Chľast

Živě si představuji, jak by námět tohoto filmmu přetvořila česká produkce do zoufale trapné komedie bez špetky noblesy. Právě noblesa mě totiž napadá jako jedna z prvních věcí ve spojení s Vinterbergovým Chlastem. On je to totiž film myšlenkově vcelku plytký. Naštěstí samotné pojetí tématu denního chlastání je zde... noblestní. Poměrně inteligentní, uvěřitelné postavy ve vší skromnosti objevují zákonitosti denního chlastání. Jsou části filmu, kde se cituje Hemingway a jsou části filmu, kde se chčije do postele. Oba rozměry zde mají své místo, oba vedle sebe koexistují a ve své podstatě fungují. Přeci jen mi jako pěst na oko přišlo chování všudypřítomných studentů, kteří dle mého názoru měli za úkol dotvářet realistické vyznění filmu a to se příliš nepovedlo... Jako lehká komedie však ok. 7/10 (14.04.2021)

Chlapským způsobem sladkobolný snímek o hledání výmluv a úniků a o zbabělosti přijmout zodpovědnost a o přijetí odpovědnosti za to, a dost možná i o přijetí zodpovědnosti. "Pro Idu." Zdá se, jako by Vinterberg poprvé od Rodinné oslavy našel své vlastní téma, pojmenoval problém, a s ním i řešení (a ne, nic z toho není alkohol). A protože už nekrade jako straka (https://www.csfd.cz/film/245173-daleko-od-hluciciho-davu/komentare/?comment=10274157) a nespekuluje s náměty, aby se zalíbil publiku, ale pro jednou to - zdá se mi - zas zkouší po svém a přebírá za to zodpovědnost, tak ho poprvé od Rodinné oslavy můžu vzít na milost, a snad mu i přeju, aby se toho dočkal i u Idy. (Edison Filmhub. Be2can.) *~ (12.10.2020)

Dopodrobna rozvinutá věta klasika alkoholismu Horáce Badmana, že alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství. Uhlídat ty malé dávky je hodně těžké, zvláště když do toho jdete s vědeckou vervou. A to v zemi nejpovolanější, tudíž v Dánsku. Jestli bych měl k filmu na úvod nějakou výhradu, pak snad tu, že kromě Tommyho (Thomas Bo Larsen) alkohol u ostatních tří hlavních protagonistů nic vysloveně nezpůsobil sám o sobě, Martinova rodinná krize nastala dávno před experimentem a ony malé dávky mu nakonec pomohly pochopit, že svou manželku vlastně stále miluje. Takže je otázka, jak velkou roli nakonec v životě ústřední čtyřky představoval právě etanol. Ale na to se dá odpovědět, že víceméně takovou, jako v životě každého normálního člověka. Většina z nás alespoň jednou v životě zažije situaci, kdy se při návratu z nočního tahu nemůže vydrápat do schodů nebo to případně zalomí do nejbližšího příkopu. Nikdy člověk ale nesmí ztratit soudnost a zábrany a něco si namlouvat. Nakonec odvahu postavit se světu musí každý najít především v sobě. Samotné příběhy postav jsou jako obvykle civilní, plně uvěřitelné a výborně zahrané a sami čtyři učitelé jsou naprosto lidsky sympatičtí. Mimochodem, jestli mě nějaká drobná scéna opravdu uzemnila, byl to detail kdy ten malý kluk fotbalista při zpívání hymny vsunul Tommymu ručičku do dlaně. Vajíčko naměkko bylo proti mně hadr. Já jen doufám, že tahle tvůrčí dvojka Vinterberg/Lindholm pro nás stvoří každých pár let nějaký ten vybroušený diamant. (03.01.2021)

Téma jak stvořené pro mě. Taky jsem učitel a taky si říkám, jak je to s tím alkoholem, když jsem přeci po něm někdy tak zábavný a uvolněný. No, samozřejmě s chlastem na pracovišti nehazarduju a nejsem vyhořelý jako partička z tohohle filmu, takže jsem se jen rád na tenhle experiment podíval ve filmové podobě. Druk je výborně natočený, a i když je hned jasné, že nejde o film klasického amerického střihu (jako nejspíš bude jeho remake), je dost zábavný. Jsou v něm dlouho spíše pohodové scény, i když vnímavý divák tuší, že to nedopadne dobře. Film se pak zajímavě vyvine a chvíli to vypadá, že má jasně čitelné ponaučení (spoiler: Každý to má u chlastu prostě jinak a někdo si tím může zničit život, někdo to ale ustojí), jenže pak přijde nejednoznačný konec, který mě moc nepotěšil. Jde o to, že nevíme, co se s hlavním hrdinou stane, a docela mi vadí, jak tím mate diváky. Někteří jsou přesvědčení o tom, že je to špatný konec, někdo, že šťastný. Byl tohle záměr filmu, abysme hádali? To snad ani nemuselo být... Taky bysme si měli nalít čistého vína (haha) a přiznat si, že hlavní hrdina je docela blbeček, ale fandíme mu proto, že ho hraje megacharismatický Mads Mikkelsen. Ale nechci znít příliš kriticky. Tohle je velmi dobrý a zajímavý film, který se povedl a něco v divákovi zanechá. (8/10) (01.01.2022)

Z jednoho pohledu je Druk klasické drama o skupině čtyř učitelů a nejlepších přátel, které působí v první polovině jako feel-good movie, ale v druhé polovině kontrastně obráceně vykresluje depresivní rozvrat životů všech zúčastněných. Z pohledu druhého se dá film chápat jako výstižný popis působení alkoholu na všechny oblasti života člověka, ať už sociální, rodinný, osobní nebo pracovní. Důležité ale je, že z obou rovin si film bere jenom to nejlepší a výsledek je nečekaně zajímavý a na poli podobných filmů nevídaný. Mads Mikkelsen opět dokazuje, že je komplexní áčkový herec schopný zahrát cokoliv od drsných thrillerů (Arctic, Focus) přes fantasy záporáky (Doctor Strange) až po hutné dramata (Lov, Chlast), které mu sedí asi nejvíc. Ve výsledku je dojem slabší než u režisérova předchozího Lovu (vzhledem k tématu asi pochopitelné) a ke konci film trochu upadá, ale svoji myšlenku dovedl do cíle výborně a závěrečným tancem divákovi vlastně i příjemně odlehčil. O kvalitách filmu svědčí i to, že přes nepřítomnost na Cannes a covidovém dopadu má pořád obrovský dosah a po opening víkendu se stal nejnavštěvovanějším dánským dramatem posledních let. (05.01.2021)