Červený trpaslík - Série 10

Po trochu divném a předigitalizovaném Back To Earth, kde bylo opravdu na Trpaslíkovi digitalní všechno jako chodby nebo robíci, tak už opravdu regulerní 10. řada je návratem ke klasickým kulisám a modelu Trpaslíka s občasným využitím CGI a natáčením před živým publikem. A zpět jsou ty staré dobré dialogy, které dělají z trapslíka to, čím je. Překvapení roku a snad možná i další série. (14.11.2012)

Tohle je unikátní seriálový úkaz: 25 let stále ti samí herci plus mnohaletá přestávka a přesto jako by se seriál vrátil do svých starých zlatých časů. Už jsme zažili slabší řady 6 a 7, které napravila parádní 8., 9. řadu radši zapomenout, ale tahle 10. je opět skvost. Jen škoda kontroverzního 3. dílů, který mi kazí jinak veskrze pozitivní dojem. Co ještě dodat? Snad jen: Hoši, dopřejte nám to potěšení a natočte další řadu...nebo dvě...možná tři až čtyři... (06.09.2013)

No, ne že bych se nezasmál. Ba naopak, smál jsem se docela dost. Přesto mi u toho bylo nějak smutno. Už to prostě nejsou ti mladí kluci, co se poflakují po vesmíru. Trpaslík pořád nikam neletí, Rimmer je zase hologram a nejvíc to připomíná první dvě série. Nevím co, ale něco tomu chybí a nostalgie to úplně nenahradí. (28.02.2013)

Trvalo to sice třináct let, ale nakonec se přeci jen Trpaslík dočkal důstojného pokračování, které se nemusí ohánět jen svým jménem, aby si vybojovalo místo pod sluncem (ano, mluvím o tobě proradná devátá řado!). Podařilo se tu totiž něco, co se příliš často nestává; comeback se vší parádou, která dělala (a dělá) legendu legendou. Kupříkladu hned druhou epizodu bych se nebál zařadit do zlatého trpasličího fondu. A pokud by jedenáctá řada měla být stejně kvalitní, tak si na ní milerád dalších třináct let počkám. (14.10.2012)

Po diplomaticky řečeno rozpačitém přijetí experimentální 9. série se tvůrci seriálu rozhodli přezbrojit a vsadili pro změnu na jistotu. Pečlivě zvážili, co fungovalo, a desátá série je tak esencí toho, co dělalo seriál přitažlivým v prvních sezónách. Jízlivý humor, vzájemné pošťuchování, všudypřítomná ironie. Potíž je v tom, že při vší snaze už to zkrátka není a nemůže být totéž, jako když tytéž postavy hráli o 25 let mladší herci. Ne, že by maskéři nedělali maximum a herci se nesnažili, ale některé věci zkrátka zastřít nelze. Když mladý Lister sní o své budoucnosti, o Kočanské a dětech v prvních sériích, divák mu fandí, ale tady už vidíte muže, který ať se na to díváte, jak chcete, větší část svého života strávil na vraku kdesi hluboko ve vesmíru a čím dál tím víc je jasné, že nemá žádný skutečný cíl. A z toho jde spíš tíseň, ne-li něco horšího... Celkový dojem: 85 %. (10.02.2014)