Meno ruže

Umberto Eco patřil ke generaci evropských intelektuálů, kteří byli formováni odporem k televizi jako médiu, ve kterém spatřovali základnu pro lacinou zábavu nejširších mas konzumentů. Už z principu byli přesvědčeni, že jakékoliv dílo musí být sežvýkáno a vyplivnuto tak, aby uspokojilo dostatečně velkou cílovou skupinu. Proto by nebyl výsledkem práce televizního týmu, který se pustil do zpracování jeho kultovního románu, překvapený a zklamaný. Nejspíš by se naopak bavil a prohlašoval, že přesně tohle čekal. Osobně jsem kdysi ovlivněný románovou předlohou měl problém přijmout beze zbytku filmovou verzi, protože mi přišla osekaná o filozofickou a spirituální rovinu. Přitom Annaudův snímek vychází vedle téhle série jako excelentní atmosférická záležitost se skvělým castingem. Johna Turturra mám na čtvrtém místě v oblíbených hercích a to mluví za vše. Nicméně si ho budu navždy pamatovat jako advokáta z Jedné noci, nikoliv jako františkána ze Jména růže. Schází mu pod strništěm vousů to charisma, které čišelo z mužné postavy Seana Conneryho. Podobně dopadá i srovnání Christiana Slatera s Damianem Hardungem. Annaud objevil mj. pro kinematografii výraznou tvář Rona Perlmana a tak by se dalo pokračovat. Jeho film byl nabitý atmosférou, což se o seriálu nedá říct ani náhodou. Hezké kulisy, ale chybí v nich skutečný život. Je evidentní, že tvůrcům šlo o posunutí děje směrem k dobrodružnému a romantickému žánru, což je to poslední, o co Eco usiloval. Tady nejde o rozvinutí nějakých motivů, ale o znásilnění literární předlohy. Eco byl známý svým puntičkářským lpěním na historických reáliích, tohle si dělá z historie holubník. Hodnotit hvězdičkami nebudu, protože vzdávám sledování po dvou epizodách. Ale jsem si jistý, že s přibývajícími díly bych trpěl čím dál víc. (26.01.2020)

Všechnu dokonalost poznáte na začátku... v úvodních titulcích, které jsou vymazleným uměleckým dílem, to je přímo oslava Eca. Pak to jde z kopce, i když ne tak moc, jak tu naznačují jiní. S předlohou se seriál střetává tak na 70 %, herecké obsazení bylo zvoleno velmi šťastně a i vylíčení postav se vydařilo nadprůměrně. Chyby, mezery a nedotaženosti to samozřejmě má, ale i tak je to pěkný výlet do knihovny, pardon do kláštera s knihovnou. Trochu se tam vraždí, trochu tam někomu hrabe a kdo není na naší straně, musí být nutně kacíř, tuš na hranici s ním! (23.04.2020)

Knihu som nečítal, ale veľmi na mňa zapôsobil Sean Connery v roli Williama von Baskerville v Annaudovej verzii. Na tomto seriály ma zaujala hlavne dĺžka skoro osem hodinových epizód. Bol som zvedavý, čo také je tu navyše, alebo iné oproti brilantnej filmovej verzii. Zo začiatku ma to celkom bavilo, ale potom som zistil, že okrem toho, že je to zbytočne rozťahané, odpútavajú od vrážd pozornosť vedľajšie postavy, ktoré moc nemajú čím zaujať. Čo sa týka hereckého obsadenie na čele s produkujúcim polo talianom Johnon Turturrom, tak je to prekvapivo fajn. Samotný seriál nie je zlý a určite ho odporúčam tým, ktorý žeru Conneryho ako františkána a aj keď som sa vyložene nenudil, pretože príbeh je stále dobrý (temná klaštorová výprava nechýba aj keď toto je trošku "čistejšia verzia"), zistil som, že Il Nome della Rosa s roku 1986 je oproti tomuto skutočne vybrúsený kúsok. 70% - 3* (03.02.2021)

Přiznám se, že jsem ostuda a nečetl jsem jak knihu, tak neviděl ani původní film se Seanem Connerym. Myslím si ale, že i proto tento osmidílný seriál hodnotím právě čtyřmi hvězdami. Herci tu jsou totiž na svém místě - především John Turturro. Námět je to také skvostný a podobné náměty mi ve filmech poslední léta strašně chybí. Asi se dokopu k tomu přečíst si knihu. Ta středověká atmosféra kláštera je tu prostě parádní. Je pravda, že na osmidílný seriál se to tu místy dost natahuje, ale na druhou stranu...já si to vyšetřování v klášteře opravdu užíval. Překrásné záběry na klášter, okolí, nádech středověku, který když se povede, tak nemá chybu a námět si pozornost rozhodně zaslouží. (13.10.2020)

Bohužiaľ sa autorom nepodarilo zobraziť čaro prostredia, v ktorom sa dej tohto skvelého románu od Umberta Eca odohráva tak dobre ako vo filme so Seanom Connerym a Christianom Slaterom z roku 1986. Rovnako nezabudnuteľný bol aj Volker Prechtel, česť jeho pamiatke. V seriály sa nepodarilo tak dobre zachytiť dobovú atmosféru ponurého stredovekého kláštora, tvorcovia sa pri prestrehoch občas pozabudli a v Piemonte v lese, kde sa Adso stretával so svojou ružou bolo takmer leto kým v kláštore treskúca zima, niektoré z prestrihov dokonca v animácii ani nezodpovedali pôdorysu kláštora a v záberoch z diaľky vyzerá rozľahlý ale v tých z dvora je všetko umiestnené tesne pri sebe. Prvýkrát, ako dieťa som sa na film z roku 1986 ani nedokázal pozerať, tak ma mnísi a ich výzor vystrašili. V tomto príbehu bol snáď iba Salvatore ako tak odpudivým, inak to boli ukážkový herci. Aj dej príbehu sa v istých momentoch príliš liberalizoval, nenávisť voči cirkvi a jej majetku a femme fatale aby si aj žienky prišli na svoje. V príbehu, ktorý sa odohráva v stredovekom mužskom kláštore. V každom prpade seriál za pozretie stojí ale opäť to bude ten prípad keď sa čitatelia knihy nebudú stačiť diviť ako sa ich vysnívaný príbeh mení na sotva priemerné divadielko. ****Ďalší zaujímavý komentár - gudaulin. (17.02.2020)