Úspech môjho tajomstva

U Pedra Almodovara platí "čím starší tým lepší". Všetko o mojej matke, Zlá výchova a najmä Hovor s ňou sú filmy, vďaka ktorým dávam pred Almodovarom svoj skalp dolu. Jeho staršie filmy sú samozrejme tiež viac než dobré, ale nedosahujú kvalít tých posledných. To platí aj o Úspechu môjho tajomstva. Typický autorov štýl a postavy (ktorých tváre sú dobre známe z ďalších jeho filmov), charakteristická farebnosť obrazu (ako vždy oranžová dominuje)...Film hodnotný po umeleckej stránke, ktorému ani z formálneho hladiska nie je čo vytknúť ... (01.02.2006)

Film, který pro Almodóvara znamená přesun na pole regulérního melodramatu, i když komické situace a nadhled zde stále hrají značnou roli. Snímek se však jako celek nese v poklidné, mírně melancholické atmosféře, která vrcholí v nádherném režisérově vyznání rodnému kraji za doprovodu podmanivých lidových písní a v dojemné sousedské pospolitosti, která dokáže dovést zpět "kravku bez zvonce". A. zde opět zábavně pracuje se zdvojením fikce (scény z tréninku pracovníků dárcovského centra, které svou pravou podstatu odhalí až na úplný závěr) a rovněž se poprvé hlouběji věnuje tradicím své země (výrazový tanec), vrací se k vlastním kořenům. V režisérově kinematografii jde bezesporu o jeden z klíčových a přelomových snímků, které mají vše co máme na jeho stylu rádi, ale tyto prvky uvádí do zcela nového kontextu, otevírá je tvůrčí etapě, která mi na Almodóvarovi sedí nejlépe. I když přesto dle mého vkusu značně decentní snímek poněkud postrádá jiskru, nekorektnost i větší dávku ironie a v dost konvenčním závěru ztrácí na zajímavosti (zajímavé ale na druhou stranu je, že je zde poprvé převyprávena kostra děje budoucího snímku Volver, jenž je zde osobním hrdinčiným románem, který nakladatelská mašinérie nehodlá přijmout). (01.04.2011)

Rozhodol som sa - kedze som cechoslovak, bude to cesky - prispiet aj ja filmovo -odbornymi termitmi k tomuto filmu, aby som ynteleguansky uspokojil aj filmove ynteleguany a prechytrale tlchuby ako Bluntman, Madsbender, Shadwell a Tetsuo. Takze tu je to : Genius loci sekundarni progredience lze determinovat jako prinejmensim insuficientni az skurilni valor rezijniho a scenaristickeho kontributu ktery aproximnalne oscilluje okolo nihlu. Eikon Demona mi evokuje sardonicky paskvil a feministicky prvek mi afikoval iritujici asphyxiofilicke tenze v oblasti mojho analneho otvoru. 30 % (13.02.2016)

Almodóvar je svůj a i když je každý jeho film tak trochu jiný, přesto je rukopis jasně čitelný. A ten odkaz na později natočený Volver, ten mě fakt pobavil, to si mohou dovolit jen mistři. Květ mého tajemství je trochu temnější a Lea na můj vkus trochu zaostává excentričností za jinými Pedrovými hlavními hrdinkami, je to komornější, ale rozhodně ne nudnější nebo míň zajímavější. Pasáž, kdy matka recituje báseň a za oknem se míhá španělská rozpálená krajina, ta mě dostala. Miluji Pedrovy záběry a barvy a zobrazování ženského světa a tady jsem si to opět užila. (19.02.2011)

Můj vpořadí šestý Almodóvar. Pedro mi opět dokázal, že jemu postačí chopit se směšně banálního námětu o mezilidských vztazích a ten později pod perem v jeho ruce rozkvete ve skvostný film. Režii pak podřizuje především vystižení citu, zdání skutečnosti a nemalou měrou své osobité poetice. Pozorný divák si nemůže nevšimnout třešničky v podobě jasné narážky na v té době ještě zdaleka nerealizovaný Volver jako zápletku románu hlavní hrdinky - Leo. Přes všechny klady u mě Květ mého tajemství nedosáhl vrcholů pozdější Almodóvarovy tvorby v čele s Mluv s ní. (29.11.2007)