Réžia:
František FilipScenár:
Jiří HubačKamera:
František UldrichHrajú:
Petr Haničinec, Iva Janžurová, Vladimír Dlouhý, Lukáš Vaculík, Radoslav Brzobohatý, Ivana Andrlová, Josef Kemr, Čestmír Řanda st., Ladislav Mrkvička (viac)Epizódy(7)
Obsahy(2)
Hlavním hrdinou dnes již klasického seriálu Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa z roku 1982 je inženýr Josef Hovora, vzdělaný zemědělský odborník, který chovu ušlechtilých koní zasvětil celý život. Velká pozornost je věnována i dalším lidem, kteří s ním podstupují dlouhá léta hledání a omylů a v jejichž trpělivé práci je obsažen vklad příštím generacím. Je to třeba ošetřovatel koní Lojza, který si s koňmi rozumí víc než s lidmi a jehož mínění respektuje i sám ředitel statku... V prvním dílu se Hovora vrací z aukce, která byla prvním objektivním měřítkem jeho chovatelských výsledků, ale dopadla špatně. Nikdo žádného koně nekoupil. Za nízké ceny Hovora prodej odmítl, neboť je přesvědčen o jejich nesporných hodnotách. Ředitel statku se rozhoduje zrušit Hovorův chov a prodat koně za užitnou cenu. Hovora se snaží situaci zachránit... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (127)
Né že by mě seriály o zvířatech až tak brali ,ale tohle je pěkně natočené. Haničinec jako ten pravý końák co brání svoje koně za každou cenu i proti předsedovi ,který chov krátí. Jenže jeho syn se nepotatí a jde radši dělat pingla. Což sice špatně nese ,ale nic jinýho proti tomu nezmůže. Nakonec brigádník nastoupí na jeho místo. Za zmínku stojí děda v podání M.Nedbala a I.Janžurová jako starostlivá máma ,která vše urovnává. J.Kemr je tu taky v pěkné postavě otce jehož syn žije na Novém Zélandu a sem tam si volají či píšou. Na co si vždy vzpomenu 1.Rival 2.Jasná 3 .Oliver pořadí v průběhu Velké Pardubické. ()
Za socialismu frekventované téma: syn musí jít v otcovských šlépějích, nebo gorilí samec (například chirurg sova) roztříská vše nádobí. Manželka Janžurová jako domácí otrokyně, levná pracovní síla. Těm umakartům vzkazuji přes vlny času - uvolněte se trochu, jste strašně vystresovaný. K zupřímnění seriálu by pomohlo, kdyby Andrlová ve stáji brutálně znásilnila subíka Dlouhého, nebo mu aspoň dávala obskurní povely, směřující třeba proti autoritářskému husákovskému režimu. On jí dost zobal z ruky, takže by to šlo a příběh by to oživilo. ()
Seriálu paradoxně ublížilo, že jej točil František Filip. On je výborný vztahový režisér a se skvělým scénáristou za zády v seriálu bravurně zachytil generační míjení i hloubku rodičovské bolesti. Jenže se mu vůbec nepovedla akce a chyběl adrenalin, který k ježdění neoddělitelně patří. Závody měly být vrcholem seriálu, leč jsou spíš za trest, zoufalá kamera nabízí často jen záběry nohou cválajících koní (neb si zřejmě neuměla poradit s tím, že v sedle sedí dubléři), a jediné, co zachraňuje situaci je dobrý hudební motiv (Jiří Malásek). Také střihu mělo být více, některé proslovy jsou až příliš dlouhé, byť se v nich řeší tíživé věci a nejsou žádnou vatou. Seriál nabízí mistrovskou paletu vztahů otců a jejich dospívajících dětí (kdy Kemrův spratek-emigrant není žádnou úlitbou režimu, ale trefně vystiženou nadčasovou realitou). Jenže to měl být také seriál o koních a závodech... a to se nepovedlo. Škoda. ()
Jeden z našich legendárních seriálů 80. let zaobírající se problematikou chovu koní nejen pro užitkové, ale zejména pro dostihové účely. Je zde velmi kvalitním způsobem vylíčeno, jak může být pro chovatele těžké každý rok obhajovat chov koní pro dostihové účely oproti chovu na první pohled užitečnějšího dobytka. Osobně nechápu, proč dostal seriál v CSFD tak nízké hodnocení, jelikož scénář je velmi poutavý a režisér odvedl svou práci naprosto skvěle; stačí se podívat na herecký koncert všech hlavních představitelů (včetně mladého Vaculíka či V. Dlouhého), které by bylo zbytečné jmenovat, protože všichni předvedli naprosto profesionální a zcela věrohodné výkony. Dojemné scény byly opravdu dojemnými a ty poutavé člověka skutečně zcela strhávali do děje. Ačkoliv nejsem příznivec "štvaní" koní v závodech, dávám bez rozpaků plný počet 100% bodů za tento perfektní a po všech stránkách povedený seriál. ()
Natáčení seriálu (stejně jako chov koní) by mělo mít svá pravidla ... a pravidla, jak známo, je třeba (až na odůvodněné výjimky) dodržovat, a ne se k nim stavět tak, jakoby někdy platila - a jindy zase ne. Občas jsem měla dojem, že zápletka je ponechána svému osudu, aby mohla růst jako pověstné dříví v lese ... aby se mohla poflakovat kdoví kde a lelkovat, kdy ji zrovna napadne. Její laxnost patrně nakazila i Lukáše Vaculíka a Vladimíra Dlouhého, kteří díky svému mládí ještě nebyli imunní vůči jejím rozmarům ... neboť jejich herecké výkony v některých scénách by se daly označit jako tragické. A jenom na okraj: TAK fádně nasnímané dostihy se hned tak nevidí. Nezbytný (nikoli nadměrný) ideologický balast ponechávám stranou jako úlitbu době ... nakonec, je to trochu i o vlastenectví, o národní hrdosti a identitě - což jsou vesměs atributy v současné době nedostatkové. Pro konzum a preferované globální evropanství jsme na ně jaksi skoro zapomněli ... 2,5* ()
Galéria (135)
Fotka © Česká televize / Roman Vácha
![Dobrá Voda - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/083/160083870_7be59d.jpg)
Zaujímavosti (42)
- V pátém díle (Lítost) ve scéně, kdy mluví Hovora (Petr Haničinec) se Šemberou (Radoslav Brzobohatý), je kolem sucho, avšak v dalším záběru, když jde Hovora na dvůr, je dvůr celý mokrý. (M.B)
- V momentě, kdy jde Ing. Hovora (Petr Haničinec) ukázat Michalovi (Lukáš Vaculík) a Liborovi (Vladimír Dlouhý) koně v boxech, je v prvním horním záběru vidět, že zachází dále mezi boxy, na rozhraní druhého a třetího boxu. Když je však střih na pohled zepředu, je vidět, že opět přicházejí k prvnímu boxu, ve kterém stojí kůň Rival. (Krocka)
- Sedlář (Vlastimil Brodský) říká, že udělal sedlo podle Poplerova, půjčeného se zámku. Rudolf Popler byl jeden z nejvýznamnějších dostihových jezdců Československa, koně se mu staly osudnými, zahynul při závodu v Pardubicích. Na památku se překážka, kde zahynul, jmenuje „Poplerův skok“. (sator)
Reklama