Dvaja bratia

I když se jedná o film povýtce dětský, musím uznat, že mě Jean-Jacques Annaud nepřestává překvapovat. Jako by si své filmové příležitosti co nejvíce šetřil a současně se snažil každý svůj film natočit tak, aby absolutně v ničem nepřipomínal ty předchozí. Tak se po celkem konvenční, i když kvalitní komedii Hlavička stal autorem svého patrně nejlepšího (a to nejen v rámci jeho filmografie) filmu Jméno růže a také o nic horšího, silně experimentálního Boje o oheň, a teď dokazuje, že si poradí i s dětským divákem a s téměř už úplně profláknutým žánrem "zvířátkovského" rodinného filmu. Aspoň o ten kousínek výš ho určitě posunul. (10.01.2019)

Vizuálně nádherný a citlivý příběh, který čím dál tím víc získává na nutnosti a adekvátnosti. Protože jen chvíli a budeme se na zvířata dívat pouze na obrázcích či "pohyblivých obrázcích"....Je zde názorně ukázána hnusota lovení zvěře pro obchod a vlastnění zvířat cirkusy pro nechutné pobavení mrzkých lidí. Příběh se zaměřuje na to, jak se dvě bytosti stejné krve dostanou do různých prostředí. Avšak přestože jsou vychovávány zcela jinak a mají zdánlivě jiný osud, to by nebyl život, aby si neudělal, to, co chce, a zkřížil těmto bytostem cestu. Ano, přiznávám, čím víc zažívám chování lidí a jak se chovají k přírodě, jak se do ní snaží zasahovat, tím víc mám raději zvířata. (29.12.2018)

Dva bratři jsou pro mě, naprosto nečekaně, velkým zklamáním. Jedná se o úplně průměrný, televizní film, určený zejména menším dětem. Animace tygrů je opravdu jen velmi těžce uvěřitelná a příběh opravdu velice laciný. Obecně mám filmy tohoto typu velice rád a je docela jedno, jestli jsou o tygrech, medvědech nebo jiné fauně, ale zde se to prostě moc nepovedlo. Celé mě to zaráží o to více, že režisérem je Annaud, od kterého se mi zatím líbilo všechno, co jsem viděl a nebylo toho úplně málo, navíc perfektně zvládnul podobně tematicky zaměřeného Medvěda. Ale abych nebyl špatně pochopen, film rozhodně není nijak špatný, to vůbec ne, jen je veskrze průměrný a má očekávání byla úplně jiná. 62% (31.08.2021)

Ekologický biodiverzitní zřetel v tomto filmu pro malé děti viditelně - až příliš viditelně - vítězí nad skutečností. Z toho, co vím o etologii a možnostech neprimátní suchozemské savčí inteligence, plyne jednoznačný závěr: Annaud až příliš antropomorfizuje. Skutečnost, že tygři, ty velké krásné kočky, z kterých jde strach, i když jsou za mřížemi nebo dostatečně hlubokým příkopem, jsou na vyhynutí, mě s tímto přístupem smiřuje. A to i tehdy, nebo právě proto, že druh, do kterého patřím, tady dostává za vyučenou. Právem. Právem, za kterým stojí vynikající cvičitelské výkony i kreace sympatických tygřat a dospělých tygrů. Právem, která nás varuje, že biodiverzita je prioritním lidským druhovým zájmem, na němž závisí naše přežití na této planetě. Právem, které naznačuje, že věda není vševědoucí a její exaktnost dokáže být i zapeklitě matoucí (jen namátkově připomínám, že před 170 lety věda prokázala nemožnost využití železnice, neboť rychlost vyšší než 30 km/h lidský organismus smrtelně ohrožuje právě tak, jako je nemožné snažit se proniknout do nebes se stroji, které jsou prokazatelně těžší než vzduch - tento také vousatý exaktní důkaz je sice méně šedivý, ale zato s prvním sdílí beze zbytku jeho úsměvnost). Právem, které říká, že může-li vítězit ve spekulativně pojatých filmech zlo, není a nemůže být nic, co by bránilo tomu, aby zlo ve filmu bylo přemáháno alespoň čas od času svým opakem - dobrem. Byť dobrem lehce dětinským. (11.10.2008)

Uz hodne dlouho - nejmin 10 let, se mi nestalo, aby mi behem filmu 2x tekly slzy. A jen pro vasi predstavu je mi 23 let a nepovazuju se za zrovna nejak extra citlivyho. Proste krasa, zase jednou neco s myslenkou, hrdinstvim a prozmenu s dobrym koncem. Vyzdvyhl bych kameru a strih, a narozdil od Tsunace se mi libila i ta vec s uchem... :-) Hodne dlouho bych premyslel, jestli bych neco oznacil za lepsi film... (09.11.2004)