Jakusoku no Neverland

Úprimne nerozumiem tomu ohlasu, pretože po prvom dieli, ktorý si vyslúžil moju pozornosť a nadšenie, absolútne vytratí akýkoľvek cit pre pacing, diely začnú byť naťahované fillery, kde sa nič neudeje, a keď sa sám prekonám, aby som dopozeral posledný diel a zistím, že ešte aj ten záver je taký nijaký, a o svete vonku sa nič podstatné nedozvieme, tak niekde bude asi chyba. (29.12.2020)

Tohle není moc fantasy, jak by se mohlo podle názvu zdát. Je to spíš Prison Break v dětském domově, kde se hraje určitý "souboj myslí" a psychologický hry ve stylu Death Note. Sice jsem chtěl spíš klasičtější fantasy, ale ten celkový koncept je skvělý. Dětská parta na útěku, naznačený postapo svět s fantasy bestiemi, psychopatická "maminka"... Výborné přísady. Ale z konečného výsledku nadšený nejsem. I když má anime docela málo dílů a poměrně dost dobrých zvratů, stejně na mě působí šíleně utahaně. Jde o to, že většinu času vidíme děcka, jak si povídají. Není jim ani 12 let a jejich postavy jsou docela dobře načrtnuté, ALE - čím dál víc mě iritovalo, jak to jsou všichni malí géniové. V Death Note máme dvě megamozkovny, které mezi sebou soupeří. Zde VĚTŠINA hlavních postav jsou geniální taktici. A k tomu ještě jsou děti na svůj věk neuvěřitelně odvážné, rozumné, doborotivé, přemýšlející a dokonce i většinou zachovají chlavou hlavu, a to včetně hlavní hrdinky, která má být za tu impulzivní. Drtivá většina dospěláků by nezvládla být tak v klidu a obezřetně řešit ty různé situace jako místní děti. Může se říct, že to jsou výjimečné děti, ale... sakra, pořád by to měly být trochu děti. Což tyhleti cool prckové podle mě moc nejsou. Nehledě na to, že často jejich dedukce je přesně sladěná s tím, jak to ve skutečnosti autor zamýšlí. Nikdy se nemýlí a často téměř s nulovými stopami vydedukují všechno správně. No, myslím, že kdyby tohle byla tak hodinu a půl dlouhá jednohubka, tak by to byla bomba. Ale takhle to na mě působí tak, že se to snaží být chytrý a realistický příběh, což v žádným případě není. Ještě bych tu mohl mluvit o tom, jak je nerealistické to, že přes 50 dětí má jenom jednu maminku, která se o ně stará, a přesto jsou všichni děsně šťastní a žijou si tam bez problémů. A jsou tu i další podivné věci, ale to už bych spoileroval... Nakonec to pro mě byla především nuda s mimořádně špatně napsanými postavami (a sem tam cool scénou). (5/10) (15.09.2019)

Natěšení se vyplatilo. Únik, ať už je z vězení, nebo zde ze sirotčince, bývá vždy zajímavý, ať už je zpracovaný jakkoliv. Zdejší téma mu ale dodává na originalitě a neotřelosti. Leckdo by mohl namítnout, že se dětští hrdinové chovají až moc dospěle, ale je třeba vzít v úvahu, že úhlavní skupinu tvoří géniové a jejich chytrost a jistá vypočítavost se tak dá pochopit. Celá první série se soustředí zejména na plánování útěku, než na něj samotný, což jí ale neubírá na napínavosti. Každý díl je poutavý, v každém je nějaký více, i méně očekávaný zvrat. I záporačky mají jisté charisma. A zakončení považuju za jedno z nejlepších, co jsem v anime obecně zatím viděl - a to jde jen o základy pro další sérii, ve které se snad víc dozvíme o fiktivním světě budoucnosti. Protože, nalijme si čistého vína, je stále co objevovat - jak se tam ta monstra objevila, nebo jak obecně funguje sociální struktura, tedy soužití s lidmi. Už teď se hrozně těším na pokračování. Top anime zimy 2019. (22.04.2019)

Velmi intenzivních 12 dílů. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se většinu dílů vlastně vůbec nic neděje (pár dětí spolu neustále vede dialogy), opak je pravdou. Každý díl je napínavý a většinou nic není tak, jak se zpočátku může zdát. O napětí a zvraty tedy není nouze. Audiovizuální stránka pouze přidává na atmosféře, která je hodně hutná. Jediná výtka, by mohla být ohledně inteligence dětí. Předpokládejme tedy, že to jsou mimořádně vyjímečné děti. :D (26.12.2019)

Wow. Jsem ráda, že jsem tomuto seriálu dala konečně šanci. Téma, které se trochu podobá jednomu z mých oblíbených filmů, mě paradoxně trochu odrazovalo, protože jsem nedokázala odhadnout, jak moc pro mě bude jeho sledování náročné. Nakonec to ale nebylo podáno až tak děsivě, tak jsem se bála asi zbytečně už dopředu. Vlastně si zpětně ani nevybavuji, že by tam byla nějaká přímo hororová scéna, ale přesto jsem byla při sledování jako na trní. Seriál prostě staví na brutálně dobře zachycené dusivé atmosféře, na napětí a na bolestivé bezmoci, kterou jen občas a ve velmi dobře mířených dávkách probleskne paprsek naděje. Spousta twistů byla snadno předvídatelná a přesto mě seriál nenechal vydechnout a několikrát mě i překvapil. Bála jsem se, že to skončí špatně, dokonce jsem si vyhledala spoiler, abych v noci mohla usnout a to se mi stalo naposledy při sledování úchvatného Shinsekai yori, které bych atmosférou k tomuto dílu směle přirovnala. Tam to však bylo posunuté ještě o velký krok dál a i proto nemůžu hodnotit Yakusoku no neverland plným počtem hvězd. Pak se k tomu přidává ale i to, že občas mi přišlo až trochu moc na sílu, jak se každou chvilku měnily názory, motivy a celkově černobílé naladění postav. Do jisté míry přesně toto u postav vyhledávám, aby nebylo úplně jasné, jestli jsou dobré nebo zlé, ale tady to prostě bylo chvilkama už tak moc, že jsem to vůbec nežrala a věděla jsem, že se to na tu stranu dobra nakonec přechýlí. Svou stabilitou dobra pak mezi nimi Emma působila až skoro absurdně. Skvělá ale byla třeba postava sestry Krone, z jejího šílenství mě mrazilo, děti byly všechny úžasně chytré a nějak si dokázaly zachovat chladnou hlavu i když šlo o život a z celého srdce jsem jim fandila. Konec mě přesto nedostal až tolik, jak jsem čekala, asi to na mě bylo už trochu zdlouhavé, ale stejně to bylo dost silné, aby to ve mně trošku zůstalo. uf. To by k první sérii asi stačilo a ke druhé se vyjádřím zase příště, to by byla zase trochu jiná pohádka. (23.11.2022)