Na pár krokov

Hvězdy nám nepřály. Jenže trochu jinak. Trochu méně ve všem a trochu víc pateticky. Tyhle filmy o smrtelných nemocech jsou takové těžkopádné v tom, jak ždímají ty city z diváka tou lineární cestou. Všechno je terminální a deterministické a hrdinské. To je samozřejmě správně. Ale já asi možná i hypochondricky se prostě ošívám. (24.07.2022)

Už to skoro vypadá, že slušná teenage rom-com se nedá natočit bez toho, aby alespoň jeden z hlavních hrdinů umíral na nevyléčitelnou nemoc. Za poslední dobu mě napadá třeba The Fault in Our Stars nebo Departures. I tady jsou postavy příjemné a celkově to utíká, navíc v závěru emoce fungují, takže stojí za podívání. Tyhle příběhy jsou vlastně i přes to umírání (a fakt, že jedou jako přes kopírák) docela koukatelné. 70 % (30.12.2019)

nemyslím si,že bych byl úplný cynik a jakákoliv vážná nemoc kohokoliv je svinstvo ale...normálně mi tyhle teen romance kdy jsou i přes enormní problémy všichni strašně cool a nad věcí a padají s nich moudra,které bych v jejich věku nikdy nevymyslel,nevadí,ale přeci jen co je moc je moc.Zatímco takové My sisters keeper dojilo emoce ve velkém a třeba Hvězdy nám nepřály se dokázalo držet v mezích uvěřitelnosti,tady se to neděje.Jednak se tu dějou věci krajně nepravděpodobné (což by normálně asi nevadilo),ale ve chvílích kdy se mají dojit emoce se neděje vůbec nic,protože to do té doby děsně cool Stella dokázala zabít tím,že se chová jako kráva.Chtěl sem se nechat cíleně dojmout a nepovedlo se.Jediné veliké plus tak jde jako jíž skoro tradičně za soundtrackem...40% (20.07.2019)

V první řadě bych chtěla říct, že ač mám pro romantické filmy docela velkou slabost, tahle dramata točící se kolem smrtelných nemocí rozhodně nevyhledávám a spíše se jim vyhýbám (zmiňované a mnou neviděné "Hvězdy nám nepřály" jsou tím důkazem). Na tenhle jsem se nechala nalákat skrze Cola Sprouse, ze kterého vyrostl takový fešák, že mu prostě neodolám. Nečekala jsem tedy od filmu prakticky nic a tak mě samotnou překvapil nejen můj upřímný úsměv během romantických klišé, ale i slzy na konci. A trochu se stydím, protože jich nebylo málo. Je to strašně, ale strašně přehnané, a to v mnoha ohledech; jedno klišé se střídá s druhým, všechno je naprosto předvídatelné a v reálném světě přitom docela nepravděpodobné, doslova se jedná o neskutečnou ždímárnu emocí s přehnaně přeslazenými dialogy, ale všechny ty postavy jsou tak STRAŠNĚ MOC sympatické, že jim věříte, i když úplně nechcete. Zkrátka jsem asi našla svoje (další) guilty pleasure. (30.05.2019)

Príbeh: Stella a Will sa zoznámia na nemocničnom oddelení kde sa snažia vyhrať boj nad rovnakou chorobou - cystickou fibrózou. Nemôžu sa k sebe priblížiť na menej ako meter čo môže byť dosť veľký problém, hlavne ak sa do seba zamilujete. Herecké obsadenie: Pre mňa neznámi herci, ktorý zrejme chytili svoju šancu za pačesy lebo sa na ich umenie dalo naozaj dobre pozerať. Prevedenie: Veľmi dobré dialógy a vtiahnutie do teenegerskej lásky, ktorá už podľa zložitej diagnózy hlavných aktérov zrejme nebude mať dlhé trvanie. Na malom place sa toho deje naozaj veľa a divák je vtiahnutý do emočného víru. Pocity: Silné emócie smútku striedajú emócie šťastia, ktoré sú navzájom celkom dobre dávkované. Pridaná hodnota: Veľmi dobre natočená dráma z prostredia nemocnice o prežití teenegerskej lásky. 87% (07.02.2022)