Nemocnica na okraji mesta

Dietlův originál, to je zábava s hereckým uměním: Štrosmajerovo dobírání si sestry Huňkové, moudra primáře Sovy, energická Bety Čeňková, cvachovitý Cvach, sebevědomý Blažej, tajemná Ina, rázovitá Fastová, hádavičná zelinářka... Pamatuji si, že při Štrosmajerově smrti jsem nechápal stejně jako šachistka Jindřiška. Při prvním sledování jsem byl ještě mladší než Jindřiška:-) Reprízování Nemocnice v porovnání třeba se současnou nováckou Ordinací asi trochu ztrácí. Problémy, které hrdinové řeší, a místy zastaralé, někdy i soudružské prostředí působí jako z filmů pro pamětníky. (09.07.2008)

Čím jsem starší, tím více se mi tento seriál líbí a těším se, až ho budou reprízovat. Skvělí herci, složité mezilidské vztahy citlivě podané, vypiplané dialogy. A to si vezměte, že tento seriál vznikl v době tuhé normalizace. To lze poznat samozřejmě na postavě doktora Cvacha, která je dost přestřelená. Prostě parádní "rodinná pouta". (03.10.2010)

Dovolím si parafrázovat Tosima: "Silné lidské příběhy. To prostě Jaroslav Dietel uměl",.... ale to rozhodně nestačí! Měl jsem to štěstí, že za totality jsem byl ve věku, kdy mě tenhle seriál ještě nemohl zajímat a v době, kdy by mě zajímat mohl, už byl filmový výběr a srovnání mnohem pestřejší a zajímavější. Inscenační seriály nikdy nebyly a nebudou můj šálek čaje a pro sílu sdělení mi nestačí jen dobré dialogy a detaily na vážné obličeje. (04.09.2005)

Malá socialistická telenovela. 1) V době vzniku mé dvacetileté já vnímalo tento seriál značně kriticky. Fádní primář Sova pronášel své výchovné proslovy, jeho nesympatický syn se opíjel, panenkovská doktorka Čeňková s bezvýrazným ksichtem a stejně nijakým herectvím se točila kolem asexuálně působícího nevěrohodného hokejisty Rezka, nudná doktorka Králová s pro mě tehdy nepochopitelným jednáním ujížděla na poslechových diskotékách vážné hudby s doktorem Řehořem, doktor Blažej se točil kolem zomboidky (ve slovníku nehledej) Iny a všichni chodili po chodbě nemocnice a neustále otevírali nějaké dveře, čímž dodávali dílu potřebný drive. 2) Vnímal jsem i pozitivní aspekty - zejména skvělou sestru Huňkovou, doktorku Fastovou či hláškujícího moudrého guru doktora Štrosmajera. Neunikly mi prázdné ulice při vysílání nového dílu a zaznamenal jsem nepochybnou řemeslnou profesionalitu Dietlova scénáře i dobovou hereckou elitu. Navíc, dosud nepolíben telenovelami, jsem netušil, že může být mnohem hůře. 3) Uběhlo třicet let. Panoptikálnost některých postav mě už neštve, ale mírně baví. Uplynulá léta ani nové společenské poměry nic nezměnily na faktu, že seriál má co říci i dnešním divákům. (22.03.2011)

Dietloviny /Muz na Radnici, Okres na Severu, zena za pultem ...../ uz za normalizacie neboli znamkou ekstra kvality. Ale tu sa Jaroslav Dietl vynimocne pochlapil. Serialu dominuju kvalitni herci /Chudik, Abrham, Maciuchova/, dialogy su obcas dlhe a beru sa prilis vazne, Chudik vie hrat, a hoci niektore herecke vykony nemaju prislusny nadhlad, stale sa na to dalo pozerat. A plne si to uzit. Cez vsetky tie nedostatky som sa vsak vzdy vedel blahosklonne preniest - od prirodzenia som totiz tolerantny. . Po kultovych Chalupari je to jeden z najlepsich ceskoslovenskych normalizacnych serialov. Spolu s Takovou Normalni Rodinkou. A asi najlepsia dietlovina, ku ktorej sa ako k jedinej vynimocne hlasim. 93 % (16.01.2013)