Silkwoodová

Opět pomaličku doplňuji kinematografii své oblíbenkyně Meryl. Bohužel, starší filmy se shánějí těžko a televize si na ně také nevzpomínají, takže jsem vděčná za každý další, na který se můžu podívat. Na Silkwoodovou jsem se těšila jak malá holka - silný příběh podle skutečné události a opět skvělá Meryl, a to v jedné z nejlepších jejích rolí. A ano, příběh silný a jímavý, Meryl skvělá jako vždy a zároveň trochu jiná. Cher mě taky překvapila, ani jsem si neuvědomovala, že to je ta plastiková zpěvačka s bílými vlasy, jak ji mám zafixovanou. Opět jeden skvělý film, u kterého vám pomalejší tempo nebude vadit a film si užijete. (04.05.2013)

Srdceryvný příběh, který je řemeslně zvládnutým sociálním dramatem a zároveň skvělým provokativním thrillerem evokujícím veřejnost klást si otázku o jaderné bezpečnosti. Nichols si sice dává v prvních minutách dost na čas a každodenní život Silkwoodové sonduje velmi zvolna, ale přesto není nouze o dramatické situace. Oscarové nominace jsou oprávněné a fakt, že film neproměnil ani jednu mě donutil pravidelně navštěvovat psychiatra. Mimořádně hodnotný přínos do kategorie Nového Hollywoodu a vyzývavých filmů, které se nebojí postavit proti rozporuplnosti korporace. 80% (26.10.2013)

Ve své době hodně důležitý film. Dnes už chybí kontext a styl pozdního nového Hollywoodu také není univerzální, ale pořád stojí podobné výlety do minulosti za pozornost. Karen Gay Silkwoodová (1946-1974) se nechvalně proslavila jako odborářka řešící bezpečnost v jaderné továrně na zpracování plutonia. Okolnosti její smrti vzbudili mnoho otázek. Její příběh se stal určitým manifestem, i když soudní spor mezi továrnou a pozůstalými byl nakonec vyřešen mimosoudně. Továrna ukončila svou činnost hned v roce 1975. Kauzou Silkwood byl inspirován také film Čínský syndrom. Herecky je to skutečně zážitek, výrazný výkon Meryl Streep v éře po Sofiině volbě je dnes už naprostá klasika. Další velký díl pozornosti si získala Cher za svou lesbickou Dolly Pelliker, ale zdaleka nejsilnější emoce dokázala předat Sudie Bond. (14.01.2024)

Jeden z prvních filmů, kdy jsem si uvědomila, co je to zač - ta paní Streepová, a možná jeden z jejích nejlepších. Jako rozevlátá dělnice žijící v netradiční konstalaci postav domácnosti a pracující ve "zvláštní" továrně se začne jednoho dne bát o svůj život a to jen díky drobné nepozornosti. Její bezstarostná existence se promění v jeden tok strachu, pátrá po souvislostech, tápe v termínech "přítel-nepřítel" a neví, kdy a odkud TO přijde. Pomalé tempo filmu mi vyhovuje, Nichols je třída. Za zmínku stojí malá, přesto parádní rolička "kamarádky" Cher. Jo, a taky mi dělá dobře jméno "Miroslav Ondricek" v titulcích. (17.11.2004)

By mě zajímalo jakej podíl rozpočtu šel na kartony cíg použitých v tomto snímku, Strupová s Ruslanem totiž pálej jedno žváro za druhým jako o život, hulej snad úplně všude, při výkonu práce, když maj pauzu na žrádlo, v posteli, v autě, venku, v baráku, v bistru, na návštěvě dětí, který žijou u jejího ex, na odborový schůzi i u šéfa na koberečku, jestli tady nekomu z hlavních aktérů hrozil rak tak určitě ne ze záření plutonia. I když tuhle záležitost s kuřivem zcela pominu, celý to, i když je to podle skutečných událostí, stálo poměrně za vypálenýho špačka v koši na nádraží. Děj: makání ve fabrice, porušování bezpečnosti práce na úkor zdraví, zlí šéfové, zlí kolegové, odbory tradičně vyřešící hovno, podivnej pár žijící s hnusnou lesbou pod jednou střechou a nakonec komplot, vše zabalený v nezáživnym UHO koktejlu. Mám dost. Zlatej Čínskej syndrom. (06.12.2021)