Smäd po živote

I literatura faktu může mít - a má - svá nadčasová díla. Stoneova goghovská biografie dala příležitost pro vytvoření její adekvátní filmové podoby. Jména jejích tvůrců byla sama o sobě zárukou; odvedený výstup je nezpochybnitelným pozitivním zodpovězení řečnické hypotézy, podané v úvodu tohoto komentáře. Výrazný tvůrčí ruch modernistické výtvarné komunity v tehdejším "chrámu uměn", jímž se na dlouhá desetiletí stala Paříž tolerantní francouzské Třetí republiky, měl v poslední třetině 19. století několik nepřehlédnutelných osobností. Mimo Rodina, Renoira či Cezanna to byli i dva nepřehlednutelní, zvláště osobití protagonisté: výrazně exentrický Vincent van Gogh, tak trochu připomínající pověstného "chuďáčka božího" Františka z Assisi, a někdejší burzovní makléř s peruánskými kořeny Paul Gauguin. Ponor do jejich duševního světa, rekonstrukce tvůrčí metody, prolínání tvůrčí reflexe a sílících pnutí, to jsou základní interakce nejen Goghova života, ale i filmu, který nám jeho životní tragédii a nadčasový umělecký úspěch přibližuje. Jména hereckých gigantů Douglase njst. a Quinna mluví za jiná, která jsou neméně dobrá. Žízeň po životě se tak již více než půl století mění v naplnění permanentně uspokojované touhy filmového diváka po nevšedním trvalém zážitku. (03.04.2008)

Pro ty, kdo z Gogha znají jen jeho ucho, a ještě si myslí, že mu je ukousl Tyson, výborná - možná však až příliš náročná možnost trochu hlubšího ponoru do světa tohoto výjimečného malíře i člověka. Mnoho o malířství, mnoho o malířské vášni, mnoho o životních i pracovních rozporech. A pak ty dvě postavy: Vincent van Gogh skvělého Kirka Douglase, nikdy jsem si nemyslel, že by kdokoliv mohl tohoto malíře ztvárnit až takto bezchybně. Ještě výraznější je však možná Paul Gauguin živelného Anthony Quinna, jehož Oscar je naprosto zasloužený. (17.07.2005)

Dramatické vykreslenie Van Goghovho neľútostného súboja s osudom a svetom, v ktorom žil, stelesneného Kirkom Douglasom v jednej z najlepších rolí svojej kariéry. Niečo tomu chýbalo, no po scenáristickej, hereckej a režisérskej stránke som krochkal blahom. Spolu s Vincetom asi najlepší film o tomto geniálnom maliarovi vôbec. (01.01.2014)

Krásný film, který vyjadřuje vše, co jsem si o van Goghovi kdy myslel. Jde o tragický osud člověka, jenž se zuby nehty držel všeho krásného, aby alespoň na okamžik nemusel vidět to ostatní a aby mohl zapomenout na své vlastní těžkosti. Skvělý Kirk Douglas a práce režie i kamery - filmové obrazy jsou nádherně syté a hřejivé, no zkrátka přesně tak, jak mají. (10.12.2016)

Zaujímavý životopisný snímok, ktorý vás prevedie všetkými najdôležitejšími etapami van Goghovho života v podaní charizmatického Kirka Douglasa. Navyše je dejová linka obohatená o rozmer výtvarného umenia, kde na jednotlivých obrazoch by mohol človek oči nechať. Trocha na škodu je dosť rozpačitý záver, ktorý evokoval, že van Goghov posledný obraz by mal byť "Obilné pole s vranami", čo ale nie je pravda, keďže to bola „Záhrada u Daubigny“. Inak Vincent van Gogh je podľa mňa najväčší maliarsky smoliar histórie. Za jeho života bol rád, keď predal jeden obraz za 400 frankov a stále žil preto v biede (ešte šťastie, že mal takého chápavého a oddaného brata), po smrti však hneď trhol v tržbách niekoľko rekordov a jeho obrazy sú medzi zberateľmi považované za najcennejšie vôbec. Aká to smutná irónia. Slušný nadpriemer. 80/100 (10.10.2017)