Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvým záberom filmu je kreslený obrázok železničnej stanice s vlakom, cezeň je veľkými písmenami napísané „letný čas, čas dovoleniek". Následne vidíme tú istú stanicu s tým istým vlakom, ako ožijú, sledujeme odjazd vlaku, vo viacnásobnej expozícii potom jazdu vlaku krajinou... Nejde ani tak o konkrétnu jazdu vlakom s konkrétnymi pasažiermi, ako skôr o základný pohyb, takpovediac všeobecnú trajektóriu smerujúcu von z mesta. Skrz tieto vysoko poetické obrazy sa dostávame na vidiek, kde žena z mesta (tak je postava označená v úvodných titulkoch) zvádza jedného z domácich, ktorý je však ženatý a má malé dieťa. Ba čo viac, žena z mesta ho hucká, aby svoju ženu zabil a odišiel s ňou do mesta. V mužovi, hoci sa spočiatku tejto myšlienke vehementne bráni, sa predsa len usadí vôľa poslúchnuť radu zvodnej ženy. Pri plavbe loďkou sa však jeho manželke podarí utiecť a nasadne do električky smerujúcej do mesta, no muž ju dohoní. Spolu sa tak ocitnú vo veľkom meste a majú celý deň na to, aby si vyjasnili svoj vzťah. (ASFK)

(viac)

Recenzie (123)

Morien 

všetky recenzie používateľa

(1001) Takže už v roce 1927 se musely dělat titulky, protože americké publikum by nepochopilo obraz samotný. Zajímalo by mě, jestli tenhle impuls vycházel vážně od diváků, nebo ho vytvořili sami producenti v preventivní obavě o svoje výdělky. Protože to rozhodně pokazilo kinematografii na všechny roky dodnes i na ty, co teprve přijdou. A teď k filmu. Nejvíc se mi líbilo, jakým způsobem kamera putuje spolu s postavami, zejména tedy na začátku filmu a mimo "město" - tam mi přišly postavy poněkud utopené v mohutnosti těch kulis - ale procházky po polích a lukách v mlze, lodička uprostřed širé vody nebo lucerny ve tmě pobíhajících vesničanů jsou čirá krása. Dějová linka je odzbrojující, až by jeden brečel. Je na ní myslím poznat románová struktura, kterou se často adaptacím nepodaří zakamuflovat/pozměnit, ale tady to hraje harmonicky se stylem vyprávění a nejenže to tedy není na výtku, ale je to na pochválení. Dál se mi líbí, jak se herečky v němých filmech často chovají jako vyplašená zviřátka, Janet Gaynor tady dostala prostor předvést to v celé širé nádheře. Rozkošný byl rozdíl mezi její utrápenou polohou a úsměvem, který se jí postupně dostal na tvář. Hodně se mi taky líbilo sledovat rytmus jejího dechu. Ve zvukovém filmu takovéhle aspekty člověk vnímá spíš sluchem, nicméně tady lze díky pohybu jejího těla získat zcela jiný pocit fyzické existence oné postavy. Na představiteli muže Georgi O'Brienovi se mi zase líbila konfrontace zažité stereotypní představy herce z 20. let (salonní štramák s holou tvářičkou a ulízaným účesem) s jeho reálným vzhledem ve filmu. Taky působil jako zvíře, ale jinak než ženuška. Dohromady tvořili dokonalý pár, kterému ani moje mírně feministické já nemá problém říkat prostě Muž a Žena. -"Ochraňuj svou ženu před zlem!" ♥ ()

poz3n 

všetky recenzie používateľa

Velice zvláštní film. Opravdu brilantní momenty (příjezd do města, kostel, závěrečné hledání ve člunech) se občas střídají s trochu nudnými a podivnými (honička s prasetem). To nic nemění na tom, že Murnau dokáže podobně jako v Poslední štaci působivě pracovat s obrazem, pohybem kamery a dvojexpozicí. Může tak divákovi předat z mého pohledu nadstandardní množství emocí, než dokázala většina jiných němých filmů. Trochu mě mrzí ta hollywoodská úlitba v podobě našroubovaného happy endu. Bez něj by byl konec jednak mnohem působivější a také by mnohem lépe vynikl ten krásný dramaturgický oblouk. Takže další "must see" splněn. 7/10 ()

Reklama

joehot 

všetky recenzie používateľa

Čím kdo zachází, tím taky schází. Občas musí člověk projít peklem, aby dosáhl nebes. A občas musí sahat na nebesa, aby mohl padnout do pekel. Vliv expresionismu je na filmu pořád cítit, stejně tak (prakticky opačný) vliv Hollywoodu. Nádherné využití hudby, práce s emocemi, nápaditost (ožralé prase!). Východ slunce se sice nezařadí mezi moje nejoblíbenější němé filmy, ale slušné hodnocení si rozhodně zaslouží. Ke zhlédnutí: http://www.youtube.com/watch?v=GnLVMREVA6M ()

lamps 

všetky recenzie používateľa

Nepopsatelná nádhera. Tak málo slov (mezititulků), tak hodně filmařského kumštu, emocí a nálad. Murnau střídá hororovou kulisu se srdceryvným melodramatem a veselou groteskou, ale nevyvolává kontrastní dojem, nýbrž konstantní gradující vzrušení z prohlubování a poznávání vztahu dvou titulních aktérů. A těch úžasných filmařských postupů a nápadů je opravdu více než v jakémkoli jiném hollywoodském filmu dvacátých let (od promyšlených kamerových jízd přes užití zadní projekce až po vynalézavé úhly kamery a harmonické prolínání záběrů i scén). Bez nadsázky jeden z maximálně pěti nejvlivnějších snímků němé éry kinematografie. ()

Dudek 

všetky recenzie používateľa

Přátelé, já jsem unešen, dalo by se říci, že nemám slov. Proto prosím omluvte tento komentář, který vznikl z čiré nadšenosti. Němé filmy jsou, stejně jako mluvené, jak špatné, tak dobré. Špatných je dost, dobrých je není o moc méně, ale pak jsou ještě jiné. Geniální. Friedrich W. Murnau je bezpochyby geniální. Jeho snímky jsou působivé ještě po tolika letech co byly natočeny. Oslňují smyslem pro detail a opodstatněností každé scény. Murnau skvěle pracuje se světlem a i z té - promiňte mi to slovo - nejpitomější scény dokáže udělat zázrak. Jeho filmy jsou prostě dokonalé. Jeho filmy mají své kouzlo v dialozích - i když u němého filmu to slovo může být trochu zavádějící (''Trochu vás naleštit, měl byste šmrnc'') a dokáží dokonce i pobavit - úžásná scéna s ramínkem, která vyvrcholí až po podstatné době (btw nesmál jsem se tomu muži, ale spíše úžasnému ''Děkuji.'' té ženy). ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (19)

  • V roce 1989 byl film zařazen do Národního filmového archívu (National Film Registry) Spojených států. (džanik)
  • V roce 2002 byl film časopisem Sight & Sound zvolen 7. nejlepším titulem všech dob. (ČSFD)
  • Kritika film přijala, kasovně si však nijak zvlášť nevedl. Kvůli tomu byla kreativita F. W. Murnaua během několika následujících produkcí pod „bedlivým dohledem“ studia. (džanik)

Reklama

Reklama