Mucha

Sympatické dějové schéma bohužel dojíždí na uchvátanost a psychologickou děravost. Neumann umí vybudovat solidní husinu a navodit napětí, ale posloupnost ve vývoji základních dějových motivů mu moc nevychází, takže přechody mezi jednotlivými psychickými i fyzickými etapami působí nepřesvědčivě. Přesto palec nahoru za znepokojivou auru druhé poloviny a zdařilé vypointování v samém závěru. 65% (26.10.2018)

Nutno říct, že na rok 1958 je technická kvalita titulu a zachovalost výborná. Je to sice jenom konverzačka, ale to je skoro ku prospěchu věci ( spousta autorů si v té době neuvědomovala, že tehdejší efekty často látku akorát zkazí), jako i to, že víc jak půlka filmu je jeden "longback". Teleportace mě baví ( takže i v Mouše), stejně jako srovnávání s jedním z čarodějnických dílů rodiny Simpsonových. Směsný ten film rozhodně není, naopak je napínavý, ale jinak ničím moc zajímavý, tedy kromě miniaturní lidské hlavy v pavučině. (12.12.2007)

Původní Moucha má se slavným Cronenbergovým remakem společnou jen hrubou kostru příběhu a v dnešní době už působí poněkud archaicky. Nejen svými šablonovitými postavami, hereckými výkony ("schizofrenní" zápas s vlastní muší rukou byl vydatně komický) a filmovým jazykem (stavba scénáře a banalita některých dialogů), ale i "vědeckou" stránkou zápletky. Tam, kde Cronenberg použil skvělý nápad o splynutí lidské a muší DNA, vystačili si v osmapadesátém s konstatováním, že jejich "atomy se promíchaly". Hm, no dejme tomu, že pro masy bylo tehdy tohle vysvětlení dostatečné, ačkoliv o DNA už se nějaký ten rok vědělo. Ale proč tedy mozek v oné muší hlavě zůstal lidský? A lidský zůstal nejspíš i v lidské hlavě mouchy, soudě podle křiku v pavučině... Ale právě tady musím obrátit, protože zrovna tahle nečekaná scéna mě pár minut před koncem filmu hodně nadchla. Samozřejmě že ne svou trikovou stránkou, ale svým obsahem. I odmaskování pána s muší hlavou bylo docela působivé a nepochybuju, že při něm před půl stoletím leckterá dáma v biografu vyděšeně vyjekla a v noci pak měla neklidné sny. A líbila se mi i příjemně morbidní scéna s lisem. Takže divácky jsem s filmem docela spokojený, ale tak velký milec filmového retra zase nejsem, abych mu dal víc než tři hvězdy. (20.06.2016)

Moucha z roku 1958 má s tou novější společnou jen hlavní dějovou linku, která i tak je velmi pozměněna. Musím, ale uznat že tentokrát je kvalitnější remake, který posouvá film do sfér horroru a atmosférické šílenosti, v kterou pokud nemáte silný žaludek možná ani nedokoukáte. Původní film hodně dojíždí na dobu vzniku a prakticky neexistenci jakých kolik lepších triků, které by mu pomohli stát se hororem, který rozhodně není. Ať se kdokoliv snaží jak chce, film nemá potřebnou mrazivou atmosférou a krom dobrého nápadu nedisponuje opravdu ničím. (26.02.2007)

Oldschoolová Moucha mě opravdu velmi potěšila, je to takový labužnický kousek a dívá se na něj vskutku dobře. Nicméně že by se mi líbil víc než jeho pozdější remake nebo že by mě dokázal nadchnout, to se nestalo. Začátek je klasicky dost pomalý a co se retrospektivního vyprávění týče, díky jeho naprosté předvídatelnosti divákovi nabízí "pouze" postupné vysvětlování předem jasného děje. Atmosféra by taktéž mohla být ještě hustší, kdyby proměna nenastala prakticky okamžitě. Hadra na hlavě vypadá sice dosti napínavě, ale přesto... Tak či tak, rád jsem to viděl, stojí to za to :) (27.02.2007)