VOD (2)
Obsahy(1)
Existuje teória, že sa rodíme s malým množstvom alkoholu v krvi a mierna podnapitosť otvára našu myseľ svetu okolo nás, zmenšuje naše problémy a zvyšuje kreativitu. Povzbudení touto teóriou sa Martin a jeho traja priatelia, unavení stredoškolskí učitelia, pustia do experimentu spočívajúceho v tom, že si počas pracovného dňa udržujú stálu hladinku. Ak dokázal Churchill vyhrať druhú svetovú vojnu v alkoholickom opare, čo by mohlo pár kvapiek znamenať pre nich a ich študentov? (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (524)
Zatímco u Hollywoodu nikdy nevíte, do čeho jdete, tak u evropských dramat, troufám si tvrdit, můžete jít na jistotu. Thomas Vinterberg, Mads Mikkelsen, Thomas Bo Larsen a další...to je prostě dánská filmařská smetánka. A téma o chlastu, o kterém se rozhodli povědět Dáni, jejichž mládež je široko daleko postrachem všech evropských metropolí, samo o sobě o něčem svědčí. Když jsem pak viděl první scénu, jenom jsem si pokyvoval a říkal, že tohle bude přesně ta pětihvězda, kterou mám od Skandinávie tak rád. Totální psychologický rozklad společnosti, příběh o tom, jak je vlastně chlast super, námět za absolutních pět hvězd, který musí donutit každého, kdo se na něj podívá, k zamyšlení. Geniální závěr naproti dokům v Kodani mi navíc připomněl dobu, kdy jsem se po přístavišti procházel s přítelkyní a přemýšlel nad tím, proč ten chlast Dánové tady mají tak drahej. Řekl bych, že vypitej chlast v tomto filmu stál ve výsledku víc, jak samotný film. Ale za kvalitu se holt musí platit. ()
Chlast zarývá nehty pod kůži pomalu. Ty žlutý špinavý nehty bagrujou tělem natolik trpělivě a požitkářsky, že si toho člověk často všimne až pozdě s tupým, nepřítomným výrazem a pomatenou myslí při pohledu na vyčuhující pařáty, které prošly skrz na skrz druhou stranou ven, jen aby se jak písečnej had zase zanořily do těla o kus dále. __ Snímek ale není (jen) kritikou alkoholu. Daří se mu držet odstup, tempo a notu cynického pozorovatele a nebojí se ani uznat to dobré a svůdné, co alkohol dává ať už na prchavou chvíli nebo delší dobu. Lakonicky konstatuje, jak se proleptal naší kulturou až se stal její nedílnou součástí. Že se jako vir svou opojností, schopností uvolnit ztuhlé šrouby v mysli a kamufláží brání varování našeho konzervativního racia, jež postupně rozpustí ve svém objetí. __ Snimek také pozvolna zarývá své nehty do diváka, který je pro absenci přepjatých scén přistižen nepřipravený. __ Chlast má potenciál zrát v hlavě. Prokousávat si cestu myšlenkama ještě několik dní po projekci. Protože nestaví vše co chce sdělit hned z první na odiv, protože moralisticky neukazuje prstíčkem. Vnímal jsem v něm spoustu marnosti v radosti a v opakovaných chybách, které trocha (nebo celé řeky) ethanolu na okamžik zaplaví. A přes střídmost, se kterou režisér snímek vypráví, mi bylo zle z té neschopnosti hlavních hrdinů vykročit z kruhu. A ono, proč vlastně? K čemu? Ten, koho chlast chytí, daleko neuteče. A on je beztak nedržel zase až tak pevně. Ne vsechny... Vše se beztak děje zas a znovu, jen aby ostražitost časem polevila, přes oči nám natáhla zaslepující saténový šátek a pod nos vrazila voňavě opojný příslib, že bude zas vše bezstarostné, zábavné, že se strach rozplyne a věk se rozplyne a ostych zmizí a starosti s ním a už zase nebudeme nudně všední a vše bude lepší. A na chvíli to fakt funguje. A pak na další chvíli. A pak je to najednou jedno. (hezký komentář napsal Marigold) ()
Kdyby film režíroval Lindholm, nemusela bych se rozhodovat mezi čtyřmi a pěti. Sám námět je výborný, na pozadí krize středního věku se pokusit o odpovědi na kruciální otázky života, to je velice zajímavý nápad. Navíc tu krizi obalit do vějičky studie o účincích alkoholu na funkce mozku, to už je i taková malá zlomyslnost vůči divákovi. Scénář je vymazlený hořkosladký příběh, místy dokáže být hravý, chvílemi sžíravý, trpký, laskavý i nemilosrdný, přesně jako sám život. Za špičkovou kvalitou scénáře poněkud pokulhává režie. Ty pozitivní tóny filmu jsou zamlklé tak, že negativní mnohem více křičí. Vzhledem k tragédii, která Vinterberga postihla, se to dá rozhodně pochopit. O to více oceňuji závěrečnou geniální scénu z přístavu. ()
Dánský minimalismus at its finest. Podobně stavěný film jako mladší bratříček The Hunt, jen tentokrát s flaškou alkoholu v ruce a trochu méně naléhavý a sugestivní. Podobná crew, vybrané silné scény, záchvěvy radosti z drobných úspěchů a chmury z životních zklamání. Škoda sladkého finále a příliš velkého množství alkoholových scén na úkor těch, co utvářejí a posouvají příběh kupředu. ()
"Piju já, piju rád." Dánové jsou tedy rození chlastometři. Tady je potřeba smeknout. Mads Mikkelsen pro mě představuje v dánské tvorbě sázku na jistotu. Jeho postavu i kamarády nenapadne nic lepšího než se alkoholu podívat trošku na zoubek. A to včetně během pracovní doby, což by nemuselo být zase tak těžké, pokud by to nebyli učitelé. Škoda nutné závěrečné katarze. 80% ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (16)
- Aj napriek obmedzeniam sa počas otváracieho víkendu predalo 102,366 vstupeniek, čím sa tento film stal najnavštevovanejšou Dánskou drámou za posledných 7 rokov. (figliar)
- Nikolaj (Magnus Millang) má doma elektronkový zesilovač Manley Stingray ll. (Saur.us)
- Mads Mikkelsen zvládl obtížnou taneční scénu bez dubléra, před zahájením své herecké kariéry byl totiž profesionálním tanečníkem. (filmovyfan)
Reklama