Dom v ružiach

Část I: Seznámení - Profesorka Joyce Reardonová zasvětila celý svůj výzkum paranormálních úkazů jedinému - Domu v růžích. Zde se za ty roky, co dům stojí stala spousta nešťastných nehod, sebevražd i záhadným zmizení. Joyce dává dohromady tým z několika individuí, ze kterých každý má nějakou parapsychickou schopnost - ať už čtení myšlenek, jasnovidectví a podobné. "Hvězdou" mezi nimi je bezesporu autistická Annie, která sice není schopna samostatného života, nicméně její paranormální schopnosti jsou neuvěřitelné. Část II: Prohlídka a první noc - Joyce provádí celou skupinu domem, doplňuje jednotlivé místnosti událostmi, které se v nich staly - a většina z nich nebyla nijak veselých. Dům má totiž schopnost nasávat energii ze zde zemřelých, a sám se dále rozrůstat. Jelikož do domu Joyce přivedla skupina velmi silných osobností, určitě si je dům nenechá jen tak ujít. Část III: Kdo s koho - Začíná jít opravdu do tuhého. Někteří členové expedice za záhadných okolností umírají, a mezi ostatními začíná docházet k vážným sporům. Dokáží se alespoň trochu dát dohromady, a za pomoci svých schopností se zachránit?... Bylo to řečeno už několikrát, Stephen King a film - toto spojení většinou nedopadne úplně dobře. Stephen King dokáže do knihy dostat tolik myšlenek, že případný film, který z knihy vznikne je potom velmi osekaný (a tudíž k nedívání) a nebo svojí délkou překračuje jakékoliv rozumné meze. To byl případ jak Svědectví, tak i Domu v růžích - délka filmu kolem 5 hodin, a proto je rozdělen do tří částí. První část je spíše seznamovací, a vcelku tu o nic nejde. Ve druhé části se film začne rozjíždět, ale naplno to frčí až ve trojce - tady už jsem trochu přestal stíhat, protože (jak to v hororech bývá, přes veškerá varování se členové rozprchli po domě, a tak si to každý musel prožít sám). Celkově jde ale o velmi nadprůměrný horor (jak už to Stephen King umí), a rozhodně nedoporučuji se na něj dívat před spaním (a/nebo) v osamělém domě... (01.02.2009)

Dům je náš úkryt, tělo které si na sebe oblékáme. Naše těla stárnou… a s nimi stárnou i naše domy. Naštěstí je tady geniální King, který nás zestárnout nenechá; tedy bez toho, abychom nejdřív neokusili všechny jeho děsy a běsy. Už jen ten nápad s živým domem… upoutá pozvolně budovaná atmosféra, tajemno, mystika, barvité vykreslení postav, to vše umocňuje prožitek s přízračného Domu v růžích. Pouze scéna s neodbytným poslíčkem pizzy vyvolá u mnohých úsměv na tváři; a to je pro čtyř a půl hodinovou duchařinu jistě to nejlepší doporučení. (06.12.2011)

Klasická hororová série, na níž se podílel i mistr hororu osobně. Stephen King napsal scénář ve svém typickém stylu, obsahuje spoustu prvků a postav, které tak často a tak rád do svých děl umísťuje. Starý, rozlehlý, chátrající barák s děsivou minulostí a ještě děsivějším tajemstvím skrývajícím se v jeho zdech, nadpřirozená síla a zlo, které přetrvá věky a sílí s každým dnem, který zvětšuje propast mezi dávnou minulostí a současností. A Annie Wilkesová se se svými schopnostmi zdá být příbuzná s Carrie:) Parta lidí, z nichž téměř každý z nich je obdařen nějakou nadpřirozenou mocí, se vydávají prozkoumat starodávné sídlo známé jako Dům v růžích. Obsazení výborné, snad všechny herce jsem poprvé poznala v Domu v růžích, takže, když je vidím v něčem jiném, vždy se mi vybaví jejich postavy, které tu ztvárnili. Parádní strašidelná atmosféra, výborná hudba a děsivá Ellen Rimbauerová, z té jsem vždycky měla největší strach, zvláště když se poprvé zjeví hlavnímu hrdinovi v celé své "záhrobní kráse." Lekačky na každém rohu fungují stejně účinně jako stupňující se napětí a houstnoucí atmosféra, kterou s sebou přináší probouzející se zlo. Škoda jen, že seriál snad pokaždé, když jej vysílali v TV, byl umístěn do pozdních nočních hodin, případně o půl druhé. Takže jsem ho kompletně celý viděla vlastně snad jen jednou a vždycky jsem měla strachy nahnáno:) A pod střechou Domu v růžích jsem také poprvé uslyšela nádherné skladby Theme from a "Summer Place" a In The Mood. Když je slyším, vždy si vzpomenu na to nádherné, děsivé sídlo a na ten úžasný taneční večírek, který probíhal zrovna ve chvíli, kdy jim tam Stephen King osobně přinesl pizzu:) (24.10.2015)

1. díl - Obří průměr, až podprůměr. Celý první díl (hodina a půl) je věnovaná čistě postavám. Je nám zevrubně vysvětleno, co se ve strašidelném domě děje, ale v popředí děje je profesorka Joyce, její přítel Steve a další ze skupinky jasnovidců, médií a paranormálních výzkumníků. Děj hodně nudí, nic se vlastně neděje ani nic strašidelného (možná jen 2 scénky v kuchyni). 2. díl - Taky naprostá tuctovka, pozornost drží jen procházení domu, různé zajímavé pokoje s tajnými dveřmi a funkcemi. Strašení je pomálu. Malá telekinetická Annie působí jako pěst na oko. Některé postavy umírají, což je jen další hororové klišé. 3. díl - Čekala jsem nějaké vyvrcholení, mega strašení a ono nic. Příběh pořád jede po stejné linii nezajímavého průměru. Velké zklamání. PS: Fanoušky Stephena Kinga potěší jeho cameo ve druhém dílu v pozici poslíčka s pizzou. (07.11.2011)

V celku zajímavá duchařina. Místy byli některé scény utahané, ale to proto, že byl děj rozdělen do 4 hodin. V první části, té seznamovací nám byla představena bohatá historie onoho záhadného domu. Ve druhé jsme se konečně přehoupli na ten pravý hororový děj. A ve třetí v té rozuzlovací části, jsem byl nejvíce napjatý. Mystérium tomu opravdu nechybělo. Ta část se mi líbila nejvíce. Když shrnu, tak 70%. Krásná práce. (06.03.2011)