Reklama

Reklama

Epizódy(10)

Francie, 19. století: Na lavičce v parku se jednoho odpoledne setkají dva postarší pánové, Bouvard (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Zapovídají se a zjistí, že jsou oba dva písaři a mají necelý měsíc do penze. Kromě toho je pojí společné zájmy o vědu, literaturu a umění. Když pak Bouvardovi zemře kmotr a odkáže mu velkorysou částku, Bouvard si vzpomene na svého přítele, zakoupí statek na venkově a oba tam odjedou oddávat se vědám. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, konzervovat jídlo nebo rozbít atom končí obvykle naprostou katastrofou, staříci přesto nepolevují a žijí životem, po jakém vždy toužili. (Oskar)

(viac)

Recenzie (248)

HouseMK 

všetky recenzie používateľa

Opravdu jeden z nejlepších (pokud ne úplně top) seriálů, které na našem území vznikly. Předlohu jsem nečetl, ale ze skazek tu i onde ji seriál minimálně humorem předčí. Je to samosebou výbornou ústřední dvojicí, která se tak bravurně doplňuje, že divák opravdu netuší, co bylo původně ve scénáři a co si pánové Sovák a Horníček právě vymysleli. A také nádhernou poetikou francouzského venkova (ve skutečnosti Trojanův mlýn v Tichém údolí v Praze). Až mi zatrne u srdce, když se Bouvard a Pécuchet naposledy vzdalují v balónu neznámo kam a já vím, že už je nikdy nespatřím... ()

salahadin 

všetky recenzie používateľa

Kdyby mohl každý takhle prožít důchod, nestály by fronty důchodců před lékárnami, nenadávali by na poplatky za položku na receptu a neremcali proti 30 Kč u lékaře. Proč? Protože by žádnýho felčara nepotřebovali. Nádhernej seriál se scénářem, za který by se měla udělit Nobelovka, protože nemá obdoby. A duo Horníček-Sovák vstoupilo do filmové Valhaly. Plné hodnocení nechám na důchodový věk, protože pak si budu seriál pouštět od rána do rána. ()

Reklama

NinonL 

všetky recenzie používateľa

Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů vůbec. Pomalý francouzský venkov, hlavní hrdinové - studovaní a moudří pánové v nejlepších letech, jako kontrast k nim prostí venkované, co mají v hlavách jen to, s čím se narodili. Oba hrdinové létají v oblacích, přitom se fyzicky pohybují ve velmi omezených až stísněných prostorech, jak nádherný obraz doby vzniku filmu. Vlídný a laskavý humor, moudrost servírovaná mezi řádky, zkrátka skvost české normalizační tvorby. ()

Kajislav89 

všetky recenzie používateľa

Tento seriál mám nesmazatelně přiřazen k nedělnímu dopoledni. Vždy potěší a pohladí na duši. Inteligentní humor, naprosto geniální herecké představení obou hlavních hrdinů a jejich úžasné improvizace, to vše doplněno i o dobrou práci ostatních herců, ze kterých bych vyzvedl Jaroslava Moučku. Co se týče počtu epizod, já jsem přesvědčen, že dobrý seriál (sitcomy teď pomíjím) má mít jasnou a ucelenou koncepci a za strop považuji dvacet možná třicet dílů, takže v tomhle směru mi Dva písaři vyhovují. ()

Ydrosten 

všetky recenzie používateľa

Bezkonkurenčně jeden z nejlepších seriálů, u něhož se dokážu bavit pokaždé když ho vidím. Seriál je naprosto nepřekonatelný už jen tím že spousta scén je čirá improvizace, což by dnes nebylo možné ( neexistují tak bravůrní herci aby dokázaly z jediné myšlenky vytvořit dokonalou scénu ) No samo že 5 plných. ()

Galéria (18)

Zaujímavosti (39)

  • Věře Tichánkové se dlouho nedařilo správně spadnout do díry, kterou písaři vykopali na dvoře. Když do ní spadla, jak režisér potřeboval, pořádně si natloukla. (Kulmon)
  • V 7. díle (Divadlo), kdy si chce Rozálie (Klára Jerneková) půjčit román, Heřmanka (Věra Tichánková) jí říká, že páni jsou jen v nočních košilích, což působí jako nepřekonatelný problém. Rozálie ale pány v košilích už viděla, pana Pecucheta (Miroslav Horníček) dokonce velmi dlouho a zblízka, a to na konci 5. dílu (Likér). (vevi14)
  • Jiří Sovák (Bouvard) na vznik seriálu vzpomínal: "S Horníčkem se znám od vojny. Největší práce, kterou jsme spolu dělali, byl seriál Byli jednou dva písaři. Psal to Jaroslav Dietl, ale vymyslel Horníček, ten nápad, že bychom tuto klasickou předlohu spolu mohli dělat. Dietl, protože nás oba znal, jeho myšlenku přijal a řekl, že bude rád vystupovat v roli opisovače, že udělá jen takovou 'psí boudu', do který si my dva vlezeme a tam budeme dělat všechno, co budeme chtít. Byla to velice šťastná myšlenka. (...) Vzali jsme to všichni za správnej konec, jak lze soudit i ze srovnání s francouzským filmem podle téže předlohy." (NIRO)

Súvisiace novinky

Věra Tichánková 1920 - 2014

Věra Tichánková 1920 - 2014

09.01.2014

Ve věku 93 let zemřela herečka Věra Tichánková. Manželka herce Jana Skopečka a dlouholetá členka Divadla S. K. Neumanna v Praze (1951 - 1982) studovala vysokou školu chemicko-technologickou, následně… (viac)

Reklama

Reklama