Réžia:
Antonín MoskalykScenár:
František PavlíčekKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jarmila Kurandová, Zdeněk Matouš, Míla Myslíková, Libuše Šafránková, Erik Pardus, Jaroslav Moučka, Lenka Kolegarová, Libuše Geprtová, Květa Fialová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jednu a tú istú vec vidí a vníma inak dieťa, inak dospelý človek a inak človek starý. Aj román Babička spisovateľky Boženy Němcovej sme ako deti čítali takmer ako rozprávku - vtedy nás zaujali postavy Adélky (Lenka Kolegarová), Jana (Erik Pardus), Barunky (Libuše Šafránková) či psov Sultána a Tyrla. Príbeh Kristly (Jaroslava Obermaierová) z hostinca a jej milého Jakuba (Jiří Wohanka) nás zaujal v dvadsiatke a oveľa neskôr sme porozumeli náreku Viktorky (Libuše Geprtová)... Ale to sme sa už zase celkom inak pozerali na hry detí zo Starého Bělidla, to sme už v Adelkiných večných otázkach počuli otázky vlastných detí a poznali sme už, čo znamená prázdnota, ktorú po sebe zanecháva smrť blízkeho človeka... (TV Doma)
(viac)Recenzie (176)
Ač mám Babiččino údolí rád, tak filmové zpracování mi k srdci nikdy nepřirostlo. Barunka v podání Šafránkové až moc vyspělá, ostatní dětské role nudné až nevýrazné. Lepší výkony podává snad jen Babička, kněžna a Viktorka. První díl se až moc táhne a nezabaví snad ničím. Druhý díl pak přináší už výraznější podívanou, emoce i vykreslení důležitých charakterů. Celkově vzato se jedná o přepis asi nejznámějšího tuzemského díla do zbytečně dlouhé a nezajímavé podoby, které by jednoznačně pomohl prostřih první části a výraznější dětské herecké obsazení. Průměr ()
Asi bych tento film za rodinný neoznačila protože děti by si to mohly špatně vyložit a být akorát z toho uplakané. Pro ty jsou veselejší typy filmů. Taky mě to na konci rozbrečelo když babička umřela. Ale snažila se dětem věnovat co nejvíce času a dávat jim moudré rady do života a odejít do nebe s rozloučením. A bylo alespoň pěkné, že se stihla dle svého přání rozloučit i se Šafránkovou. Snad budou v televizi dávat i tu starší verzi. Těším se na ni. ()
Babičku mě zprotivilo zejména české školství. Bylo to povinné představení a já nevěděl, jaký si mám na tu bábu, co žvaní nesmysly a pořekadla udělat názor. Názor na válečníka Tecumseha jsem měl ujasněn. Toto zpracování je vcelku dobré, však dlouhé, předlouhé. Děj, který v knize ani filmu žádný není by se vtěsnal do 80 minut. Hluchých míst habaděj. ()
Babička. Už když jsem četl knihu (tenkrát povinnou) tak jsem si říkál tady něco není v pořádku, mně to baví! A tenhle film ještě více, neuvěřitelné na rok který vznikl (1971) je to skoro zázrak. Povídka Viktorka drží celý příběh Jaroslava O. a Libuše Š (vlastně prvnotina!) podávají životní výkony. Spoiler (:-) děj graduje a z vesnického prostředí na východě Čech se stává drama z života v porovnání s životem "zhýralé" vrchnosti. Podpora teorii, že Božena Němcová byla nemanželského původu a byla dcerou kněžny Zaháňské a knížete Metternicha. Nemůžu jinak než *****5. ()
Zde se mi líbila Libuše Šafránková v postavě Barunky, herečka Jarmila Kurandová byla skvělá, ale přeci jenom Terezie Brzková v předešlé verzi byla přesvědčivější. Nelze přehlédnout, jak si Božena Němcová uměla vytvořit ve své duši nádherně zidealizovaný obraz svého mládí, které prožila se svou babičkou. Podobně jako předešlá filmová verze i tato imponuje vyrovnaností děje. Předešlá filmová verze ve vztahu s literární předlohou Babičky má přeci jenom blíže. Protože je tam více zdůrazněné babiččino vlastenectví a křesťanské vyznání. Které se mi zdá, že se zde jaksi vytratilo, ale to přičítám době vzniku filmu. Jinak, má to hezkou poetiku a příjemný obsah obrazu té doby, ale co naplat skutečný život se s Barunkou nemazlil. ()
Galéria (6)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Josef Vítek
Zaujímavosti (13)
- Natáčelo se v Novém Městě nad Metují, Ratibořicích (Starém Bělidle), Opočně, Dobrušce, Havlovicích-Poklekově a Jaroměři. (hippyman)
- Z politických dôvodov nebol v titulkoch uvedený spoluautor scenára František Pavlíček. (dyfur)
- První scéna, kterou Libuše Šafránková natáčela, dojala všechny členy až k slzám. Jednalo se o závěr filmu, kdy Barunka přichází říct včeličkám, že babička zemřela. Tehdy šestnáctiletá herečka to vzala uprímně a plakala doopravdy. Režisér dokonce zapomněl říct kameramanovi, aby po odehrání scény přestal točit. (ČSFD)
Reklama