Star Trek: Vesmírna stanica DS9

V detstve ma strašne fascinovala tá bombová, namakaná, totálne cool vesmírna stanica, akési hraničné prekladisko a prestupisko rôznych rás, národov, osôb a motivácií. V tomto smere je to dosť originálny Star Trek - žiadne otravné medzihviezdne lety Enterprise, ale sme pekne stále na mieste a riešime problémy. Svojho času potešilo takmer revolučné rozhodnutie urobiť najvyššie postaveným mužom černocha. Veľmi sa mi páčila rôznorodá skupina hrdinov, hlavne šmelinár Quark, šéf bezpečnosti alias "hmota Odo" a sympaťácky mechanik Colm Meaney (rovnakú rolu hral aj v Star Treku: Nová Generácia). Po vizuálnej stránke to značne zostarlo, ale mám na to príjemné spomienky z detstva, tak dávam 80%. (22.12.2004)

Zatímco u "dynamických lodních" seriálů měl spoustu prostoru příběh a nemálo prostoru lodě samotné, u "statického stanicového" DS9 se tvůrci seriálu rozhodli zaměřit na postavy a jejich rozvoj. Ostatně, neměli moc na výběr - natáčecí strategie "alien of the week" holt nebyla na statické stanici dost dobře možná a starší díly tak nutně musely mít vliv na ty novější, což udělalo z DS9 nejserializovanější ST. A zatímco v lodích bylo 99% posádky utopicky kladných hrdinů, na základně si mohli dovolit prozkoumat i temnější stránky postav: například "kriminálník" barman Quark nebo major Kira Nerys nemající zpočátku Federaci příliš v lásce. Nesmíme opomenout na nejkomplikovanější a tím i nejzajímavější zápornou postavu světa ST - gul Dukat je dalším důkazem o směru, kterým se DS9 vydalo. Nepřítel z druhé strany červí díry se pak postaral o akční stránku seriálu, která si v ničem nezadala s konflikty z jiných ST seriálů, byť nedosáhla renomé tradičních soupeřů Federace. Co se týče oblíbených herců, k Marcu Alaimovi hrajícího zmíněného Dukata, je třeba přidat dalšího záporáka, Jeffreyho Combse hrajícího Weyouna (herec s nejvíce ST postavami), a také dalšího cardassiana, Andrewa Robinsona hrajícího Garaka. (08.10.2008)

+++Pozitiva: Je to Star Trek, dále Elim Garak, Gul Dukat, Worf, Miles O'Brian, Jadzia Dax, Jean-Luc Picard, Q, Quark, retro pohled do dílu s Tribly, Cardassiané a Cardasijská stanice (DS9) a Valiant řízený "Rudou eskadrou"... to by bylo asi vše. ---Negativa: Bajor, Bajorské náboženství, nuda, nuda, plky, plky, dítě na palubě, plky, plky, nuda, nuda, nechutný patos s Dominionem, bitevní scény, výměna Jadzie Dax za nějakou pipku, nuda, nuda, plky, plky nezvládnuté vedení "války" (měli se inspirovat B5tkou, kde to bylo i přes katastrofální efekty, brilantně podáno), Dominion, pacifistický Sisko, Bajorané, absence Q (jeden díl je málo...) a hlavně absence Borgů, Dominion není soupeř. Jen bych ještě dodal, že toto je první Star Trek, kde se mění intro scéna. (fuj) Díly 7x17-7x24 tvoří osmi-dílný celek, promiňte ale to je vážně moc. (nemluvě o tom, že mnohodílství není ojedinělé) Fakt se tam moc kecá a nic neděje (ani v jedné sérii se mě nezhostil efekt "Must see next one..." a to je co říci) xxxP.S. Internetem se šíří hlasy o tom, že první 3 série jsou nuda, ale pak se to rozjede (což už v ČR vysíláno nebylo), ale rozjezd je takový jako když ze Shinkanzenu přesedláte na koňskou spřežku a s ní projíždíte celý seriál, čili ano je to nuda bez kouzla i pak. (03.05.2008)

Asi nejtěžší hodnotit tenhle seriál jako celek ze všech ST seriálů (novodobý srágory nepočítaje). Na jednu stranu pár postav je povětšinou bravurně napsaných (až na poslední 2 série) a ztvárněných i velmi schopnými herci (Quark, Dukat, Garak, Damar, Weyoun), zatímco u jiných vyvstává otázka, jestli je větší dřevo Sisko Sr. nebo Sisko Jr., popř. jestli je víc nesnesitelná Yoko nebo její ještě debilnější mongoloidní potomstvo. Celkový dojem kazí i v posledních 2-3 sériích stupňující se tokání VŠECH postav nevyjímaje a i Worf se tak chová jak vymaštěná puberťačka posedlá hnízděním, u který by nevěřícně kroutil hlavou i libovolnej Vulkánec v posledním stádiu pon-farr. Dokonce i scenárista formátu Ronalda D. Moorea, který v podstatě sám vytvořil celou klingonskou mytologii v TNG, plodí nesmyslný sračky typu You Are Cordially Invited a Take Me out to the Holosuite. Na druhou stranu výše vybrané postavy celý seriál zachraňují a pár jejich momentek je skutečně nezapomenutelných - např. prakticky dokonalý TOS/DS9 crossover; Worf vs Weyoun (S07E22); v TNG pouze okrajově naťuknutí Ferengové a jejich pravidla zisku; a celé představení Dominionu a jeho zakladatelů je téměř geniální, byť s přibývajícíma epizodama se celá nápaditost pozvolna vytrácí a jednorozměrní Breen už poslední sérii postáváním kolem nemají šanci vytáhnout na úroveň kterou by jinak její druhá polovina zasluhovala. Zatímco několik epizod (Duet, The Jem'Hadar, The Search Pt. 1-2, House of Quark, Little Green Men, Return to Grace, Trials and Tribble-ations, Children of Time, Call to Arms, In Purgatory's Shadow + By Inferno's Light, The Magnificent Ferengi a In the Pale Moonlight) tak může směle konkurovat i tomu nejlepšímu ze všech ostatních seriálů, podobně kvalitních epizod se v celým průběhu najde pouhá hrstka a kontrast mezi kvalitou a odpadem (Meridian, Fascination, Explorers, Facets, Nor the Battle to the Strong, The Assignment, You Are Cordially Invited, Take Me out to the Holosuite, Time's Orphan) je zde ještě markatnější než u Enterprise a Voyageru. *** 1/2 (22.09.2023)

Možná je to tím, že ST byl pro mě vždy spojen s pojmem Enterprise a Picardem, ale vzhledem k tomu, že jsem tuto změnu byl ochotný všemi deseti akceptovat u Voyageru i Enterprise, bude problém asi někde jinde. Příliš statický a jednotvárný děj, odehrávající se na stanici v hlubokém vesmíru, která nemá šanci pohnout se z místa a musí si tak vystačit jen s tím co se odehrává kolem ní. Možná je to i tím, že jsem nikdy tento seriál neviděl jako kontinuum až do konce (u nás se celý nevysílal). Ovšem vzhledem k tomu, co jsem slyšel o kvalitě posledních sérií, nevylučuji, že mu dám někdy pzději druhou šanci. 60 % (03.10.2010)