Zďaleka

Pro západně orientovaného našince poněkud těžko pochopitelné chování hlavního představitele na koukatelnosti snímku neubírá, ba naopak nastoluje pro diváka kontroverzní otázky, na které si už ale musí odpovědět sám. Mě rušila spíše neobjasněnost některých vztahů, motivů a činů, což ale vnímám jako umělecký záměr. Čeho si ještě cením na filmech z obvykle exotických končin jako je tento, je živočišná syrovost, která je do určité míry vzrušující, a absence politické korektnosti, kterou tyto země -zatím - zasaženy nejsou. (03.07.2017)

Samoúčelná málomluvnost, nefunkční dlouhé záběry, křečovitá tajemnost. Hlavně že to dělám jinak než ti, o jejichž filmy je zájem. (12.02.2019)

Veľmi chabý artový venezuelský pokus a zachytenie vzťahu dvoch rozdielnych mužov, pričom sa nemáte šancu dozvedieť, odkiaľ prišli, čo ich spája resp. nespája. Dočkáte sa len akýchsi dejových šmyčiek, ktoré samo o sebe vyznievajú prvoplánovo a bez nejakej dávky emócie. Ja osobne som sa nudil a to občas stavím aj na artový snímok. 40 % (25.03.2018)

Od upoutávky člověk očekává určité věci a s tímto očekáváním usedá také do sálu, kde postupně zhasnou světla a na plátně se začne něco dít. Odjakživa se mi líbily filmy, které neměly konec typu: "Žili šťastně až do smrti...". Takhle to v životě nechodí.  Jak to chodí, jak obyčejně to chodí, jak jednoduše bez-akčně, nehrdinně, "životně" to chodí, to je právě ve filmu Zdaleka. Ze začátku vás trochu bolí hlava ze šíleného stylu kameramana, který ostří a nebo naopak zahaluje většinu záběru do rozmazaných tvarů, kdy si říkáte, jestli stále máte brýle na nose, nebo jste je nechali doma. Nakonec si ale zvyknete. Zvyknout se dá i na kameru, která po většinu času stojí na místě a nenásleduje postavy, jako by zatvrzele hodlala zůstat tak, jak ji tam nechali. Mnoho se proto odehrává někde jinde, mimo náš zrak a pouze ze zvuků můžeme odvozovat, co se vlastně děje. Ani postavy nám toho moc neřeknou.  Na konci, když zjistíte, že zíráte na titulky skoro s otevřenou pusou a ani v metru nechápete, jak jste se dostali v myšlenkách až tak DALEKO, na konci vám najednou dojde, že tenhle film má něco víc. Jako by měl něco skrytého v pozadí, co nevidíme. Zdaleka je střípkem života, který je poskládaný ze střípků promyšlených záběrů kamery, kontrastů zvuku ulice a ticha bytu, kontrastu světla a šera, stáří a mládí. To, jak zdaleka se vracel celý tichý sál, dokazuje, že za tím vším je něco víc. Je tam schovaný život ve své prostotě, kráse a surovosti. (13.10.2016)