Koniec detstva

Jednobarevné slepice obvykle tu kropenatou uklovou...někdy až k smrti. 1) Na jedné straně jsou vesničtí burani, na straně druhé přecitlivělý osamocený zženštilý chlapec s podivným vztahem k drůbeži. Smrt matky jako jediného člověka, k němuž měl Mudge pravděpodobně blízko (otec své city neumí vyjádřit) slouží jako spouštěč dalších událostí. 2) 18letému Emilu Hirschovi (Duncan Mudge) sice více věřím jeho drzé fracky, ale herec jeho formátu zvládne vše...i trochu jetého vesničánka z vermontského venkova. 22letý Tom Guiry (kamarád Perry) pak dodal trochu té chlapské přitažlivosti. 3) Režisér Michael Burke na stejné téma natočil o pět let dříve dvacetiminutový film Fishbelly White, který je součástí kompilace krátkých filmů s gayovskou tématikou Boys Life 5. (02.05.2014)

Zacinam o miestnom uzivatelovi menom Radek99 dost pochybovat ci nie je sexualne dezorientovany. Ked vyplodil toto - podotykam a podciarkujem, ze to nie je z mojej hlavy a Tu je Text : "Hlavní hrdina, čtrnáctiletý Duncan, je přesná, učebnicová ukázka potenciální oběti šikany, chlapec vnímavý, citlivý, fyzicky špatně disponovaný, jiný... Navíc ho zasáhla právě v období krize vlastní identity a hledání sebe sama ta nejstrašnější katastrofa - umřela mu matka, na kterou byl velmi psychicky fixován. Její ztrátu nahrazuje kdečím - fetišismem zacíleným na její věci, objevováním chybějícího ženského prvku rodiny uvnitř sama sebe... Tenhle film je hodně bolestný a zraňující, jelikož ukazuje věci takové, jaké jsou...bolavé a zraňující... ". No ja som videl hodne planu, uzvanenu spolocensku konzervacku, kde sa ten harant nedokaze vyrovnat so smrtou matky - a co je este horsie, oblieka sa do jej siat - takze zase propagacia sexualnych deviacii od rezisera Michaela Burke-ho. Nuda a planoba :15 % (04.08.2018)

Príbeh, ktorý prezentuje osudy chlapca na okraji spoločenského zaradenia medzi svojimi vrstovníkmi. Príbeh so silným sociálnym podtextom, ktorého obmena bola už neraz divákovi predstavená, no stále má čo ponúknuť. Emile Hirsch si nemohol vybrať lepšiu rolu, ktorá by ho vyšvihla v hereckom rebríčku na popredné miesta, príbeh je silný, emotívny, čakal som trošku väčšie zdramatizovanie a záver s lepšou, väčšou myšlienkou. 70%. (27.05.2009)

Další doklad toho, jak to lidé, co se liší od stáda, mají v životě těžké. Duncan je mimoň, snadný terč pro vrstevníky, nepochopený podivín pro dospělé; přecitlivělý, zmatený chlapec bez matky, s jejíž smrtí se smiřuje prapodivnými způsoby. Jeho blízký vztah k bílému kuřeti je ještě celkem normální, strkat si hlavu zmíněného kuru do úst už však mírně zavání duševní chorobou. Každý, kdo někdy ztratil milovanou osobu vám asi potvrdí, že čichat k jejím šatům je vcelku běžný jev, ale oblékat se do nich (zvláště muž do dámských šatů) je za hranicí zoufalství. Duncanovo hledání sexuální identity mě uvádělo do pocitů studu a trapnosti, scéna ve svatebních šatech byla jen pověstnou poslední kapkou. Pro jednou jsem chápala rozpolcenost a zklamání otce, jeho bezradnost v jednání s podivným potomkem. Asi fakt stárnu...:-) Emile Hirsch podal až příliš přesvědčivý výkon, Duncan byl na můj vkus moc velký magor a jak jsem psala výše, vzbuzoval ve mně spíše rozpaky než lítost. Tím ovšem nechci tvrdit, že by mi jeho vrstevníci byli sympatičtější, to vůbec ne. Tři hvězdy jsou pro tohle drama málo, ovšem emocionálně to na mě bohužel nezapůsobilo tak, jak mělo - jen vím, co jsem měla cítit. A při tolika závažných otázkách a problémech by rozhodně neuškodila o něco delší stopáž. 69% (08.06.2009)

Příběh ne úplně obyčejného chlapce, kterému zemřela matka, který prochází težkým obdobím dospívání. Díky svému zvláštnímu chování a ne moc velké oblibě mezi vrstevníky se dostává do těžko vysvětlitelných situací. Pozoruhodný výkon Emila Hirsche filmu dovává zvláštní uvěřitelnost. Podivné přátelství se slepicí je už pouze špička ledovce. "Já nejsem buzna!" (03.09.2008)