Dokonalá búrka

Wolfgang Petersen má očividně rád vodu. Jedno z nejlepších ponorkových dramat v podobě Das Boot má na svědomí (pod vodou). Dokonce Air Force One nechal spadnout do vody. A pak natočil Poseidona (nečekaně loď, která se potapí). Dokonalá bouře je pro změnu o vodě. Posádka rybářů si chce vydělat pořádný peníze a ta se vydají lovit ryby daleko od domova. Jenže je zastihne bouřka, tak silná, že se jí říká Dokonalá bouře. Film má něco kolem 120 minut a dal by se rozdělit do dvou částí. Prvních 60 minut je docela nudných. Ačkoliv, dočkáme se tam dvou akciček. "Žralok na palubě" a "Muž přes palubu". Tyto dvě scény jsou takové připravení na to, co přijde, jelikož po 60 minutách přijde strhujicí adrenalinová jízda, která je tak skvěle natočena, že Vám nedá pokoj a nemůžete od obrazovky odtrhnout oči. Celkové audiovizuální zpracování nemá chybu. George Clooney, Mark Wahlberg, William Fichter, Bob Gunton a John C. Reilly, tak to jsou samá zvučná jména, tudíž herecké obsazení je jedním z lákadel tohoto díla. A hudební doprovod Jamese Hornera je krásný. Na konci mnohým nezůtane oko suché. Silně nadprůměrný film, který se jen tak nevidí. Ale bohužel na plných 5* to není, kvůli první hodině. (08.11.2008)

Na mě trochu zdlouhavý začátek, ale když se něco začne dít, tak to stojí za to. Herci ani moc nehrají, spíše šlo "fyzické herectví". Hlavními hrdiny filmu jsou tvůrci efektů, autor hudby James Horner a režisér, který dokázal natočit opravdu napínavé scény. Více se mi líbilo zachraňování té malé loďky než příběh lodi Andrea Gail. (30.07.2003)

Solidní film který má dvě velké výhody. 1) je dokonalá hudba Hornera, každá scéna ve který je akce je díky hudbě neuvěřitelně napínavá. a číslo 2) je dobrá režie Petersen je skvělý režisér a díky tomu jak film režíruje je film víc než ve skutečnosti je. Plno scén je tu efektních a napínavých a hlavně jsem se nenudil. Efekty jsou velkolepé, jen škoda že i přes snahu mi bylo celkem jedno co se stane s kteroukoliv postavou. Za shlédnutí film rozhodně stojí, lituji toho že jsem film neviděl o dost dříve. (11.04.2020)

Průměrný film se smutným koncem, kterému chybí vtáhnutí do děje. Divák si nezamiluje žádnou postavu a jen se dívá co se s nimi děje. Režie Wolfganga Petersona mi přijde bez nápadu, bez inovace a sází na velmi silné obsazení, které však nemůže zachránit vše. Film sleduje příběh rybářů, bouří, odvahu a boj proti smrti, schválně jak moc na vás jejich boj zapůsobí a změní. Mě prakticky vůbec. (24.06.2004)

Zasazením zcela věrohodných postav do zcela nevěrohodných situací (tsunami, žralok, muž přes palubu, roztržka na lodi…) připomíná Dokonalá bouře aluzi na první a druhou světovou válku, v níž stateční muži z masa a kostí čelili všeobjímající absurditě na válečném poli i mimo něj. Na tomtéž byl postaven rozpor mezi vojenským drilem a zkušeností Vietnamu ve Full Metal Jacket. Základní rétorická figura Kubrickova filmu vyplývala z konfrontace obou částí, kdy reálná vietnamská zkušenost radikálně negovala cíle výcviku; vše bylo jinak. Němec Petersen stejně jako kolega-pobočník Emmerich navazují ve svých reminiscencích německého válečnictví na „triumf vůle“ a „vítězství víry“, tedy pilíře Ameriky, ale jsou mnohem epochálnější než sama Riefenstahlová, dávajíc vzpomenout, co se stane s národem, když zvlčí. Ve svých filmech sesílají na Ameriku epidemie a povodně, revanšujíc se za poválečné reparace. V Petersenovi a Emmerichovi, efektním, spektakulárním, rádoby zděšeným farizeům, vzkypěl nebezpečný výhonek Čtvrté říše, nadcházející po První říši Karla Velikého, Druhé říši Bismarckově a Třetí říši Hitlerově. Samozřejmě, na apokalyptickém myšlení je postavena moc pokleslého křesťanství a Amerika v tomhle zatím jiná být zřejmě ještě nějaký čas nehodlá. Místo toho, aby se takový apokalyptik věnoval hledání možných změn, točí jeden temný příběh za druhým. Maluje čerty na zeď a čeká Armagedon. Fanatizuje davy. Pořád je to ale ta samá apokalyptická posedlost, do níž nás americký zábavní průmysl s pomocí z Evropy improtovaných německých režisérů vrhá, aby nás z ní američtí júesarmy hoši mohli zachránit. Takovému Emmerichovi, i když by potřeboval dramaturga a sebereflexi jako sůl, nikdo nic říct nemůže, protože jeho filmy vyinkasovávají stovky milionů dolarů. Podobně nemohl nikdo nic vytýkat svého času Hitlerovi, jehož nešťastná strategická rozhodnutí nahrávala spojeneckým armádám. Podobně zvlčil Majkl Bay, který svůj nejlepší film, Skálu, natočil pod striktním producentským dohledem, aby po dosažení režisérské svobody promrhal s Transformery deset let života, které mohl investovat do filmové adaptace proslulé gamesy Half-Life (pokud to někomu nedošlo, osud Gordona Freemana je principielně totožný s osudem Stanleyho Goodspeeda); do stejného ranku patří nadstandardní Univerzální voják tehdy začínajícího Emmericha, dnes mesiášského vůdce utrženého z řetězu (sebe)reflexe. Málokdo ví, že kasovní trháky jako Independence day nebo Godzilla vlastní štempl německé filmové školy, přitom byla doba, kdy Západ považoval Němce především za staromódní a pikorestní. Malá a velká vévodství, středověká města, barokní paláce, čarovné hrady na Rýnu a gotické zříceniny, norimberské hračky, drážďanské pastýřky a němečtí profesoři, komická jména jako Ulm, Worms, Polkwitz, tři sta různých druhů klobás, to bylo Německo. (11.09.2010)