zemřel v průběhu třetího natáčecího týdne, a Ghislaina Cloqueta. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
- Polanski byl nucen celý film natočit ve Francii, neboť v Anglii by se vystavil hrozbě zatčení a vydání do USA, kde byl trestně stíhán. A tak i Stonehenge, dějiště dramatické závěrečné scény, byl pro potřeby snímku pečlivě rekonstruován ve Francii. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
- Původní verze měla 3 hodiny a 6 minut. Na přání producenta Claude Berriho měl být zkrácen na dvě a půl hodiny. Kvůli tomu se pohádal s Romanem Polanskim. Režisér řekl, že zkrácená verze bude rozstříhaná. Nakonec došlo k dohodě a film byl sestříhán "jen" na 2 hodiny a 47 minut. (zdeny99)
Reklama