Přijela k nám pouť

Klasický český film přední představitelky filmové a televizní tvorby pro děti a mládež Věry Plívové-Šimkové nejlépe ukazuje rozdíl v kvalitě tvorby a jejího přijímání tehdy a dnes. Dominantním rysem této doby bylo přiblížit její tradiční témata - nejen pohádková - co nejvíce současnosti a soudobému dětskému vnímání skutečnosti. Tvorba dnes zapomenuté a kdysi oblíbené folkové zpěvačky Zdeny Lorencové a jejích písní přesně dokresluje jak skvěle pojatou a zobrazenou psychologii dětských postav, tak prostředí a hodnot, kterými děti tehdyx opravdu žily. Byla to realita rané normalizace a její nejblahobytnější fáze, v níž přežívalo ledaccos z bezelstné sebedůvěry z šedesátých let. Film se stal startem pro mnoho budoucích uměleckých kariér (Marek Vašut, Zuzana Bydžovská, Miroslav Vladyka) a výrazně spoluzaložil tradici špičkových děl této oblasti žánru v sedmdesátých a osmdesátých letech. O jeho nadčasovosti se zřejmě bude ještě rozhodovat a lze ji považovat za otevřenou záležitost. (21.03.2008)

Po rozkvetlé louce poletuje dědeček se síťkou na motýly, holkám na kolotoči vítr vzdouvá sukénky a cuchá vlasy a Páni kluci kují pikle. Těší se na fotbálek a rozhodnou se předem vyřadit soupeřova špílmachra. Na Janka zvaného “Pelé“, nefér posilu od kolotočářů, nasadí svoji volavku. Svůdnou Aničku se škádlivým úsměvem a nevinnými kukadly. Jankovi se zamlží oči i rozum, stoupne mu tep a změknou kolena. Pak začne tokat, resp. kukat za bukem a jako ovce se nechá nalákat do jeskynního vězení. Místo romantiky ale následuje unfair zákrok, přímo likvidační faul. Zámek udělal cvak! A má po fotbálku, chlapec. Ty ženy, ty ženy... plémě hadí, proradné! Nádherný dětský film, plný skotačivých letních písniček [viď, Enšpígle? ;-)] a originálních hlášek: „A pro příště, na soudružku učitelku se nekuká!“, s bezva bahnitou skluzavkou, naříznutou lávkou, za trest ostříhanými vlasy: „Za tohle půjdem určitě všichni do polepšovny!“ a spoustou poletujících motýlů. Kdo má rád filmy Páni kluci nebo Ať žijí duchové, ale ještě nikdy nebyl na téhle pouti, ať neváhá a spolu se žluťáskovými kamarádkami Markétou a Žanetou nasedne na kolotoč. Čeká ho parádní jízda! (16.07.2014)

„Okáčníčník i rosničkový,neschovávejte se dědečkovi jičmínkový i vodníkový, neulítněte dědečkovi“. Jedna z velkých klasik naší dětské tvorby……Páni kluci to určitě nejsou, ale k mému dospívání patří minimálně stejně jako oni. Odér léta, pouťové zábavy, dětské naivity i klukovské rivality…..ač ne vždy 100%, Věra Plívová-Šimková je královna a dnes již téměř (hlavně mladší generaci) neprávem opomíjená. Mám to prostě, i teď se čtyřicítkou na krku, rád…..jednoduchý příběh – přijela pouť, holky se pohádaly, kluci honí mičudu..nic víc, nic míň. Do toho písničky – sice se všechny nestaly nesmrtelnými (jako díla pánů Svěráka s Uhlířem), ale popěvky „žluťásku, žluťásku“ nebo „hele Pelé, střílí gól“ léta patří do mého ranního repertoáru. Pořád se mluví o Tomáši Holém. Určitě ne neprávem, ale co taková Yvetta Kornová, Roman Čada nebo další „bezejmenní“? Jak se točí Rozmarýny, Páni kluci, Lišáci, Myšáci a Šibeničák, Krakonoš a lyžníci, Mrkáček Čiko…..dětský film made in Československo rovná se paní Věra Plívová-Šimková. (10.04.2018)

No, moc se mi to nikdy nelíbilo. Asi proto, že mě jako malou všichni a všude děsně šikanovali a byla jsem ta tlustá ošklivá outsaiderka? Fakani zlí a krutý... nikdy jsem nebrečela a nemstila se a nestříhala nikomu vlasy a neházela ho za trest do bláta. Naopak, vždycky jsem se rozdělila o svačinu, za kopance poděkovala, nastavovala druhou tvář a hlavně nedolejzala! Takže když byla fronta na kolotoč, byla jsem poslední a nekolotočovala. No a všichni pak blili, páč to překolotočovali a mě bylo fajn, takže mě nesnášeli ještě víc. Každopádně, tenhle film jsem viděla docela dostkrát, protože za komoušů se produkci zdálo, že by se z toho mládež mohla asi nějak poučit, nebo co. Při poslechu některých písní z tohoto filmu se mi dodnes ježí vlasy a nůžky, zavřené v šuplíku, zlomyslně cvakají a v tu ránu si vzpomenu, proč jsem neměla ráda neděle. (18.02.2015)

Muzikál v názvu je oprávněně. Taky si občas zanotuju "Žluťásku, žluťásku, čičorečko". Dětské filmy Věry Plívové Šimkové si uchovávají dětské vidění. Pěkný příběh - o vztazích dětí a rodičů/prarodičů, o kamarádství, o soupeření dvou part. A nápaditě zakomponované do doby vesnické poutě. Yvetta Kornová zvládla roli holky od kolotočů přesvědčivě. (24.07.2008)