Réžia:
Jiří HavelkaKamera:
Martin ŽiaranHrajú:
Tereza Ramba, Vojtěch Kotek, Dagmar Havlová, Jiří Lábus, Pavla Tomicová, Ondřej Malý, Andrej Polák, Klára Melíšková, Kryštof Hádek, Stanislav Majer (viac)Obsahy(1)
Pani Záhradková (Tereza Ramba) s manželom (Vojta Kotek) romanticky túžia spoločnými silami dom zachrániť a novomanželia Bernáškovci (Jiří Černý, Mária Sawa) sa nadšene k nápadu pripájajú. Pani Roubíčková (Klára Melíšková) pedantne priebeh schôdze kontroluje a zaznamenáva, pani Horvátová (Dagmar Havlová) všetko iniciatívne komentuje. Naivný pán Švec (David Novotný) na schôdzi zastupuje svoju mamičku. Pani Procházková (Pavla Tomicová), zastupovaná pánom Novákom (Ondřej Malý) hľadá spôsoby ako by svoj majetok zveľadila a pán Nitriansky (Andrej Polák) zase veľmi túži po podkroví. Pan Kubát (Jiří Lábus) dôsledne sabotuje každé rozhodnutie a v úzadí číhajú ešte bratia Čermákovci (Kryštof Hádek a Stanislav Majer). Len starý pán profesor Sokol (Ladislav Trojan) zatiaľ mlčí.. (Cinemart SK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 100)
To je furt řečí, jak v ČR nevznikají žánrovky, a přitom tu vznikl jeden z nejdrásavějších hororů posledních let, který na konci člověka vyplivne zdevastovaného a pošramoceného. Mnozí, včetně samotného autora uvádí jako hlavní referenční dílo "Dvanáct rozhněvaných mužů". Svým vykreslením lidské malichernosti a sebezahleděnosti, konceptem klaustrofobního papiňáku celé společnosti na hrstce pečlivě profilovaných figur i drastickým závěrem mají ovšem "Vlastníci" mnohem blíže k hororovému milníku "Noc oživlých mrtvol". "Vlastníci" jsou nelítostně precizní metafora soudobé české společnosti, ale i obecné náročnosti demokracie a děsivého dobrovolného předávání moci a odpovědnosti manipulátorům. Fakt, že takové dílo se stane diváckým hitem (což je samo o sobě skvělé), zůstává v jádru anomálií, která českou společnost ukazuje buďto jako vyčerpanou a zničenou, nebo zvrhle masochistickou. ()
"Vlastníci jsou debutem zkušeného tvůrce, divadelní hrou podanou velmi filmovými prostředky, burácející komedií se strukturou klasické tragédie a s drtivou katarzí. Z těchhle (téměř) oxymóronů vyrůstá snímek Jiřího Havelky, pevně spojeného s divadelním uskupením Vosto5, jako monolit – děsivě trefný kolektivní portrét lidí vzpírajících se nutnosti dojít ke vzájemné shodě." Tentokrát máme všichni štěstí. Já vás - kdo jste to snad ještě neviděli - můžu poslat na Vlastníky, aniž bych to provázela hutným, překombinovaným textem, který jsem nemusela půlku noci potit a vy půl dne luštit - hodila jsem ho rozepsaný do koše. Vojtěch Rynda totiž napsal klidnou, soustředěnou recenzi, kterou bych téměř slovo od slova byla chtěla napsat já - jenže já bych se to samé pokusila říct na polovině formátu a v každé větě všechno najednou, kdežto on je ke čtenářům galantní a dal si tu práci, že všechny důležité postřehy poskládal a rozvinul v po sobě jdoucích čtivých a spolehlivě výmluvných odstavcích. Odemykám tu na své náklady v odkazu níže placený článek z Deníku N, celou Ryndovu recenzi, a Vy čtěte, šiřte - a kdo jste nebyli, jděte se na to modelové drama předvádějící v akci tristní konsensuální potenciál jedné namátkové české občanské buňky, z jakých se dnes bohužel většinově stále ještě skládá naše společenská základna, podívat. *~ https://denikn.cz/241647/filmova-prvotina-jiriho-havelky-vlastnici-je-panoptikem-v-akvariu-kde-dochazi-vzduch/?cst=c23fde70d8ffb6ee25a87af65ba7908b88452e8b ()
Kina jsou plný a diváci se v nich smějí v pravidelných intervalech, ale za mě bohužel docela slabota, o jeden možná i dva levely slabší než skvělá divadelní hra. Ta jiskrnná živost předlohy se na plátno úplně nepovedla převést a ani ji nic adekvátně nenahradilo, navíc hvězdnější herci v některých momentech nepůsobí úplně přesvědčivě (Havlová, zčásti Voříšková) a i dějově se to v poslední třetině notně rozpadne. Radši bych šel znovu do divadla. ()
Film vynikající. Tereza Voříšková s Vojtěchem Kotkem v životních rolích, interakce Pavly Tomicové, Andreje Poláka a Jiřího Lábuse je zjevně postavená na improvizaci a dodává celému filmu životnost. Kameraman Martin Žiaran dokonale využívá stísněný prostor, prostřihy z jednací místnosti na jednotlivá problémová místa domu ještě více znásobují depresivní atmosféru. Původní hru Jiřího Havelky neznám, ale jako režisér a filmový scénárista má obrovský potenciál. Natočil skutečný horor, u kterého vám opravdu nebude dobře. ()
Neskutečnej nářez. A to říkám i přesto, že jsem se se schůzí vlastníků setkal jen okrajově a spíše jsem poslouchal. Tenhle film ale všude v mém okolí, včetně rodiny a práce, vytvořil tolik diskuze, že, ač je to hrozný, jsem pochopil, že tohle je čirá a neústupná pravda. Má mi z toho lidského hnusu být ouha nebo se mám nekonečně smát? V tomto případě mohu dělat oboje. Film funguje nejen jako drama, ale i jako komedie. Asi je to zrovna o tom, jakou máte v danou chvíli náladu. Pak ho Váš mozek dokáže snadněji zpracovat. Co se ale tomuto filmu upřít jednoznačně nedá a je čisté jak lilie, tak nápad, který překračuje české filmy na míle daleko. Tohle se prostě povedlo! Scénář srovnatelný s 12ti rozhněvanými muži. Neskutečný zážitek a herecký koncert všech zúčastněných, u kterých budete 97 minut kulit oči. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (28)
- Natáčení probíhalo převážně v jednom z domů v pražských Holešovicích. Natáčelo se 8 dní. [Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz] (Duoscop)
- „Poprvé po hodně dlouhé době jsem se smála od začátku do konce. A poprvé po dlouhé době jsem se rozhodla okamžitě nabídku přijmout,“ prohlásila Dagmar Havlová po přetčení scénaře. (Duoscop)
- „Když jsem četl scénář poprvé, byl jsem nadšený. U současného českého filmu mám trochu problém, že nevidím současnou českou realitu, kterou žijeme. Většinou jsou to takové vztahové, lehce hysterické komedie nebo historické filmy, kdy utíkáme do historie, kde už víme, jak to dopadlo,“ řekl Jaroslav Sedláček z Filmového centra České televize. (SONY_)
Reklama