Vražedné pobrežie

Vedro, písek, slunné pláže, pěkné holky a jeden soukromý detektiv v nevkusné košili, který by se mohl živit jako gigolo. Jenže to on ne. Raději vyšetřuje případy, které jsou napínavé asi jako čtení telefonního seznamu, kdy byl ještě na začátku devadesátých let plný účastníků telefonních stanic. V té době na Novu dorazil po celém světě úspěšný seriál, jehož dojem moc nevylepšil dabing Martina Zounara, který nelenil a než zkrachoval, tak pravidelně opatřoval nedívatelné kousky neposlouchatelným dabingem "quality from sud" ze svého dabingového studia. V té době pochopitelně nikdo příliš nečetl zdrcující kritiky na tento seriál, ti odvážnější se dokonce do postavy Nicka stylizovali a frajeřili. V té době bylo možno spatřit mnoho takových maníků, co s copánkem, květovanou košilí, se slunečními brýlemi navrch hlavy a plážovou obuví žabky posedávali na letních zahrádkách v přesvědčení, že si je někdo splete s Robem Stewartem. Ti úspěšnější dostali pivo zadarmo a ty ještě úspěšnější si mnozí spletli se Stevenem Seagalem, který v té době také frčel. Byla to opravdu uvolněná doba. Všichni se radovali, že socialistické seriály vystřídal kanadský detektivní seriál se sympatickým hercem, který uhrane každou ženu. Ano, mohlo to tak být, ale než k tomu došlo, tak se divák musel prokousat zdlouhavým, nezáživným dějem, který zpravidla obsahoval nějakou tu podprůměrnou akční scénu a pár hlášek, které překvapivě nezlidověly. Jízda Jeepem s mužem ve vlající košili se stala legendou. Dneska si už snad všichni uvědomili, na jakou blbost se to ve vzkvétajících dobách pro tyto typy seriálů dívali. A to nás ještě čekala vlna telenovel v čele s přízrakem Esmeraldou. Televizní Bůh nebyl pro diváka milostiv. 20% (28.03.2014)

Jo, Nick Slaughter a jeho košile odhalující hruď. Doteď, když uvidíme s kamarádama člověka v nezapnutý košili, řekneme že nahodil Slaughtera. Skvělá úvodní znělka a hlavně uvolněná prázdninová atmosféra dělaj z Vražednýho pobřeží příjemnou záležitost. Pro mě seriál dětství, stejně jako MacGyver, Odpadlík, Knight Rider... (30.10.2007)

Skvost! tento seriál patřil v době uvedení k naprosto nejlepšímu co bylo možné v TV vidět!! A i po letech na tom nic neztrácí! zajímavé příběhy v krásném tropickém ráji...joo žít tak na pláži v Key Marian...to by bylo něco...barman Ian je neskutečnej mazák, Sylvia je kočka a Nick? Jedna z nejlepších postav co jsem viděl v jakémkoli seriálu..konkuruje mu snad jen Reno Raines a JR Ewing! Vtipnej, akční seriál co MUSIM doporučit! Zápletky, prostředí, tohle v dnešních nudných seriálech neuvidíte! Akční scény brilantní i humorné, zkrátka...tohle MUSITE vidět (28.06.2015)

Ai jak už řekl Compadre... Bez Nicka Slaughtera jsem si kdysi nemohl představit svoje letní prázdniny. Byl to sekáč jako svině, ale lidi u nás v Budějcích s rozepnutou košilí květinovýho vzoru, mám buď za idioty nebo za homouše. Celej seriál byl úžasnej a byla to jak přehlídka krásných dam, tak i dobré akce a vtipných komentářů. Jo a nesmím zapomenout na Sylvii Girardovou a Spidera - barmana na pláži s kabriem a mezírkou mezi zuby. Nádhera a nostalgie zároveň. 5* (28.05.2008)

V dětství to pro mě byl symbol exotiky a prázdninové bezstarostnosti. Po mnoha letech jsem se k seriálu vrátil a světe div se, je to o dost jiné, než jak jsem si to pamatoval: 1. Exotická a prázdninově bezstarostná je hlavně famózní úvodní písnička, zbytek dobrodružství Nicka a spol. je tak televizně unylý, jak jen kanadský seriál ze začátku 90. let může být, a zjevně doplácí na lacinou mexicko-izraelsko-jihoafrickou výpravu. 2. Nick Slaughter se narozdíl od mého dalšího hrdiny z té doby, Rena Rainese, vůbec neumí prát a skoro od každého dostane na budku. 3. Služeb Nickovy detektivní agentury využívají výhradně sexbomby, obvykle s postranními úmysly a za účelem špehování dalších sexbomb, jež obvykle také mají postranní úmysly. 4. Nick není hloupý, ale má nikoli nulový nýbrž negativní pud sebezáchovy a s oblibou se pouští do krkolomných aktivit s mizivou šancí na přežití, načež je obvykle zmlácen/otráven/zastřelen gorilou či účetním nějaké sexbomby, ale pokaždé nakonec zázračně vyvázne bez úhony. 5. Nejsmutnější je, že dnes by něco takového nemohlo vzniknout nejenom v kanadské produkci, ale ani nikde jinde: v každém druhém záběru holky v bikinách (a kluci ve speedech), Nickovy oplzlé pohledy na kolemjdoucí sexbomby a jeho interakce s klientkami-sexbombami, kde v podstatě každý dialog je současně flirtem. A to je v mých očích nakonec to, co z celé té exotiky a prázdninové bezstarostnosti přetrvalo, coby připomínka svobodnějších, hravějších a paradoxně dospělejších časů před tím, než Západ bůhvíproč zaplavila nová vlna amerického puritánského třeštění. (05.02.2021)