Přijela k nám pouť

Klasický český film přední představitelky filmové a televizní tvorby pro děti a mládež Věry Plívové-Šimkové nejlépe ukazuje rozdíl v kvalitě tvorby a jejího přijímání tehdy a dnes. Dominantním rysem této doby bylo přiblížit její tradiční témata - nejen pohádková - co nejvíce současnosti a soudobému dětskému vnímání skutečnosti. Tvorba dnes zapomenuté a kdysi oblíbené folkové zpěvačky Zdeny Lorencové a jejích písní přesně dokresluje jak skvěle pojatou a zobrazenou psychologii dětských postav, tak prostředí a hodnot, kterými děti tehdyx opravdu žily. Byla to realita rané normalizace a její nejblahobytnější fáze, v níž přežívalo ledaccos z bezelstné sebedůvěry z šedesátých let. Film se stal startem pro mnoho budoucích uměleckých kariér (Marek Vašut, Zuzana Bydžovská, Miroslav Vladyka) a výrazně spoluzaložil tradici špičkových děl této oblasti žánru v sedmdesátých a osmdesátých letech. O jeho nadčasovosti se zřejmě bude ještě rozhodovat a lze ji považovat za otevřenou záležitost. (21.03.2008)

S par vynimkami (Lysaci ci Pani Kluci) natacala V.P.S. hlavne babske filmy. Necudo, ze mi v minulosti unikli. Aspon si ich mozem vzchutnat starsi, poucenejsi. Krasna praca s nehercami - detmi. Skvely napad, nechat ich cely den hrat sa po kope a sem tam s niektorymi s nich natocit par scen. Nechat ich zit postavy. Nechat ich hrat to, co sami v tej dobe zili. Apritom do toho este namiesat trocha rozpravkovej poetiky. (25.12.2008)

♫ "Proč bychom se netěšili snad bychom se nebál, snad bychom se neděsili, snad abychom zpívali. Žluťásku, žluťásku, čičorečko..." Velmi roztomilý dětský film s úžasně hravými písničkami Petra Skoumala. Možná je zde těch písní na dnešní dobu až moc (příběh o soupeření dvou klučičích part by si bez nich možná i vystačil), takže si nejsem moc jistý, jak moc by se ještě líbil dnešním dětem. Ale já si užíval naprosto maximálně, nejen ty písně, ale celkovou letní mírně poetickou atmosféru s pohupujícími a točícími se pouťovými atrakcemi a hlavně těmi s poletujícími žluťásky. (17.11.2023)

Moc se toho neřeší, tak jako ve skoro každém dětském filmu. Jen války mezi holkama a klukama. V dětských rolích se objevilo několik později známých herců, tak je i dnes zábavné jejich objevování. Stejně tak zábavná je kvalitní hudba, texty jsou nadčasové a platí i dneska. Na to, že jsem film jako dítě nijak nezbožňoval, tak některé písničky si pamatuji až dodnes. Jo, pouť je bujaré chování... A jako plus krásné kulisy Českého ráje. (29.10.2016)

No, moc se mi to nikdy nelíbilo. Asi proto, že mě jako malou všichni a všude děsně šikanovali a byla jsem ta tlustá ošklivá outsaiderka? Fakani zlí a krutý... nikdy jsem nebrečela a nemstila se a nestříhala nikomu vlasy a neházela ho za trest do bláta. Naopak, vždycky jsem se rozdělila o svačinu, za kopance poděkovala, nastavovala druhou tvář a hlavně nedolejzala! Takže když byla fronta na kolotoč, byla jsem poslední a nekolotočovala. No a všichni pak blili, páč to překolotočovali a mě bylo fajn, takže mě nesnášeli ještě víc. Každopádně, tenhle film jsem viděla docela dostkrát, protože za komoušů se produkci zdálo, že by se z toho mládež mohla asi nějak poučit, nebo co. Při poslechu některých písní z tohoto filmu se mi dodnes ježí vlasy a nůžky, zavřené v šuplíku, zlomyslně cvakají a v tu ránu si vzpomenu, proč jsem neměla ráda neděle. (18.02.2015)