Bylo nás pět

Poněkud najivní ale krásný svět Poláčkovy mysli. Zatímco v okolních dílech zuří válka a nebo alespoň ovlivňuje osudy hrdinů, v tomto seriálu a potažmo i knize jako by nebyla. Všechno krásné prvorepublikové a české naservírované s dětinskou najivností jakoby vyzařovalo pohodu, která tomuto národu už v podstatě cizí jest. A to je dobře, protože člověk potřebuje připomenout, že časy se mění ale jádro zůstává stejné. U knihy jsem se bavil když jsem byl nemocný podobně jako Péťa Bajza...seriál byl vždy jedna z možností jak uniknout před učením. Sednout si a bavit se alotriemi chlapců z Rychnova pod Kněžnou....velé plus za úžasnou Hapkovu hudbu, která dokresluje celkový ráz krásného seriálu! O hereckých výkonech nemluvě! (03.06.2012)

Tak přesně takle se mohla jmenovat naše kapela :o). Ale kluci z kapeli říkali, že sem jim to moc nelíbí :o). No, ale s tou znělkou se ještě potkáme častokrát... Tohle je jeden z nejparádnějších českejch seriálů, tohle je ta pravá a poctivá klasika. Bylo nás pět má podle rád skoro každej normální člověk. Je to natočeno tak citově, tak obyčejně a v tom je neuvěřitelná síla! Výběr všech herců je absolutně dokonalej, to se vážně povedlo... Asi můj nejoblíbenější týpek je Oťásek Vocásek, to je neskutečnej masér a pokaždý když je na plátně, tak se za břicho popadám :o). A hele, Oťásek Vocásek... Kdepak máš andělíčka policajta :o). Obrovská škoda, že to má pouhopouze 6 dílů. Kdyby se rači točily podobný seriály a ne takový pípčoviny, který maj nekonečnej počet dílů. Jojo, tenhle pan Poláček to fakt dobře napsal :o) (23.03.2012)

Pět hvězdiček za naprosto bezkonkurenční výkon (hraničící s genialitou) Oldy Navrátila coby pana Bajzy ("A žrát, žrát budeme z dřevěný mísy. Jak je to v tý Nerudově básni: Synáček už nám ji vyřezává, dřevo si nakrad v panském lese, hlas vychřice podoba. Pojď, Polednice, pojď! Vem si ho! Zvrhlíka.) a příjemný projev mladých pánů herců představujících hlavní pětici. Jedinečná atmosféra první republiky, dětská dobrodružství a chytrý humor. (26.06.2003)

Jakkoliv to zní hrozně, toto seriálové dílo si uchovává svébytnou poetiku žánru, jehož rozvoj vyvrcholil právě v sedmdesátých a osmdesátých letech: žánru tvorby pro děti a mládež. Děti tu jsou dětmi, dospělí dospělými a výchozí prvorepublikové reálie prvorepublikovými reáliemi. Odlišnost literární a filmové tvorby vyzněla tentokrát určitě ve prospěch televizního zpracování. Vedle kvalitního Vogeltanzova scénáře souzní neméně invenční Smyczkova režie a reprezentativní herecké obsazení, perfektně zapadající do dobře sestaveného soukolí "výroby" - raději bych řekl tvorby - filmu. Pověstné již letité Filipovského rozhlasové ztvárnění tak neméně zdařile bylo doplněno i obrazově. Je nepochopitelné, že tato skvělá a divácky nadmíru přitažlivá věc dosud nebyla přenesena do dévédéček. Její nadčasovost to ovšem zpochybnit nemůže a nedokáže. (28.08.2007)

Zdařilá adaptace knihy, která má svůj půvab. Jako všude i zde se najde pár odchylek od originálu např. v knize jsou vynechané takové citové vložky, které obsahuje seriál: odjezd Kristýny nebo prodej hárleje, které v knize vůbec nejsou. Kluci se nekamarádili s cirkusačkou, ale s cirkusákem a malou Mančinku měli už od začátku. (22.03.2014)