Hogo fogo Homolka

Jestliže jsme byli v prvním dílu o roztomilé rodince Homolků seznámeni s jednotlivými povahami, charaktery a prostředím kde žijí, prožívají rodinné strasti i radosti a neustále se handrkují, pak jím musel režisér v pokračování logicky nasadit křídla, aby se odlepili od země a vyrazili trochu do světa. Koupil jim proto nové auto, což v oné době nebyla zase taková samozřejmost a z našich hrdinů se rázem stala hogo fogo rodina! Kdyby ho neměli, nemohl by se děj rozvinout do více linií, což byl přece jenom malý krůček do průměru, ale nemohli bychom tak poznat pradědečka s prababičkou z malé jihočeské vesničky a to by byla věčná škoda. Jejich prostinké a přirozené výkony dávají druhému filmu nový půvab a rozměr, díky němuž nehodlám pitvat trochu komerčnější schéma a už vůbec snižovat nejvyšší hodnocení. To by si totiž zasloužila už jen typicky „česká“ reakce sousedky Suchánkové na nové auto… (22.02.2009)

Predikce krachu u pokračování komedií se u Homolkových nepotvrdila, tahle loď se jen tak nepotopí, na to je tahle komedie příliš dobrá. Hlavně Šebánek je mistr sarkasticky suchých hlášek. Díky Papouškovi jsem si opět prodloužil život o pár minut. Jako jeden z mála si myslím, že tenhle druhý kousek je o fous lepší jak první...i když bych kompletně vystřihnul scény s norníky... (01.03.2009)

Hlášky: Homolka: - "Já jsem si ty prsa musel holit, dokud si mě nevzala. Ovšem, pak jsem se na to vyfláknul, rozumíš? Ale zase jsem musel dělat jiný pitominy." Ludva: - "No, takže ty jsi ty prsa holíš defakto do dneška?" Homolka: - "To jo, ale tupou žiletkou, rozumíš, tupou žiletkou." & Homolka: - "No to víš, sem je to daleko i auťákem." & babička: - "Mářo, dyť von už ani tu kozu neuhlídá." (03.12.2006)

Díl, který se krapet vymyká standartu z dílu prvního, ale i posledního. Děj je rozdělen na dvě linie, jedna se táhne kolem rodinky Homolků a jejich nového auta a druhá je přísně zaměřena na vše co se děje kolem vesnického dědy, s kterým se nakonec Homolkovi ani nesetkají, protože je tíží všelijaké peripetie. Zřejmě nejslabší díl, přesto slušně koukatelný... (08.09.2012)

Inspirace: ...člověče, kdyby nás tak někdo viděl, tak smíchy praskne...tak to je geniální, je to vlastně znovu(podruhé) o tom, co dělá každý z nás, když ho nikdo nevidí. No a když nás někdo vidí, tak jsme hogo-fogo, to musíme nějak vypadat. Asi ten život o tom je, otázka je, jestli si to dokážeme přiznat, asi by to mohlo stačit - si to přiznat a nemusíme to ani natočit, jak se to podařilo Jaroslavu Papouškovi. Skrytá kamera II. (16.01.2008)