Chobotnica

Ou, to byla depka jak prase! Velmi syrový seriál, který se s nikým a s ničím nemazlil, už úvodní hudba trhala nervy - divím se, že mě rodiče nechali něco takového sledovat:-). Jak už to tak chodí, kvalita sérií začala postupně upadat. Každopádně by mě docela zajímalo, jak by se mi "Chobotnice" zamlouvala v dnešní době. Mám takový pocit, že všechny současné plytké a prostoduché CSI, Kobry a Rexe by komisař Cattani hravě strčil do kapsy. 75% (03.03.2009)

Proti tomuhle se mohou všichni "kmotrové" jít schovat. Ponurá, intenzivní atmosféra, která by se dala nožem krájet ... Už jen hudba a obrazy k úvodním titulkům vždy dokonale stačily ... Celkově hodně silné, napínavé (každý díl vždycky skončil v nejnapínavějším) a nekompromisně depresivní ... Začne to špatně a skončí tisíckrát hůř :) (11.08.2007)

Pravá, nefalšovaná Sicílie čiší z každého záběru tohoto slavného seriálu. Režie nemohla být svěřena nikomu povolanějšímu, než je odborník na mafiánskou tématiku na slovo vzatý - Damiano Damiani a Michele Placido jen rozšířil svoji filmografii o dalšího neohroženého bojovníka s "chobotnicí", jaké ztvárnil i v mnoha dalších filmech (např. "Giovanni Falcone"). (11.08.2007)

Nejlepší kriminální seriál všech dob(minimálně I.-IV.série). Nikde jsem nezažil tak bolestivé ztvárnění permanentní porážky dobra prostřednictvím těch nejcivilnějších a nejchladnokrevnějších krutostí. Únosy, drogy, výhrůžky rodinám a jejich krutá naplnění. Smrt drtivé většiny těch odvážných a dobrých ať už se jejich těla najdou rozstřílena desítkami kulek kdesi ve vracích aut na opuštěné silnici, či s jednou nečekanou kulkou do týla kdekoliv ...třeba ve frontě na kafe. Oproti tomu nehynoucí triumf mafie. Všechno nebývale hmatatelné. Když ještě uvážím, že Morriconeho soundtrack k tomuto seriálu osobně navrhuji za nejgeniálnější hudební dílo určené pro filmovou tvorbu, uvědomuji si, že právě píši recenzi ne jednu ze stovek dalších, ne abych vyjádřil své hodnocení, ale abych napsal cosi jako milostný dopis k tomuto pro mě nezapomenutelnému projektu. Ačkoliv bych pochopitelně našel dílčí chybičky, tak síla celého díla na ně dá hodně rychle zapomenout. Klasika, kult a slzy za které se nestydím. 100% (07.04.2008)

Beznadějně dokonalé ponoření do osmdesátkových vod, včetně návratu do pátečních (či sobotních) večerů u dědy a babičky, kdy na rohovém gauči stál velký tác s vykrájenými půlkami jablek a hrušek, oranžová (lehce štípavá) deka, rozpálené plynové topení a rozpálené obličeje sledující komisaře, kterému všichni hází klacky pod nohy. Až pak přišel ten díl s autem někde u hřbitova, následovalo několik nadávek a od té doby jsme se na Chobotnici už nedívali (konec 4. série). Ale to předbíhám, v naší cestě do minulosti jsme teprve na začátku, Jan Kanyza si pomalu rozmlouvá hlasivky, Eda Cupák výjimečně jako gauner, slizák s hlasem Přeučila svádí Elsu (o lvici se nejedná) a já nerozumím všemu, ale tyhle večery mě baví. A teď po letech, u téhle bezvadné kriminálky usínám, když jsem příliš utahanej na rozkoukávání celého filmu, a užívám si skvělou práci Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha 1987, všímám si i dalších detailů, které jsem tehdy nemohl pobrat (Barbara De Rossi vstávající z postele), občas mě vzbudí střelba, zvýšený hlas anebo geniální hudební motiv. (29.11.2015)