Ei koskaan enää

Spoilery. Příběh finské holky Lindy aka Mercedes Bentso, která měla hodně těžké dospívání, skončila na heráku, celý život jí chyběl otec a tak ho podvědomě hledala ve starších partnerech, a možná i proto je trochu nezdravě moc závislá na matce, a teď se snaží prorazit jako rapperka, která ve svých textech tyto problémy nějak reflektuje. Nejdřv jsem myslel, že to bude film o mládeži na drogách, ale Linda se z téhle závislosti dokázala vymanit - právě skrze psaní textů a hudbu, a o tom je film především. Dokumentaristé ji sledovali během asi 6 let, během nichž vidíme, jak se hudebně vyvíjí, srovnává si život, podaří se jí nahrát své první album a dokonce si najde přítele, což je ovšem odsouzený dvojnásobný vrah, se kterým se vídá jen když má vycházky! (Zase ale oceňuju ten přístup "keepin it real". Ostatní z gangsta rap scény jen kecají, ale ona fakt chodí s někým z podsvětí). Její příběh je nicméně inspirativní, a je hezké vidět, jak její snaha a píle přinášejí výsledky a z obyčejné smažky se stane člověk, který má své album na Spotify. Bohužel Linda není až tak sympatická a angažovaná, ve skutečnosti je v některých chvílích poněkud namyšlená a jindy zase dětinská, a zatímco třeba Silvana rapuje proti sexismu a rasismu, tak Linda si se sebou tak trochu neví rady; Silvana je "empowered a empowering", zatímco Linda je trochu "underdog", chudáček s násilnými a šokujícími texty ala Řezník a jen asi jednou se v jejích textech objeví nějaká hlubší myšlenka typu, že rapovat nemusí jen chlapi. (20.12.2018)