Reklama

Reklama

Vzbura vo väznici Carandiru

  • Česko Vzpoura ve věznici Carandiru (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Doktor Drauzia Varella bol povolaný do najväčšej väznice v Brazílii - Carandiru, aby zahájil prevenciu a liečbu postihnutých vírusom HIV. Dostal sa do prostredia jednej z najdrsnejších väzníc na svete, kde bol priamo konfrontovaný s absolútne neľudským zaobchádzaním s väzňami. Stovky väzňov žili v hrozných podmienkach. V roku 1992 vo väznici Carandiru vypukla séria nepokojov, ktoré prerástli do vzbury, pri ktorom prišlo o život 111 väzňov. Film je inšpirovaný skutočnými udalosťami, ktoré opísal doktor Drauzia Varela vo svojej knihe Carandiru Station. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (162)

Tsunami_X 

všetky recenzie používateľa

Jedna velká agitka OSN na používání kondomů, humánní zacházení s vězni a toleranci vůči homosexuálům potažmo transexuálům. Škoda jen, že scénář absolutně nepočítá s nějakou výraznější dějovou linkou a ukazuje sice pěkné, leč povětšinou lehce bezobsažné obrázky, které jsou sice technicky výborně zvládnuté, ale nemálo jich je opravdu zbytečných. Celé dílo se bohužel rozpadá do několika prachbídně vygradovaných epizod, jejichž zakončení se vždy nese ve stejném rytmu. Zločince dohnalo k trestnému činu prostředí a on za to vlastně nemůže. Alibistická klička, která deklamuje že vše je vlastně popsáno samotnými vězni, je nepěkným úskokem, který si hraje s divákovým vnímáním a podsouvá mu sympatie, které si dotyční s největší pravděpodobností vůbec nezaslouží... ()

Iggy 

všetky recenzie používateľa

Mám moc rád filmy a knihy s vězeňskou tematikou, Carandiru mě celou dobu moc „bavilo“, takže dávám 5. Kondomovou osvětu a boj proti AIDS nebo zobrazení těžkých životních podmínek ve věznici je tu třeba brát jako nutné zlo, jako nezbytné poselství, kterým se film sám před sebou snaží ospravedlnit. V tomto ohledu je lepší třeba starší Babencovo syrové Pixote. Film je jeden velký kýč, ale kýč blyštivý, kýč který je gombrowiczovskou oslavou krásy mladého, nízkého a nehotového a jejich nadřazením starému, dokonalému a tedy mrtvému! Sám Gombrowicz nikdy nezašel až k nízkosti trestanců, tuto hranici překročil až Jean Genet. Oproti Charriérovu Motýlkovi tu chybí posedlost útěkem, motivovaná nespravedlivým odsouzením. Oproti Solženicynovu Jednomu dni Ivana Děnisoviče tu chybí politický rozměr a redukce zobrazeného na nelidské podmínky ve vězení. K Dostojevského Zápiskům z Mrtvého domu má film blízko v zobrazení jednotlivých lidských osudů. Nejblíže má ale k Genetově glorifikaci zločinu a zbožnění drsných, špinavých a páchnoucích (tady častěji nemocných nebo drogově závislých) zločinců-hrdinů. Genet se podobně jako Carandiru opájí drsnou mužskou láskou, elegancí zpocených mužných a svalnatých těl. V rovině estetizace zla a hledání krásy v ošklivosti tkví hlavní síla filmu a právě v této rovině je jeho poselství nadčasové. ()

Reklama

Lynn 

všetky recenzie používateľa

Ani nevím, jak začít tento komentář, protože o Carandiru se velmi těžko píše. Těžko ji srovnávat s takovými filmy jako Vykoupení z věznice Shawshank nebo Zelená Míle. Divák je sice režisérem veden k fandění vězňům, ale na druhou stranu může vidět i jejich špatné vlastnosti odhalené v celé své "kráse". Snímek je tak plný jakési lidskosti, postavy jsou velmi věrohodné a i přes svou délku vám film nedá šanci se ani na chvíli nudit a vy jste naprosto vtaženi do děje. Ten je místy úsměvný, někdy tragický. A konec je jen logickým vyústěním děje - protože havarijní stav budov přeplněné věznice jen podpoří již tak velkou nespokojenost vězňů. Ve srovnání s Carandiru jsou vlastně naše české věznice luxusní hotely. ()

dzej dzej 

všetky recenzie používateľa

Oproti klasicky narativně vystavěnému příběhu sledujeme sled potrétů jednotlivých vězňů, které se všemožně vzájemně prolínají a které spojuje pobyt v ultratvrdé věznici v ultratvrdém Sao Paulu. Postava doktora ma klasickou funkci posluchače, skrze jehož uši filmový divák vidí. Jednotliví vězňové vcelku odpovídají základním psychologickým typům vězeňských filmů, jejich příběhy jsou sice dramatické, ale také poměrně "standardní". I když některé výjimky se samožřejmě najdou - viz tragikomický příběh Majestadeho a jeho dvou žen... Crack, HIV, nevěsty, vyřizování účtů, podomácku vyrobené nože (bežný inventář vězeňských filmů) a specifická jihoamerická realita, kterou lze alespoň trochu pochopit jen osobní inspekcí těchto podivuhodných zemí. I když - závěr filmu leccos vyjasní i těm, co dávají přednost bezpečné sedací soupravě... ()

esopesokeso 

všetky recenzie používateľa

Film je zaujímavý asi hlavne kvôli dobrým hercom, väčšina mala niečo do seba.Obsah filmu od distributora je tak trochu zavádzajúci.Príbeh filmu sa vetví na príbehy zločincov, ktorí opisujú ako sa dostali do väzenia.Nijako extremne napínave, len taká pohoda medzi čítaním knihy.Dej spestruje len kontrola väzňov, či nemajú HIV, svadba dvoch buzerantov, návšteva väzňov a ešte pár maličkostí...chýba tu hlavná postava a dej okolo nej.Tento film by sa mal brať asi ako zbierka poviedok s nedotiahnutým dejom so záverečným vyvrcholením zásahovej jednotky. ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (3)

  • Snímek byl natočen ve skutečné věznici Carandiru předtím, než byla v roce 2002 zbourána a přeměněna v park. Ponechán byl jen blok č. 2, ze kterého se stalo muzeum. (Marek#33)
  • Carandiru je natočený podle skutečných zážitků doktora Drauzio Varelly, který v 80. letech ve věznici pracoval. (Pesosek)

Reklama

Reklama