Réžia:
Antonín MoskalykScenár:
František PavlíčekKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jarmila Kurandová, Zdeněk Matouš, Míla Myslíková, Libuše Šafránková, Erik Pardus, Jaroslav Moučka, Lenka Kolegarová, Libuše Geprtová, Květa Fialová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jednu a tú istú vec vidí a vníma inak dieťa, inak dospelý človek a inak človek starý. Aj román Babička spisovateľky Boženy Němcovej sme ako deti čítali takmer ako rozprávku - vtedy nás zaujali postavy Adélky (Lenka Kolegarová), Jana (Erik Pardus), Barunky (Libuše Šafránková) či psov Sultána a Tyrla. Príbeh Kristly (Jaroslava Obermaierová) z hostinca a jej milého Jakuba (Jiří Wohanka) nás zaujal v dvadsiatke a oveľa neskôr sme porozumeli náreku Viktorky (Libuše Geprtová)... Ale to sme sa už zase celkom inak pozerali na hry detí zo Starého Bělidla, to sme už v Adelkiných večných otázkach počuli otázky vlastných detí a poznali sme už, čo znamená prázdnota, ktorú po sebe zanecháva smrť blízkeho človeka... (TV Doma)
(viac)Recenzie (176)
Jedinečný klenot československé filmové tvorby, natočený počátkem sedmdesátých let a mé nejmilejší zpracování knižní předlohy o babičce Barbory Panklové. Hlavní postavu Babičky mám spojenou pouze s paní Jarmilou Kurandovou, které byla tato role ušita na míru. Ztělesněné dobro, přísná katolická výchova, milý a upřímný obličej. Jediné co mi tam trochu vadilo jsou ty několikrát opakované záběry úprku a pádu Viktorky, kterak se škapulířem na krku utíkala před uhrančivýma očima přespolního vojáka. Nicméně tento film můžu vidět kolikrát chci a při každém zhlédnutí budu zmíněný příběh prožívat naplno. P.S V Ratibořicích jsem se byla projít asi dvakrát - na zámek, ke splavu, k chaloupce i do mlýna. Kdo tam nebyl, doporučuji :-) ()
Subverzivní film pro naši konzumní společnost. Tedy nejenom film, ale i Babička (ta s velkým B, současné babičky se chovají samozřejmě jinak) - jako taková. Tato nekomzumní, či dokonce protikonzumní Babička jako společenská hrozba se smí promítat jen s komentářem: "Děti, takhle to bylo dřív, to bylo a už nikdy nebude!" Ano, tak už to nikdy nebude. Už nikdy nebudeme mít čas sbírat peříčka, protože musíme uspokojovat naše základní potřeby... Moskalyk si rozumí stejně dobře s Babičkou jako s Četnickými humoreskami, ale četníci mu jsou asi přece jen bližší. Radek99 to pojímá jako český biedermeier, což je také stručné a výstižné. ()
Po roce jsou tu opět Velikonoce a já si znovu, jako každý rok, zopakovala mou milovanou Babičku. První desítka není nafukovací, bohužel, ale toto je opravdu jeden z mých nejzamilovanějších filmů vůbec. Při každém novém shlédnutí jsem dojatá, dalo by se říci, že s každým dalším rokem tam nacházím víc a víc pravd, které platí stále, jen se podle nich lidé stále míň a míň řídí. Škoda. Každopádně je to snad jediný film, u kterého se pokaždé rozbrečím, ať si říkám, už dost, vždyť to přece už znáš nazpaměť. Ale to spojení krásné předlohy, dokonalého scénáře, kamery, nadpozemské hudby (Luboš Fišer je opravdu mistr, ale tato hudba, to je něco neskutečně nádherného - když slyším jednotlivé motivy, přesně vím, s kterými okamžiky filmu jsou spojeny - DOKONALOST!!!), fantastických hereckých výkonů všech, ale hlavně paní Kurandové a Šafránkové, to je koncert. A ještě si neodpustím jednu poznámku: Jsem zdrcena některými komentáři tady, nechápu, co to může být za lidi, kdo toto dílo tak pošpiní. ()
Ač mám Babiččino údolí rád, tak filmové zpracování mi k srdci nikdy nepřirostlo. Barunka v podání Šafránkové až moc vyspělá, ostatní dětské role nudné až nevýrazné. Lepší výkony podává snad jen Babička, kněžna a Viktorka. První díl se až moc táhne a nezabaví snad ničím. Druhý díl pak přináší už výraznější podívanou, emoce i vykreslení důležitých charakterů. Celkově vzato se jedná o přepis asi nejznámějšího tuzemského díla do zbytečně dlouhé a nezajímavé podoby, které by jednoznačně pomohl prostřih první části a výraznější dětské herecké obsazení. Průměr ()
Tento film zpracoval knižní předlohu přece jen podrobněji a to je jeho největší klad oproti verzi z 30. let. Pak už bych vyzdvihl jen Libušku Šafránkovou coby Barunku, jelikož ostatní herci už tak výrazní nejsou. Bohužel to platí i o jinak skvělé Jarmile Kurandové, která mi babičku B. Němcové připomíná méně, než T. Brzková. ()
Galéria (6)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Josef Vítek
Zaujímavosti (13)
- Natáčelo se v Novém Městě nad Metují, Ratibořicích (Starém Bělidle), Opočně, Dobrušce, Havlovicích-Poklekově a Jaroměři. (hippyman)
- Symbolický hrob bláznivé Viktorky (Libuše Geprtová) se nachází v Červeném Kostelci, kde Božena Němcová žila od září 1837 do dubna 1838. Předobrazem postavy byla reálně žijící Viktorie Židová, která ve skutečnosti nakonec zemřela sešlostí věkem v roce 1868 ve svém rodišti, nedaleké Červené Hoře a byla pohřbena na tehdejším kosteleckém hřbitově do společného hrobu chudých. (sator)
- Poslední scéna se točila jako první. (M.B)
Reklama