Môj nepriateľ

Daleká budoucnost, vesmírné putování, zlověstní mimozemšťané a meziplanetární válka jsou osvědčené dílky na složení spaceoperního puzzle. Petersen nám vypálil mlhovinu a složil z nich nenápadný příběh o dvou příslušnících znepřátelených stran, nucených v zájmu přežití složit zbraně a překonat vzájemné rozdíly, aby během té mnohokrát oboustranně prokleté snahy zjistili, že k překonávání toho zase tak moc není. I když je jeden z nich člověk a druhému byl přisouzen vzhled přerostlé latexové ještěrky s orientálním životním postojem a schopností partenogeneze, což jejímu/jeho lidskému společníkovi řádně zamotá hlavu a divákům se postará o citovější náplň příběhu, nejsou nám problémy, které řeší, nikterak cizí. Protože když se jeden tak dívá, jak se s cizím elementem na cizí planetě hledá společná řeč, nacházejí první malé skulinky v hradbě nenávisti a předsudků, postupně se ty skuliny zvětšují a za nimi se objevuje schopnost porozumění, přátelství a soucitu a mluví se o domově, který je po letech v cizím a studeném bitevním vesmírném poli už jen mlhavým pojmem, nedá mu to a zavzpomíná si na všechny války našich dějin a proklamace národních vůdců, že ti lidé, které jsme v životě neviděli, jsou naši smrtelní nepřátelé. A tiše zadoufá, že se v každé z nich našli nějací Willis a Jeriba, kteří aspoň pomyslně kopli ty rádoby státníky přímo do jejich nafouklé... megalomanie. (19.12.2007)

Novela Barryho Longyeara vyvolala svého času velký zájem scifistických fanoušků, a bylo tedy jen otázkou času, kdy se někdo chopí filmových práv. Neučinila tak kupodivu žádná z velkých amerických filmových společností, ale Bavariafilm, který si najal režiséra Petersena, známého adaptací Nekonečného příběhu.. Nicméně je pravda, že děj povídky upravil směrem k "hollywoodštině" a jak režijní styl, tak scénář odpovídá tomu, na co jsme zvyklí od amerických blockbusterů. Na druhou stranu se to projevilo naštěstí i ve výpravě a rozpočtu, takže snímek nevypadá lacině a za zmínku stojí především vynikající práce maskérů. Podobu mimozemšťana vytvořil Chris Wallas. Jeho inteligentní ještěr opravdu žije, vyjadřuje emoce, něhu, veselí, smutek i lhostejnost. Mimozemšťana si zahrál Louis Gossett Jr., a to velmi zdařile. Povedlo se mu strefit podobu "Draka" tak, že je možné mu věřit mimozemský původ. Petersen naštěstí převzal z novely to hlavní, tzn. ušlechtilou myšlenku soužití naprosto odlišných bytostí a jejich spolupráce. Na druhou stranu, některé přidané motivy hodně zavání nelogičností a ředí původní výbornou literární předlohu. Motiv kosmických pirátů pochopitelně u Longyera chybí, natož aby tito piráti, kteří zajisté disponují špičkovou technologií, potřebovali mimozemské otroky pro práci v dolech. Podobných pitomostí se ve filmové podobě pár najde, takže vysoké hodnocení není na místě, přesto v polovině 80. let šlo o nadstandartní sci-fi snímek, který je dnes neprávem pozapomenutý. Celkový dojem: 60 %. (10.01.2008)

K tomuto filmu mám zvláštní vztah, neboť jsem jej viděl na počátku devadesátých let na kopírované VHS s roztřeseným obrazem a rychlodabingem. Byl jsem ohromen. Později již mé nadšení opadlo - efekty jsou primitivní a na dracích, kteří jsou tak odlišní od lidí, je vidět, že jsou to lidé v gumových oblecích (ale obličej je parádní). Nicméně se jedná o klasiku sci-fi se zajímavým příběhem, který trošku kazí patetický závěr. (08.02.2012)

Príbehom ma to určite zaujalo, mám rád sci-fi, vizuálna stránka je celkom fajn, masky mimozemšťanov a Dennis Quaid tiež. Trošku mi tam ale nesedelo tempo filmu, prišlo mi to dosť pomalé. Wolfgang Peterson natočil fajn film, ale tu mi to prišlo ako keby točil iba trošku dospelejšiu verziu nekonečného príbehu. Na papieri to vyzeralo určite pekne, ale vo filme žiadna akcia nestrhne. Chápem, že na tu dobu to muselo byť celkom fajn, ale keď si to porovnám s druhými Votrelcami alebo Predatorom, ktorý sú iba o rok, dva mladší tak sú na tom oveľa lepšie. Nepotrebujem k tomu krv, aby sme si rozumeli, hovorím o tom ako je to natočené a zatiaľ čo Camerov Aliens a McTiernanov Predator sú dodnes výborné filmy, ktoré takmer vôbec nezostarli, Mine Enemy zostarol. 65% - 3* (09.03.2020)

Hodně netradičně zpracovaný sci-fi, kde se dvě rozdílný rasy střetávaj po ztroskotání na opuštěný planetě. Bohužel je to trikově, až teda na masky, trochu lacině působící a hlavně jelikož je to založený převážně na dialozích, tak to sem tam mírně nudí, protože to občas nemá co říct a scénář tomu taky moc nepomáhá, hlavně trošku rozpačitě vypadá učení angličtiny Drakonem. Ale celkově se jedná o solidní sci-fi, i když bych od Petersena čekal víc po Nekonečným příběhu. 3.5* (02.04.2008)