Príliš osobná známosť

Na první pohled film vypadá jako komediální romantické drama ze života se spoustou emocí a humoru, leč to by za ním nesměli stát tvůrci, v jejichž podání působí věci jako „emoce“, „humor“ nebo „ze života“ jako cosi obskurního z jiného vesmíru. Špatně natočený a bídně napsaný nesourodý žánrový mix začíná na lehké vztahové lifestylové komediální notě (vtipný ale není prakticky vůbec), načež postupně zmutuje do syrového psychodramatu, v němž již po snaze o komedii nejsou ani stopy. Realistickou cestou se však snímek též neubírá - naopak jde jen o povrchní a rozpadlé torzo vystavěné na pochybném psychologickém základu. Cílem zřejmě bylo uspokojit příznivce tíživých dramat a současně i fanoušky vztahových komedií, což ale byla předem prohraná bitva. Výsledek je strašlivý, obsahově prázdný, náhodně střídající vzájemně nekompatibilní nálady a jedoucí podle líné šablony, v níž se muži chovají jako sociopati a ženy jsou předurčeny je milovat, neustále jim odpouštět a nechat si od nich všechno líbit. Což ve filmu o ženách, napsaném a režírovaném ženami, působí obzvlášť nepatřičně. To, že hlavní ženské role hrají Češky, zatímco hlavní mužské role hrají do češtiny velmi špatně nadabovaní Jugoslávci, je už jen třešnička na dortu. Že to bude masakr, se dalo ostatně tušit už od bizarních úvodních titulků, v nichž ve vesmíru propluje kolem digitální Země nejprve knižní předloha filmu a hned po ní se zbytkem snímku nijak nesouvisející kreslené rádio táhnoucí astronauta v červeném kabrioletu. (23.01.2020)

Vyzerá to, že kombo Ferencová a Urbaníková sa posúvajú postupne o jeden šteblík vyššie, než naposledy. Znamená to, že je "Příliš Osobní Známost" v skutočnosti dobrý film? Nemyslím si, že môžem ísť až tak vysoko. Namiesto špatného filmu tu máme podľa mňa pozerateľný film, no s absolútne nevyváženým tónom a niekoľkými skutočne otravnými postavami. Čo sa príbehu týka, tak tu máme paralelne 2. Natáliin a Simonin. Takže aby som zbytočne nezabíjal čas zbytočnosťami poviem, že Tatianu Dykovú a Janka Popoviča Volariča by som najradšej z filmu kompletne vyhodil. Prial by som si, aby tam boli čo najmenej. A z toho plynie skutočnosť, že ich vzťah mi je úplne ukradnutý a filmu to nepridáva absolútne nič. Len ho zdržuje od Natáliinho príbehu. Ten je na tom o niečo lepšie. Myslím si, že keby to bol príbeh len o nej, dokonca by som ešte aj hviezdičku možno pridal. Možno. Záleží od toho, ako by tvorcovia vyplnili priestor. Myslím si, že Petra Hřebíčková je vo filme dosť dobrá. Je prirodzená a celkom vie jednotlivé momentky predať. Ďalším svetlým bodom filmu je pre mňa Eliška Balzerová. Aj ona podáva solídny výkon a som rád, že z jej postavy neurobili lacný stereotyp nahnevanej svokry. A v mnohých ťažších momentoch vo filme to vie Hřebíčková veľmi presvedčivo dať. Najlepšia je asi momentka pri konci filmu keď sa posadí na schody. Nebudem o tom nič hovoriť, ale je to moja najobľúbenejšia momentka. Pochválim aj malú Valentýnu Bečkovú. Celkom solídne vie predať niektoré scénky. Najmä tie emocionálne. A veril som jej ich. No na druhú stranu to na mnohých miestach likvidujú scénky, ktoré sú vystrihnuté z klišé katalógu. Neviem či Urbaníkova chcela dať do toho úver v čo najväčšej výške, lebo 50 miliónov korún... neviem ako by niekomu len tak požičal niekto toľko peňazí. A vieme veľmi rýchlo prísť na to, ako to bude pokračovať. A hoci to zvyšuje napätie, Branislav Trifunovič to veľmi dobre nepodáva. Neviem či za to môže fakt, že je predabovaný, ale nefunguje to. Scénky, kde má byť milý sú okey, no jeho opilecké časti nefungujú. Sem-tam je vo filme dobrý fór, ktorý poteší, no väčšinou to na mňa príde príliš okaté. Najmä ak sa o humor má starať hlavné Táňa Dyková. A okrem toho som mal pocit, že v mnohých scénkach je zbytočne zapnutá muzika, ktorá ich má asi urobiť vtipnejšie. No nejako to nefunguje. Celkovo je film lepší než som čakal, no nemyslím si, že je dobrý. Ak by to bol len Natáliin príbeh, mohlo z toho niečo byť. Ak sa máme sústrediť na obe ženy, tak to človeka často vyhodí z celej atmosféry. Hodnotenie: C+ (27.05.2020)

Jako když vám do kolektivu přijde takový ten podezřelý týpek, působící inteligentním dojmem, ovšem když už mluví, plácá převážně voloviny. Voloviny, které dělají idiota z něj i z vás - přičemž nevíte, zda je opravdu takový idiotem, nebo jako idiot jen mluví, protože za idiota považuje vás. Příliš osobní známost s ním samozřejmě navazovat nechcete - a s tímhle filmem taky ne. Je chvílemi hrůzostrašně příšerný, chvílemi naopak solidně působivý, ve sdělení nepřesvědčivý a často snesitelný spíše jen proto, že jsou v něm kvalitní herci v bizarně ztvárněných situacích. (14.11.2022)

K filmu jsem se dostala tak, že mě zaujala upoutávka v televizi. Vilhelmová a Balzerová se mi líbily v Tátově volze, Hřebíčkovou mám v romantických komediích ráda. No a to je asi všechno, co tenhle film může nabídnout. Když odhlédnu od předabování slovenských herců, vadila mi hlavně afektovanost téměř všech zúčastněných a rozplizlost celého filmu. Mrtvá manželka, těhotná kámoška a zejména pak nemastná neslaná ústřední hrdinka. A naprosto to dozabil ten poslední telefonát. Dobře jim tak. (23.05.2022)

Všechno nebo nic bych ještě jako první setkání s Evou Urbaníkovou pochopila. Není to dobrý film, ale není to takový omyl jako tohle. Ale od té doby, co se Urbaníková stala Twardzikovou, nestačím si hlavu ukroutit. Tohle není hloupoučká roztomilá romantická komedie pro nenáročné divačky, tohle je patologicky škodlivý útok na již tak dost nízkou úroveň intelektu všech lidí, kteří se podílejí na vzniku takové šmiry i těch, kteří se pod dojmem neškodné zábavy rozhodnou čelit sranci neskutečných rozměrů. Vzorce, ve kterých se ty postavy pohybují jsou stejně hrůzné jako stereotypy, kterými jsou zobrazovány. To už raději to porno, které je žánrově čisté, herecky přijatelnější a společnosti v nejširším kontextu neškodí. A navíc v něm nikdo nikoho nenutí koukat na strhaný obličej Táni Dykové. Ako sa hovorí: niektorí ľudia čítajú, aby nemuseli premýšľať... (27.05.2020)