Muž menom Ove

Knihu jsem nečetl. Ove je ve svém filmovém podání snímkem na pomezí magického realismu, kdy všechny postavy jsou buď krystalicky dobré, anebo špatné a jejich život je protkán přehnaně tragickými a ironickými událostmi. To, že mě něco podobného nakonec vlastně hodně bavilo, považuji i za kus jakési náhody, protože si stejně tak dovedu představit, že by mi něco z toho zezačátku nesedlo a na celý zbytek filmu bych pak koukal s nelibostí. Ove splňuje tu hranu dobře vybalancované komedie a dramatu, kdy se často smějete a chvílemi dojímáte. A dokonce i samotný Ove, postava, která si v životě prošla solidním peklem, je v průběhu času v očích diváka sympatičtějším a především pochopitelnější. Proces vývoje postavy i vnímání diváka v jednom? No co byste dneska ještě od filmu mohli chtít? 8/10 (30.11.2016)

Časem zjišťuji, že beze sporu zajímavý Rolf Lassgård to se mnou zkrátka umí, další snímek s ním v hlavní roli mi opětovně potvrdil, že hraje s takovou lehkostí a uvěřitelností, až se jedna zarazí a začne přemýšlet nad tím, jestli hraje nebo fakt je.. Příběh ovdovělého muže, který dostal od života poměrně dost naloženo a chtěl to vzdát, mě vtáhnul a nepustil.. Jen si nejsem vůbec jistá, jestli se tohle může stát, no a závěr jsem si vysnila úplně jiný.. (28.05.2022)

Striktní vdovec Ove Lindahl (Rolf Lassgård) dostane ve svých 59 letech vyhazov v práci, kde strávil 43 roků. Ove se proto rozhodne ukončit svůj život oběšením, ale k tomu nedojde, protože tento plán překazí noví sousedé... Oveho život se zdá zpočátku nezajímavý, ale to se ukáže jako nepravdivé tvrzení. Špatnou volbou by nemusela být i samotná knižní předloha. (29.12.2016)

další dvod proč i nadále milovat severskou tvorbu...příběh hodně připomíná Stoletého staříka,jen bez věcí hnaných do absurdna a s notnou dávkou dramatu a tragédie.Přesto všechno ale nepůsobí Ove slzopudně a prvoplánově a jediným důvodem proč nedat plný počet je zdlouhavost v jedné pasáži.Jinak bych asi neměl moc co vytknout a teď si půjdu sehnat knížku...80% (21.12.2016)

Jde o adaptaci stejnojmenného románu od švédského blogera F. Backmana, který v desetimilionové zemi prodal rekordních 700 tisíc kopií. Kniha, jež vyšla i u nás, částečně tematizuje střet starší generace a její představy o blahobytné, férové zemi pro všechny a změny, kterými v posledních desetiletích prochází. Počty emigrantů se zvyšují a dostupným blahobytem pro všechny zůstala už jen IKEA, jak zaznělo při úvodu. Film je však obsahově plošší a je spíše sledem epizodek ze života čerstvě vyhozeného 59letého vdovce Oveho, který je zastáncem pořádku, dochvilnosti, poctivosti a dalších hodnot, které se ze společnosti vytrácejí, jak se snaží snímek „nenápadně“ naznačit. Holm neustále lavíruje mezi komedií o nevrlém dědkovi, který chce spáchat sebevraždu, a intenzivním tearjerkerem se vskutku tragickou linií, která vrší jedno neštěstí za druhým. To má spíše za následek určité otupení a distanc, byť se určitému dojetí ubránit nelze, a to zejména ve flashbackových pasážích. V nich se autor dle svých slov inspiroval kultovním Forrestem Gumpem – k jeho překonání má však směšně daleko. Sem tam padne docela dobrý vtípek, který ironizují typickou švédskou náturu nebo důchodcovské manýry, ale celkově jde o zcela zapomenutelný film na jedno zhlédnutí. [LFŠ 2016] (29.01.2020)